Smrt krásných srnců
Film byl natočen na základě autobiografických povídek spisovatele Oty Pavla a exceluje v něm Karel Heřmánek.
Začátek filmu se odehrává na břehu Berounky, kde sledujeme Leo Poppera (Karel Heřmánek) a jeho rodinu na návštěvě u "strýce", pana Proška (Rudolf Hrušínský). Oba jsou rybáři a Popper miluje ryby přímo vášnivě, Prošek je navíc i pytlák a se svým psem chodí na srnce, které Popper obdivuje pro jejich krásu a jejich konzumaci zásadně odmítá. Leo oslavuje nástup na nové místo, stává se obchodním cestujícím u Electroluxu, prodává vysavače a ledničky. Bohužel vyfasuje zapadlé dědiny, kde již pohořeli ostatní cesťáci a tak se mu moc nedaří. Aby si udržel místo, musí dva vysavače koupit sám, karta se obrací až když zachrání život topícímu se továrníkovi. Ten ho doporučí mnoha svým známým, Leo se postupně stává nejlepším obchodníkem firmy i proto, že má netradiční nápady. Seznamuje se i se svérázným malířem, koketuje s půvabnou manželkou pana ředitele, zkrátka užívá si života v rozverné atmosféře konce první republiky, kdy si nikdo nepřipouští komplikace. Když má Leo peníze, tak hýří a realizuje nejbláznivější nápady, o rodinu se ale vždy postará. Protože Leo miluje ryby, kupuje od mazaného advokáta rybník, až při výlovu zjistí, že v rybníku byl jediný kapr. A na revanš se mu podaří advokátovi prodat předraženou ledničku bez chlazení.
Tuto rozvernou idylku ale naruší začátek války, a protože je Leo žid, tak je vyhozen z práce. Také mu Němci zabaví rybník, ale o ryby se nikdo nestará a tak se mu je podaří o vánocích vylovit, byť za cenu velkého rizika. I přes těžkou dobu je jeho optimismus nezlomný, plánuje další podniky, jako pěstování husí, při zemi ho musí držet manželka. A životní síla mu nechybí, ani když mají jít dva ze tří synů do transportu, rozhodne se vykrmit je, aby měli větší šanci na přežití. Ví, že riskuje vlastní život, ale je rozhodnut obětovat se pro své syny a vyráží k Proškovi na ryby. Za čtrnáct dní neuloví ani čudlu, a tak jde s těžkým srdcem na srnce, Prošek mu sice půjčí psa, ale nepomáhá mu. Sám má totiž strach, je těsně po atentátu na Heydricha. Plný batoh masa a šaty od krve jsou na zpáteční cestě nápadné, ale pomohou mu dobří lidí, kteří ho v rakvi dopraví až domů.
Oč je první polovina veselejší a bezstarostnější, o to je druhá půlka smutnější a tragičtější. Film přináší zcela zásadní a lidské odmítnutí fašismu na příkladu jedné rodiny, nepotřebuje žádná velká slova ani gesta, přesto je vše zcela jasné a pochopitelné. Film ovšem stojí a padá s výkonem charismatického Karla Heřmánka v životní roli, který podobným způsobem exceloval ve Fešáku Hubertovi i knížeti pekel v "S čerty nejsou žerty". Ovšem role Lea přináší určitou hloubku a charakter, jde o člověka, který sice (nejen) pokukuje po paní ředitelové, ale pro rodinu se obětuje, naprosto samozřejmě a bez přemýšlení. Jeho proměna z bezstarostného elegána v obětujícího se otce je sice velká, ale reálná a uvěřitelná.
Ve filmu se snoubí vtip, elegance, milostná dobrodružství i tragika a sebeobětování se pro děti, a vše je prodchnuto neutuchajícím optimismem. Svým vyzněním, rozdělením na dvě odlišné poloviny i vynikajícím výkonem hlavního hrdiny mi tento film připomněl podobný film Život je krásný, popisující vlastně podobný příběh.
- Alena
- Báječní muži s klikou
- Bílá paní
- Cesta do hlubin študákovy duše
- Díky za každé nové ráno
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Dobří holubi se vracejí
- Fešák Hubert
- Hostinec "U kamenného stolu"
- Kozí příběh
- Muž v povětří
- Noční motýl
- Postřižiny
- Rozmarné léto
- S čerty nejsou žerty
- Slavnosti sněženek
- Spalovač mrtvol
- Škola otců
- Tři veteráni
- U nás v Mechově
- Vážení přátelé, ano
- Vesničko má středisková
- Vyšší princip
- Žebrácká opera