F.L.Věk
F.L.Věk patří mezi nejlepší a největší románové ságy Aloise Jiráska, osobně si však pamatuji, že její četba v nácti byla pro mě utrpením a román jsem nedočetl. Proto jsem ke sledování seriálu natočeného podle tohoto románu přistupoval s obavami, které se ale podařilo celkem rychle rozptýlit. Dalším zdrojem mých obav bylo i to, jak dopadly ostatní filmové adaptace Jiráskova díla, ale i tyto obavy se ukázaly jako liché. Samozřejmě, že seriál z dob národního obrození klade proti sobě český a německý prvek, v seriálu mi to však nepřipadlo tak nepřirozeně vyhrocené jako v jiných dílech a adaptacích.
Pěti knihám románu odpovídá pět disků, divák však nedostane pouze disky. Každý disk je uložen v knížečce, ta shrnuje děj disku a obsahuje fotografie, profily herců a nějaké ty zajímavosti. Díky tomu si myslím, že se vyplatí do tohoto luxusního balení investovat.
Seriál je třináctidílný a každý díl má jinou délku, stopáž se liší i o čtvrt hodiny. To je možná dáno i tím, že seriál vznikal v době počínající normalizace a některé scény byly vystříhány, třináctý díl byl dokonce zakázán jako celek. Ono bylo asi příliš riskantní nechat na obrazovce znít slova proti (cizím) pánům, za svobodu a rovnost, jako třeba "...páni, proste Boha, by váš lid vždy v tuposti zůstal...". V této souvislosti mě celkem překvapilo, že rušení klášterů císařem Josefem II. je hodnoceno spíše negativně jako nekulturní krok, který vedl ke zničení mnoha knih a dalších kulturních pokladů.
Jednotlivé díly obsahují mnoho zajímavých záběrů z kostelů a divadel, jedná se o okázalé a davové scény. Nezřídka zazní i celá árie a celkově zní v seriálu nečekaně hodně hudby, celkovým pojetím má tedy blízko k umělecké vizi. Na té se výrazně podílí jak černobílé provedení tak povedené herecké obsazení. Jednotlivým postavám se budu věnovat podrobněji, kdybych však měl jednu postavu vypíchnout, byl by to doktor Thám. Překvapilo a potěšilo mě celkem civilní, realistické a nepřehnané provedení seriálu, bohužel mi chybí nějaký oživující vtipný prvek, věřím, že ani obrozenci nebyli stále smrtelně vážní. Zaujme i provedení mezititulků, vlastní děj je vyprávěn metodou detailního rozvedení nějaké krátké epizody ze života hrdiny.
Zkrátka se tento seriál opravdu povedl a dívá se na něj velmi příjemně, což jsem sám opravdu nečekal. Navíc má seriál co říci i dnešnímu divákovi, ať už ve vztahu k naší minulosti dávné i nedávné, také otázka prznění jazyka anglickými výrazy je aktuální stejně jako touha po skutečné svobodě, která nespočívá ve svobodě volby televizního programu.
Kniha první
První disk obsahuje dvě epizody, první začíná narozením malého Františka, kučeravý nesmělý hošík jako budoucí národní buditel je celkem milý a polidšťující prvek. František už v dětství poznává náboženské i národnostní problémy, jeho otec je katolík, soused Žalman potlačovaný český bratr. Žalmanovi zabavují páni knihy včetně vzácné bible kralické, tu viděl malý František oknem jako knihu s obrázky, Žalman proto celou dobu podezírá neprávem Věkovy z udavačství. Podobně jsou ukázány i jazykové problémy, otec (J.Pivec) se němčině nebrání a jako obchodník ji potřebuje, zato Františkův kmotr Havránek (J.Marvan) brání vášnivě rodný jazyk. Kmotr záhy objevuje Františkův hudební talent a ten brzy odjíždí do benediktýnského kláštera v Praze jako zpěvák. Na nový život si zvyká jen obtížně, naštěstí pouští bratr Růžička (J.Hlinomaz) kluky za koláče do města, kde se František setkává s povozným Šulcem, který mu vozí dopisy i balíky. Jedna taková návštěva probíhá v době úmrtí bratra knihovníka, vzhledem k pozdní hodině se František vrací přes kapli, zde vrazí do rakve a srazí ji, tím však přivede knihovníka k životu.
