Ikarie XB1
Není mnoho českých sci-fi snímků, které jsou míněny vážně. Komedií máme nepřeberně, ale ty vážně míněné bychom spočítali na prstech jedné ruky – napadá mě "Krakatit" nebo "Muž z prvního století" (zde jsou ale satirické prvky) nebo Zemanovy filmy, které ale nelze brát úplně vážně. Jedním z prvních českých poválečných sci-fi snímků, který patří mezi ty vážné, je právě Ikarie XB1, černobílý snímek z roku 1963.
Děj filmu se odehrává v budoucnosti a pojednává o cestě první rakety Ikarie XB1 k planetám u Alfa Centauri. Vlivem dilatace času zestárne posádka o 28 měsíců, jejich bližní na zemi o 15 let, což je zdroj prvního napětí (těhotná manželka jednoho kosmonauta na Zemi). Ze začátku si užíváme idylu cesty vesmírem, poznáváme posádku (členem posádky je i robot Patrik), ale velmi brzy se začíná projevovat ponorková nemoc. Součástí experimentu je i porození dítěte, kde nás zákonitě napadne (nezodpovězená) otázka, proč mohla jedna manželka letět a druhá ne? Během oslavy narozenin potkávají cizí kosmickou loď, ze které se vyklube starodávná kosmická loď ze Země dvacátého století, "z militantních a barbarských dob", která obsahuje i zbraně – děj se totiž samozřejmě odehrává v mírové (a komunistické) budoucnosti. Průzkum rakety končí jejím výbuchem a smrtí dvou průzkumníků.
Ve filmu je pěkně vidět optimismus při dobývání vesmíru. Za zmínku stojí triky a představy tvůrců o budoucí podobě techniky. Dojde i na dlouhé záběry kosmických lodí, jejich manévrů, kosmonautů - alá 2001 Vesmírná Odysea nebo první filmový StarTrek. Film také obsahuje určité filosofické a morální poselství o hrůzách 20 století.
Po rutinní opravě na povrchu lodi cítí všichni velkou únavu, později zjistí, že je vyvolána Temnou hvězdou, která je mezi Ikarií a Alfa Centauri. Všichni usínají, a posádka se ocitá ve velké krizi. Po jejím překonání se projevuje druhá fáze nemoci z ozáření Temné hvězdy zejména u Michala, jednoho ze dvou kosmonautů, kteří byli na povrchu lodi. Michal bojuje se zbytkem posádky, zničí robota Patrika (robot s autogenem je skvělý nápad) a začíná šílet, tvrdí, že Země neexistuje, další člen za ním jde větracími šachtami. (V dnešním filmu by se ukázalo, že Země opravdu neexistuje, že jde o nějaký cyber-cosi - je pěkné, že ve filmech této doby jsou nějaké jistoty.)
Film je více filosofický, morální a konverzační než akční, neubráním se srovnání se StarTrekem... Podobná je mezinárodní posádka (akorát v Ikarii chybí mimozemšťané), i jakýsi humanitní (a skoro utopický) optimismus - ať si říká kdo chce co chce, StarTrek se také odehrává ve společnosti, která ke komunistické nemá daleko, a přesto mu nikdo nevyčítá komunistické agitky. Atmosféra filmu je prostě skvělá, i určitá naivita představ o budoucnosti a kosmických cestách působí příjemně nostalgicky.
Na konci cesty objevují na Bílé planetě život, který jim pomohl proti Temné hvězdě vytvořením silového pole. Objevení života na planetě je načasováno na dobu narození dítěte, což má asi něco symbolizovat. Tímto ale film končí, takže mimozemšťany z Bílé planety neuvidíme.
Za zmínku stojí i čeští herci, tentokrát v netypických (charakterních) rolích kosmonautů, přesvědčivý je Antony pana Smolíka. Pro mě jsou hlavně zajímavé dvě výrazné herečky, Dana Medřická a Irena Kačírková, ale v tomto filmu si je člověk moc neužije. Film vznikl sice pod ideologickým dohledem, ale mám pocit, že se to na filmu až tak neprojevilo – podobný humanitní a protiválečný optimismus má třeba i výše zmíněný StarTrek.
Bohužel jiný vážný sci-fi film už u nás nikdo nenatočil. A je pravda, že ve své době byl tento film na světové úrovni – kdybychom dnes u nás točili trikový sci-fi film, tak se světové produkci nemáme šanci ani přiblížit...
Mezi bonusy na DVD patří slovo historika Taussiga, na kterého začínám být už alergický, protože mám vždy dojem, že mluví totálně mimo, s nepřesnostmi a zbytečně, u Ikarie to ještě jakžtakž jde. Akorát se dozvídáme skoro více o Muži z prvního století :-)
Dalším bonusem je půlhodinový film o filmu, který ale obsahuje vzpomínky dalších účastníků natáčení. Jako první promluví pomocný režisér Hynek Bočan, mluví o technických detailech, což je zajímavé. Další je vzpomínka herce Radovana Lukavského, který vykládá o těžkostech pro herce ohledně se sžitím s postavami, a přidává vzpomínky na významné herce. Trošku se opakuje, jeho příspěvek by se dal líp sestříhat, další vzpomínka je od Zdeny Polákové, manželky režiséra, např. o konzultacích režiséra se sovětskými raketovými odborníky. A ještě se musí "vecpat" O.Neff, jakožto nestor české sci-fi, který ale jako jediný zmiňuje, že film je natočen podle předlohy známého polského sci-fi spisovatele, Stanislava Lema.
Posledním bonusem jsou ukázky z americké verze, nazvané „Voyage to the end of the universe“, které obsahují úvodní titulky a závěrečnou scénu. Poangličtěná jména jsou komická, Henry Bocan místo Hynek Bočan nebo Jack Pollack místo Jindřich Polák, to je fakt síla... Záběry na Bílou planetu v americké verzi obsahují záběry Ameriky, včetně sochy svobody, to je už jak v planetě opic....
Tento snímek ale prostě nejde nedoporučit – ať už fanda sci-fi nebo českých filmů, každý si přijde na své.
- Alena
- Bílá nemoc
- Bílá paní
- Cech panen kutnohorských
- Florenc 13,30
- F.L.Věk
- Hrátky s čertem
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Krakatit
- Měsíc nad řekou
- Nejlepší člověk
- O věcech nadpřirozených
- Princezna se zlatou hvězdou
- Prstýnek
- Škola základ života
- Taková normální rodinka
- Tetička
- Turbina
- Vyšší princip