Delikatesy
Delikatesy patří k jednomu z mála filmů, které se mohou zaslouženě honosit titulem kultovní film.
Sledujeme obyvatele polorozpadlého domu v jakémsi post katastrofickém světě, kde sice funguje televize a další výdobytky moderní techniky, ale zásadně chybí potraviny – a to až tak, že se platí kukuřicí a lidé se neváhají snížit ke kanibalismu. A majitel uvedeného domu je současně řezníkem. Ze začátku sledujeme (neúspěšný) pokus jedné oběti o útěk, vzápětí přichází (na uvolněné místo) další, bývalý artista Louison, který se brzy spřátelí s řezníkovou dcerou Julií. A postupně sledujeme jednotlivé bizarní obyvatele domu, např. Aurora, která slyší hlasy, které ji přemlouvají k sebevraždě a ona plánuje různé bizarní a komplikované způsoby odchodu ze světa, muž s žábami a hlemýždi, a další. A do toho zasahuje tajemná podzemní osvobozenecká armáda. Po částečné destrukci domu (řezník, donucen ostatními, již hladovými obyvateli domu, chce zabít Loisona, ten se zavře s Julií v koupelně, utěsní ji a pustí vodu) je řezník zabit Loisonovým australanem, což je něco mezi bumerangem a nožem.
Příběh, jakkoliv bizarní a podivný, je ale mnohem více umocněn kulisami a kamerou. Ošuntělé kulisy, podivně nasvětlené a snímané z prapodivných úhlů, k tomu kamera, používající různobarevné filtry – to vše dělá z filmu jedinečnou podívanou, která ale není pro každého.
Nevím, zda jde o složité podobenství dnešní doby, nebo o něco jiného, natolik do hloubky jsem film nepochopil, pro mě je důležitý audio-vizuální dojem, (který dotváří jak příběh, tak jeho podoba) a ten je hodně zajímavý....