Druhý díl je prakticky celý věnován zrušení benediktýnského kláštera a tolerančnímu patentu. Díky tomu, že zachránil život knihovníkovi má František volný přístup do knihovny, stává se vášnivým čtenářem a dostává se i k zakázaným knihám. Klášter je však zrušen a při té příležitosti se František setkává s císařem Josefem II. Majetek kláštera je zabaven a rozprodán, knihy jsou určeny jako papír na kornouty a prodávají se na váhu. František je všechny skoupí, jeho otec je rozprodá a tak si František vydělá na další studia. Usmíří se i se Žalmanem, tomu totiž mezi zakázanými knihami našel Kralickou bibli i spisy Jana Ámose Komenského.
V doprovodné knížce jsou představeni scénárista, režisér a představitelé Věkových rodičů, Žalmana, Havránka a Růžičky, což je pro J.Hlinomaze poněkud netradiční role. Věkův otec (J.Pivec) je poctivý obchodník, jako otec je však přísný a svoji lásku nedává moc najevo, syna navíc moc nechápe. Pivec se herecky výrazněji projeví až v dalších dílech, zejména při sporech se synem. Žalman (Z.Kryzánek) je jako postava kritikou velmi chválen, osobně moc nechápu proč. V knížečce dále najdeme zmínku o literární předloze inspirované životními osudy F.L.Heka, zmíněno je i to, že románová předloha obsahuje jen minimum dialogů a ty musely být pro film napsány.
Kniha druhá
Druhý disk obsahuje také dva díly a věnuje se převážně Františkovým studiím v Praze. Nyní představuje Františka čtyřicetiletý Brzobohatý, hraje ho sice velmi dobře ale rozhodně nevypadá na dvacet, což nejvíce bije do očí ve chvílích, kdy má představovat zamilovaného studentíka. František se nevěnuje jenom studiu - navštěvuje německé i české divadlo, v kavárně sleduje Mozarta při biliáru a zpívá v kostele. Přes ředitele kůru Praupnera (Vl.Brodský) se dostává do rodiny Butteauových, kde vyučuje němou Paulu (nádherná Brejchová) hře na housle - Paula ztratila hlas v deseti letech, když ji surově zbil její učitel. V rodině Butteauových poznává František blíže konflikt mezi českým a německým divadlem - nejstarší dcera Lotty (J.Bohdalová) zpívá ve sboru v německém divadle, nejmladší Betty zase zpívá zase v české Boudě. Častým návštěvníkem rodiny je doktor Thám (R.Lukavský), významný vlastenec a divadelník. Thám se s Věkem brzo spřátelí, Věk totiž vášnivě obhajuje českou Boudu a oba vlastenci mají podobné názory. Bohužel paní Butteauová za hodiny houslí neplatí, ale Věkovi to moc nevadí, stejně jako Thám je do Pauly zamilován.
Čtvrtý díl je věnován premiéře nové Mozartovi opery Don Giovanni. Celá Praha je uchvácená Figarovou svatbu a nemůže se nové opery dočkat, Věk dokonce zpívá ve sboru při premiéře jako záskok. Jeho zkouška proběhla před samotným Mozartem, od něj dostal dvacetníky na svlažení hrdla, ty však nikdy neutratí a má je jako památku. Premiéry opery Dona Giovani se účastní i Kramerius, Dobrovský a další osobnosti, Thám a Paula si v lóži projevují sympatie a Thám jí vyznává lásku. Věkovu přítomnost v divadle využívá Lotty ke koketování (což umí Bohdalka výborně), během cesty domů dojde i k prvnímu plachému polibku. František však brzy pochopí, že Lotty jen koketuje a toto poznání raní jeho city.
