Non Plus Ultras
Český film o partičce sparťanských Ultras, kteří pozvali na návštěvu dva fanoušky z tvrdého jádra anglických fans. Po pravdě řečeno jsem od tohoto díla čekal spíše prvoúčelový film těžící z "atraktivity" prostředí, prostě takové pokračování legendárního Proč. A ze začátku to tak i vypadá, zvlášť výjezd do Ostravy a následná bitka jsou docela síla. Během úvodních minut poznáváme celou partičku, kterou vede Bejčák, který se tak trochu vymyká z ostatních, vypadá totiž jako kluk s přehledem a má určité charisma. Film je v konečném důsledku spíše o něm a jeho láskách a rodině, než o Ultras. Počáteční drsné bitky a chlastačky se posléze mění na rodinné záběry Bejčáka, milujícího syna a bratra. Když konečně angláni přijedou, ukáže se, že jsou docela síla i na naši partičku, přeci jenom opilci a vandalové nejsou to, co čekali. Navíc nikdo z party neumí anglicky....
Část děje se odehrává v době záplav, takže k Bejčákovým rodičům přijíždí vytopení příbuzní - a zrovna v den, kdy u Bejčáka mají spát angláni. Takže bohužel teta končí pochcaná - anglán netrefil záchod... V roli strýce exceluje Lábus, který se ožere v ultras hospodě. V roli hostinského (a vedoucího této hospody) stojí za zmínku Kaiser, škoda, že se o jeho postavě (jakož i o jiných) nedozvíme víc. Na závěr Kokta, nekritický obdivovatel anglickýho fotbalu a fans, omylem přistihne anglány, jak se vzájemně šukaj, což ho rozčílí natolik, že přestane koktat...
Děj tedy není jinak náročný a ucelený příběh také nečekejme, jde spíše o pár historek a jakýsi výsek ze života fotbalových fans. Některé věci v ději lze předvídat - třeba průběh plesu, kde bych tedy ze všech fans nedělal až zas takové burany... V případě tohoto filmu by ani nevadila stopáž delší než cca 80 minut, protože by byl prostor pro dotažení některých věcí. Za zmínku stojí také pár vizuálních vtípků, třeba přechod na letišti alá Beatles na obalu Abbey Road. Některé kontrasty a přechody scén jsou možná příliš násilné, týpci v partě (kromě Bejčáka) jsou strašně schematičtí a typizovaní (svět vypadá příliš jednoduše a černobíle) - takže si člověk zapamatuje maximálně Bejčáka, strejdu nebo výčepního. Postava Tyčky má sice potenciál, ale ten je zoufale nevyužit. Ale překvapivě jde o jeden z mála nových českých filmů, který mě jakž takž bavil.
Soundtrack se snaží být drsnej - ale že by Ultras poslouchali Kabáty nebo chodili do Roxy na Kashmir 9:41, to se mi nezdá - ale zase kdyby tvůrci použili nějakou "adekvátnější hudbu", tak by asi film neprošel cenzurou...