Pendolino 2 aneb naleštěný prd
Tento příspěvek navazuje na mé předchozí zkušenosti s dopravou, zejména s tou železniční.
Už 2x jsem jel Pendolinem - už při první cestě z prahy do Brna jsem si říkal, že kapacita soupravy není velká. Odhadem 50 lidí ve voze, vozů je sedm včetně jídelního vozu a jedničky. Ale co, seděli jsme, takže až na systém WC pohoda. V některých vozech WC není, v jiném jsou dvě, člověk projde půlku vlaku a skončí na tom, že dotykový ovladač nedotykuje. A u druhého hajzlu byla fronta.
Druhá cesta byla ještě zajímavější. Lidí bylo snad dvakrát víc, než souprava schopna pojmout - prý proto, že byly nějaké prázdniny - nevím, ale my jsme 26.10 žádné prázdniny nikdy neměli. Po chvíli marného hledání místa k sezení zaujímám místo vedle prázdného a nefunkčního nápojového automatu, kde se dá aspoň pohodlně stát. Takže vítejte na palubě...
Průvodčí tvrdí, že vpředu je pár volných sedadel, a na potřetí jí uvěřím a jdu se tam podívat, skutečně, nelhala. Mezi hromadou dětí je opravdu jedno místo k sezení volné - jenom se divím, že skauti nepustili staršího člověka sednout - jenže po té, co je v Mariánským údolí vyděsili tři kapky vody se vlastně nedivím ničemu.
Zákonitost, kdy vlakem prochází bufeťák s pitím a jídlem jsem nevysledoval - resp. když mám vlastní, tak nabízí, ale v okamžiku, kdy bych si i něco koupil, tak není ani vidu ani slechu. Jen by mě zajímalo, jak to vlastně ví? A o zpoždění je mi celkem trapné psát.