V doprovodné knížce jsou představeni představitelé manželů Butteauových, tedy D.Medřická v typické roli manželky a matky, manžela Jeana představuje noblesně K.Hoger. Další profily patří představitelům Mozarta (Cupák) a jeho pražské mecenášky Josefíny Duškové (K.Fialová). Mezi zajímavostmi najdeme poznámky o tehdejších pražských divadlech, Mozartovi i jeho pražském pobytu.
Kniha třetí
Třetí disk obsahuje trojici dílů a zachycuje Františkův přerod ze studenta v kupce, odehrává se v období Velké Francouzské revoluce, která slibuje rovnost skutečně všem. V pátém díle sledujeme Františkovi bohaté kulturní aktivity, zpívá v kostele, komponuje a hraje u Tháma, navštěvuje Butteauovy a vyučuje Paulu hře na housle, paní Butteauová se snaží přimět Lotty, aby se za něj výhodně provdala. Zvěsti o tomto "studiu" se donesou i do Dobrušky, otec přijíždí pro syna do Prahy a chce ho odvést sebou. Pro divadelní čeládku má jen slova pohrdání a nutí syna ke studiu, ten se však vzpříčí a zůstává v Praze. Otec tedy syna odvrhne, zato Thám ho podporuje ve vlastenecké činnosti. Finanční nouzi chce František řešit prodejem knih, Kramerius jej však přesvědčuje, aby vzácné českobratrské knihy neprodával a bere je jako zástavu.
V šestém díle vyráží rodina Butteauových i s Thámem na výlet, Věk se k nim připojuje později. Během výletu pochopí pravdu o Thámovi a Paule, Lotty už má dost podbízení se a přetvářky, ví, že Věk není žádný hlupák. Bohužel mu to nemůže vysvětlit, František ji totiž neposlouchá. K zásadnímu dějovému zlomu dojde ve chvíli, když se František dozví, že maminka onemocněla. Všichni věří, že by jí pomohla jeho přítomnost a tak se František bez váhání vydává pěšky do Dobrušky. Přes Žalmana a kmotra Havránka se dostává domů, mamince se sice uleví, zato otec se k němu chová hůř než k cizímu a podezírá ho i z krádeže peněz.
František zůstává v Dobrušce a sedmý díl se odehrává v zimě. Otec je nemocný s nohou a posílá Františka pro plátno, ve skutečnosti je s kupcem smluven a zkouší Františkovu poctivost. Ten sice obstojí, zato maminka otci vyčiní, že syna stále zkouší a podezírá. Otec tedy dává Františkovi na vybranou - buď bude knězem nebo kupcem. Zoufalý František je rozhodnut využít další obchodní cesty k útěku do Prahy. Během cesty se v horách setkává s kočovnými herci a z pražské solidarity jim vypomáhá. Setkává se mezi nimi i s Thámem a Butteauovými - Lotty, doma utvrzována o svém talentu, si vyšlápla na ředitele kvůli domnělým intrikám a tak vyhodili ji i otce, který se jí zastal. Nyní vede celá rodina kočovný život s Thámem, ten hraje místo vlasteneckých her německé frašky a ze zklamání se dal na pití. Navíc prchla Lotty do Vídně, rodina doufá, že se tam uchytí jako herečka a pak všem pomůže. Věk se dozvídá i to, že se Thám oženil s Paulou a čekají dítě, to se narodí během jejich setkání. Paule se při porodu vrací hlas, Věk jim vypomůže penězi i jídlem a svěřuje se Thámovi se svým úmyslem utéct do Prahy. Thám ho však zrazuje a naléhavě varuje, že dopadne jako on, tvrdí, že se všude dá pomoci národu, i na malém městě.
