Zabil jsem Einsteina, pánové...
V tomto případě jde o podařenou českou komedii z roku 1969 režiséra Lipského, která těží z oblíbeného tématu cestování časem a následných paradoxů. V ne příliš vzdálené budoucnosti čelí Země smrtelnému nebezpečí, kdy skupina fyziků experimentuje s bombou a paprsky G, které způsobí, že ženám rostou fousy. Profesor Moore (J.Sovák) navrhuje zničit moderní fyziku u jejích kořenů - zjistil z pamětí jednoho pražského měšťana, že pouze jeho předčasný příchod zabránil tomu, aby pád lustru nezabil Einsteina. A tak profesor vymýšlí jednoduchý ale elegantní plán - vypraví se do minulosti a zdrží měšťana, Einstein nevstane, moderní fyzika nevznikne a ženy nebudou mít vousy.
Profesor Moore se s asistentem Frankem a s Gwen (Brejchová) vydávají do minulosti. Ne vše jde podle plánu, nakonec se nezdaří Einsteina zabít, naopak zemře Frankův otec, navíc se Gwen zamiluje do Einsteina. Po návratu je plánovaná druhá výprava, ale skupina fyziků posílá paralelní výpravu, ve které má Gwen naopak Alberta chránit. Moore bere s sebou místo Gwen Betsy (I.Janžurová v typické komediální a rošťácké roli "drzé" holky), Frankovu manželku, nyní svobodnou.
Druhá výprava způsobí ještě více zmatků a komických situací, neboť se setkávají lidé počátku století se dvěma výpravami z budoucnosti, vzájemně spolu bojujícími. Gwen nakonec naaranžuje vše tak, že si Moore myslí, že zabil Einsteina. Ona sama zůstává v minulosti a přemlouvá Alberta, aby radši hrál na housle - protože o fyzice se včera bavili s holkama, a odrecituje mu výsledky jeho dlouhodobých studií jako naprostou banalitu.
Po návratu ale Moore zjišťuje, že svět čelí chemikům, jejichž pokusy způsobily, že muži naopak zženštili a on sám je poslední pořádný chlap. Když ho ženské strhají, začne vymýšlet fyziku a v závěru sám musí kousek uhnout před padajícím lustrem. Toto se stane při slavnosti na jeho počest, kde vystupuje houslový virtuos Albert Einstein, a tak se Moore po letech setkává s Gwen. Pokud se ale budoucnost má odehrávat v roce 1999, tak prostě nesedí časové údaje, třeba Einstein by musel mít 120 let.
Jde o povedenou sci-fi komedii, kdy nějaké ovlivnění minulosti a budoucnosti jde prostě stranou, resp. je použito pouze to, co se tvůrcům hodí, ale to je u podobného typu filmu pravidlem. Za zmínku stojí i to, že film vznikl na motivy Nesvadbovi povídky. Dále je třeba ocenit dvě vizuálně odlišné podoby filmu, tu historickou, se secesní Prahou a tu moderní, která má svoje retro kouzlo. Zmiňovat se o hereckých výkonech je skoro zbytečné, prostě jde komediální nadstandard té doby. Poslední zmínku si zaslouží i zajímavý striptýz tria Brejchová, Janžurová a Růžičková.
- Ať žijí duchové
- Až přijde kocour
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Co je doma, to se počítá, pánové...
- Červená ještěrka
- Dívka na koštěti
- Florenc 13,30
- F.L.Věk
- Chalupáři
- Kameňák 3
- Král Králů
- Marečku, podejte mi pero
- Mezi námi zloději
- Morálka paní Dulské
- Muž v povětří
- Muž z prvního století
- Návštěvníci (Adam 84)
- Nejlepší člověk
- Noc na Karlštejně
- Páni kluci
- Petrolejové lampy
- Slaměný klobouk
- Slepice a kostelník
- Smrt černého krále
- Srdečný pozdrav ze Zeměkoule
- Světáci
- Tři veteráni
- Všichni dobří rodáci
- Vyšší princip
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava