Moje cesta k Linuxu 4 - Debian a starý notebook (2005) plus intermezzo live distribucí (2005)
I přes výrazné zklamání popsané v předchozím díle jsem na svět Linuxu úplně nezanevřel. Dění okolo Linuxu jsem pasivně sledoval, ale k instalaci ničeho jsem se neměl. Až do okamžiku, kdy se začali objevovat live CD distribuce. Takové CD stačilo strčit do počítače, nabootovat a člověk měl funkční PC s Linuxem. Tak jednou za půl roku jsem nějakou distribuci vyzkoušel, abych se přesvědčil o tom, že to zkrátka pořád není ono. Sice to fungovalo, ale jednou to nevidělo vnitřní disky, podruhé zas byl jiný problém. Většinou bylo použito KDE, které vypadalo strašně - tlustý, obrovský okna s lištou přes půl obrazovky. Gnome jsem se vyhýbal, a i když jsem zkoušel Ubuntu, tak závěr zněl - defaultní vzhled = hrůza... V tomto období jsem zkoušel Knoppix, Ubuntu, Debian Live a pár dalších, které si nepamatuji...
Až jsem těsně před vánoci 2005 dostal k dispozici starší notebook - procesor P3 500, 128MB paměť. Podmínka použití bylo přeinstalovat systém, abych nemohl zneužít ani programy, ani data. A NB byl po SW stránce v takovém stavu, že se nic jiného než přeinstalace nedalo dělat. A v tu chvíli jsem si řekl - Windows s tou pamětí nepojedou nijak svižně - zkusme tam dát nějakou nenáročnou distribuci s IceWM jako okenním manažerem. Na notebooku jsem potřeboval pouze číst a psát textové soubory a přenášet data přes USB apod. Prostě notebook jako poznámkový blok, maximálně tak na čtení pdf. Žádné připojení na net, žádný speciální HW, žádné filmy, mp3, tiskárny, prostě nic. S tímto zadáním jsem zašel za kolegou a jeho volba byla jasná - Debian. Mě to bylo celkem jedno.
A po instalaci bylo vše OK - pohrál jsem si s nastavení IceWM (nějaký MacOS skin, což byl BTW první krůček ke Gnome). A ROX - hodně zajímavá věc pro práci s plochou. Vesele jsem si psal poznámky v Kate, používal Krusader, sem tam Firefox pro čtení html dokumentu nebo něco pro pdf. Tohle bralo tak 80 MB RAM, takže NB neswapoval a na baterce vydržel skoro tři hodiny. S OOo už to bylo horší, ta sežrala veškerou paměť dvakrát, ale jinak naprostá spokojenost. Jednou za měsíc jsem NB donesl do práce, připojil k síti a pomocí aptitude (konečně pořádnej balíčkovač) zaktualizoval. Tato idyla vydržela cca 3 měsíce, protože pak jsem dostal Psiona, který byl jako přenosný poznámkový blok přeci jenom praktičtější.
Docela srandovní bylo uspávání NB - nešel uspat jinak, než že se vypojil ze sítě, a při chodu na baterku se za 15 minut uspal - nevím, jak se to podařilo nastavit, mám spíš pocit, že to tam takhle bylo po nainstalování. Běžný uptime, při prakticky každodenní práci, jsem měl tak 20-30 dní.
Na NB jsem zkoušel instalovat i další distra, ale Ubuntu mě zklamalo tím, že se instalovalo bez jakéhokoliv ptaní a možnosti ovlivnění, a to včetně chujovin, který na nic nepotřebuji. Neslavně dopadl i další alternativní OS, ať už nějaký klon BSD, nebo Open Solaris (ten bych strašně rád zkusil) - tyto dva se nepodařilo ani nainstalovat, protože si instalátor neporadil s tím, jak byly vytvořené a rozdělené partice.
Samozřejmě jsem ze zvědavosti zkoušel, jak je na tom podpora filmů apod., ale zpětně si už nepamatuji výsledek. Určitě ale byla situace lepší než předtím (ono to už ani horší být nemohlo :-)
- Blog je fajn aneb elektronická vrba
- Happy Birthday, Java
- Mám(e) obavu z toho "Mít vše hotovo"?
- Markdown
- Moje cesta k Linuxu 1.
- Moje cesta k Linuxu 2 - Diplomka a Slackware (1996)
- Moje cesta k Linuxu 3 - Mandrake, 2001
- Moje cesta k Linuxu 5 - Debian a nový notebook (2007)
- Moje cesta k Linuxu 6 - Instalace Debianu a problém s kabelovým modemem
- O kacířích a zoufalství
- Tužka a papír
- Web 4.0
- Web 4.0 podruhé
- Windows Vista - proč ne?