V dílech tohoto disku je pryč veškerá hravost a lehkost předchozích dílů, střídá jí těžká realita zklamané lásky i rodinných poměrů, atmosféra je neradostná i přes několik scén hospodského veselí. V těchto dílech také dostává větší prostor Pivec představující Věkova otce, jeho projev je opravdu výrazný. Také z Tháma se stává silná a složitá postava, nadšený optimista je zklamán realitou. Zajímavý moment je i všeobecné opovržení herci a to přesto, že večer diváky baví - ale tak tomu bylo po celý středověk, to jen dnes je z každé seriálové epizodky celebrita.
V doprovodné knížce jsou uvedeny informace o skladateli hudby (J.Srnka) k seriálu, dále o představitelích Tháma (R.Lukavský), Pauly (J.Brejchová) a Lotty (J.Bohdalová). Mezi zajímavostmi se dozvíme více o Thámovi, Krameriovi a Velké Francouzské revoluci.
Kniha čtvrtá
Na začátku osmého dílu umírá Věkův otec a odkazuje mu kupectví, oba muži se v rámci možností smiřují. Věkovi se v obchodě daří, nezanedbává ani vlastenecké aktivity a sousedům půjčuje české knihy. Dobruška je však Věkovi malá a stýská si po Praze, matka jeho stesk chápe a radí mu, ať si udělá do Prahy výlet. V Praze se setkává s paní Butteauovou, nyní již vdovou, ani o smrti Thámova synka Věk nic neví. S Paulou se vážně baví o vlastenectví, ideálech a živení rodiny, Paula si stýská, že od vlastenectví nelze čekat obživu, proto může být Věk vlastencem, je to jeho koníček. Navíc ji vlastenecké aktivity Tháma berou, ten tráví večery s kamarády po hospodách takže Paula na vlastence vlastně žárlí.
V devátém díle sledujeme snahy paní Buttteauové o provdání Betty za zámožného kupce Věka. Betty se sice tváří domácky, ve skutečnosti venkovským kupcem pohrdá. Věk ale tyto snahy prokoukne, i Thám mu pomůže tím, že ho po divadelním představení pozve mezi vlastence což se nelíbí ani Paule ani Betty, každé však z jiného důvodu. Tháma nyní vidíme zklamaného a rezignovaného, ať už rodinnými poměry nebo celkovým neúspěchem obrozeneckých snah. Věk nakupuje u Krameria české knihy a seznamuje se tak s páterem Vrbou. Tento vlastenec chodí po venkově a rozdává knihy, horlí pro českou řeč ale není na straně sedláků a tak nese s nelibostí Věkovu obhajobu rovnosti, kterou přináší francouzská revoluce. Po návratu poznáváme blíže Věkovu sousedku babičku Snížkovou a její vnučku Márinku. Tu babička chválí jako pilnou čtenářku a vlastenku, nesmělá dívka se sice Věka bojí, přesto poslouchá pod oknem, když hraje na klavír.
Desátý díl začíná farářovým kázáním proti francouzské rebélii, František během kázání odchází. V důsledku toho od něj přestane nakupovat konšel Pinkava (Vl.Menšík) - tato epizodní pokrytecká a neupřimná postava se objevuje ve více dílech, teprve v závěru však dostává více prostoru. Sledujeme i počínající problémy Věka s vrchností, ty začínají, když hájí v hospodě J.J.Rousseaua. Věk se také seznamuje s panem Sýkorou (J.Sovák), tento vlastenec a podivín vymýšlí nová česká slova jako sestromuž, chřípoprach, citoň a další, tato postava Sovákovi vyloženě sedí. Připomíná mi jeho postavu ze Dvou písařů a vlastně jde o jeden z mála komických nebo veselých momentů celého seriálu. V závěru dílu František odhaluje, že si od něj Márinka půjčuje knížky prostřednictvím kamarádky Franciny.
Díly tohoto disku přináší drobné výjevy ze života vlastenců, poznáváme nadšence jako pátera Vrbu, faráře Hejnu nebo podivína Sýkoru, tito všichni dotváří plastický obrázek národního obrození a doplňují výrazné postavy jako jsou Thám nebo Kramerius. V doprovodné knížce najdeme medailonky představitelů moudré babičky Snížkové (J.Štěpničková), plaché ale milující Márinky (E. Vosková) a Sýkory (Jiří Sovák). Dojde i na faráře Hejnu jako typickou roli roztomilého stařečka F. Kovaříka, také opočenského konšela J.Somra můžeme považovat za typovou roli drobného "hajzlíka".
Kniha pátá
Pátá kniha pokrývá korunovaci Leopolda II. českým králem a ochabnutí vlasteneckých snah. V jedenáctém díle konšel Pinkava otáčí a začne Věkovi podlézat. Věk totiž organizuje vlasteneckou výpravu na korunovaci Leopolda II. českým králem. Pinkava se chce jako "správný" vlastenec zúčastnit, jeho cílem je však co nejvíce na této akci vydělat. Na korunovaci vyráží i babička Snížková s Márinkou, ty pozval bratránek Jindřich (J.Kemr) a během cesty se František sbližuje s Márinkou. V Praze jsme svědky všeobecného nadšení nad českým králem, Věk se setkává se známými vlastenci a stále hájí občanskou svobodu a rovnost proti pouhému vlastenectví.
Dvanáctý díl se věnuje freibálu na který má Jindřich biletky, neví však, komu je dát. Márinka na bál chce střídavě jít i nejít, to se odvíjí zejména podle toho, jak je to s Františkem. Pinkava si sjednává obchody pro svůj povoz a na pražském pobytu vydělává, korunovaci však ani neviděl a sousedům je pro smích. Po korunovaci bere Věk babičku a Márinku do divadla, nečekaný výstup Pauly na jevišti jej rozruší a Márinka žárlí. Babička ji utěšuje protože ví, jak vše skončí, a nakonec jde Márinka i František na freibál. Zahajuje jej sám císař a mezi vlastenci se šíří všeobecné nadšení, že bude lépe. Věk se setkává s rezignovaným Thámem i dávným spolužákem Lojzíkem Šmídem, ten je nyní ve státních službách a vůči vlasteneckým snahám je skeptický (nebo realistický?). Úskočná Betty na bále potkává Márinku a tuto husičku z venkova zlomyslně zpraví o velké lásce, kterou měl Věk v Praze, svatbě Františka s Márinkou však nezabrání. V závěru představuje František svoji nevěstu umírajícímu Žalmanovi, ten jim žehná aby vždy stáli v pravdě po vzoru mistra Jana.
Závěrečný třináctý díl se odehrává pět let po svatbě Františka s Márinkou. Leopold umřel těsně po korunovaci a situace se zhoršuje, kvůli válce s Francií mají všichni obavy a na vlastenectví není čas. Věk stále mluví o lidských právech, podporu nachází mezi sedláky, ti vzpomínají na císaře Josefa, který sice vyháněl češtinu ze škol, zato dal sedlákům nějaká práva. Věk se vydává do Prahy pro útěchu, nachází jen zklamaného Tháma. Paula má důvěrného přítele, Thámovi vyčítá nedostatek lásky i to, že ji měl rád jen jako němou chudinku. K dovršení všeho je Thám pro opilství vyhozen z divadla a sám se chystá do Plzně, nakonec s ním odjíždí i Paula. Věk se setkává i s cenzorem Šmídem, ten považuje svobodu za zbytečnou a tvrdí, že česká kultura bude proti německé a světové vždy jen druhořadá, tam kde oni mají Goetha nebo Schillera my nemáme nic. Nakonec nachází Věk útěchu až u Krameria, ten mu dokonce radí hrát v Dobrušce vlastenecké divadlo. Při první schůzi divadelníků hájí Věk nejen český jazyk ale i práva, to bohužel tajně vyslechne i Pinkava a vše hlásí vrchnosti. Ta Věkovi ihned zabaví francouzské knihy, František se vydává za opočenským direktorem pro vysvětlení. Direktor mu divadlo povolil protože si váží Věka jako hudebníka a čeká inscenaci nezávadných oper. Knihy mu však vrací, Věk však dobře chápe, že jde o první varování. Ale i přes nesouhlas matky, která připomíná Žalmana, půjčuje knihy dál a má v tomto i oporu v Márince.
Na posledním disku jsou i dva bonusy. Prvním je klasická nic neříkající reportáž resp. reklama ze křtu DVD, druhým bonusem je rozhovor s pí Hegerlíkovou, představitelkou Věkovy maminky. Podobné rozhovory s přestárlými herci považuji za zbytečné, zvlášť když je to jediný bonus. Kdyby bylo bonusů více, tak se mezi nimi ztratí, takto má divák přehnaná očekávání. Ale i ona potvrzuje, že se představitel Věka necítil na tuto roli kvůli svému věku.
Doprovodná knížka obsahuje profil drobných ale výrazných a důležitých postaviček jako páter Vrba (B.Záhorský), páter Vydra (M. Růžek), Kramerius (V.Voska), konšel Laštovička (Z.Řehoř) a konšel Pinkava (Vl.Menšík), ti všichni v seriálu náležitě využili svůj charakteristický herní projev. Dále obsahuje knížka pár zajímavostí z natáčení a o Leopoldovi II.
- Alena
- Alois Jirásek - Filosofská historie
- Alois Jirásek - Maryla
- Anton Špelec, Ostrostřelec
- Ať žijí duchové
- Až přijde kocour
- Baron Prášil - Když Burian prášil
- Bílá paní
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Co je doma, to se počítá, pánové...
- Čapkovy povídky
- Čtrnáctý u stolu
- Dáma na kolejích
- Dědeček Automobil
- Divá Bára
- Dívka na koštěti
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Dobří holubi se vracejí
- Dovolená s Andělem
- Fantom Morrisvillu
- Florenc 13,30
- Funebrák
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Hvězda mého srdce
- Chalupáři
- Ikarie XB1
- Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách
- Jánošík
- Jan Roháč z Dubé
- Karel a já
- Krakatit
- Král Králů
- Kristian
- Křtiny
- Marečku, podejte mi pero
- Měsíc nad řekou
- Mezi námi zloději
- Mladá léta
- Morálka paní Dulské
- Muži nestárnou
- Muž v povětří
- Muž z prvního století
- Na samotě u lesa
- Návštěvníci (Adam 84)
- Nebe a dudy
- Nejlepší člověk
- Nezlobte dědečka
- Nikdo nic neví
- Noc na Karlštejně
- Ostře sledované vlaky
- O věcech nadpřirozených
- Páni kluci
- Partie krásného dragouna
- Pěnička a Paraplíčko
- Poslední mohykán
- Provdám svoji ženu
- Prstýnek
- Přednosta stanice
- Přítelkyně pana ministra
- Revizor
- Rozmarné léto
- Ryba na suchu
- Řeka čaruje
- Slaměný klobouk
- Slepice a kostelník
- Smrt černého krále
- Smuteční slavnost
- Spalovač mrtvol
- Světáci
- Šíleně smutná princezna
- Škola otců
- Škola základ života
- Tajemství ocelového města
- Taková normální rodinka
- Tetička
- Těžký život dobrodruha
- To neznáte Hadimršku
- Tři přání
- Tři veteráni
- Ucho
- Ulice zpívá
- U nás v Mechově
- U pokladny stál
- Valentin Dobrotivý
- Vražda ing. Čerta
- Vražda v hotelu Excelsior
- Všichni dobří rodáci
- Vyšší princip
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zabil jsem Einsteina, pánové...
- Zaostřit prosím!
- Zlaté dno
- Železný dědek