Návštěvníci - Cesta do Ameriky
Tento film z roku 2001 je remakem staršího francouzského filmu, režíroval ho stejný režisér a zachováni zůstali i představitelé hlavních rolí, tedy Jean Reno jako rytíř Thibault a Christian Clavier jako jeho sluha Andre. Děj se ale přesunul do současné Ameriky a byl i trochu poameričtěn, bohužel ubylo na originalitě a vtipu.
Základní dějová linie však odpovídá původním Návštěvníkům. Francouzský hrabě Thibault má před svatbou s anglickou princeznou Rosalindou a přijíždí na její hrad. Zde mu jeho sok v lásce podá kouzelný lektvar, Thibault vidí kolem sebe zrůdy a probodne Rosalindu mečem. Věrný sluha Andre sežene místního kouzelníka (Malcolm McDowell), který má hraběte poslat zpět v čase o jeden den, aby napravil, co způsobil. Popletený kouzelník však odešle hraběte a jeho sluhu do budoucnosti a když si uvědomí svůj omyl, vydá se za nimi. Thibaultova pra-pra-...-pravnučka Julia žije v současné Americe, kam přesunula fragmenty rodinného sídla a umístila je v muzeu. A tak se zde objeví rytíř a jeho sluha a "komická" konfrontace středověkého myšlení a současné Ameriky může začít.
Thibault si splete Julii s Rosalindou a ona jej zase prohlásí za bratrance, ztraceného před lety při plachtění, jeho zmatenost vykládá zraněním a ztrátou paměti. Nečekané objevení ztraceného bratrance naruší plány Juliina snoubence, ten se ji totiž ve skutečnosti snaží oškubat. Rytíř a sluha se pokouší sžít s moderní dobou, kouzelník se zatím snaží připravit lektvar, který všechny přenese zpět do jejich doby. Sluha Andre poznává svobodu díky služebné ze sousedství se kterou vyráží utrácet do města. Jejich večer končí na diskotéce, kde potkávají i Juliina snoubence s jeho "tygřicí", tím se vše provalí a Julie ho odvrhne. Když připraví kouzelník lektvar, Andre se odmítne vrátit, protože je svobodný. Thibault sice tvrdí, že Andre je jeho majetkem ale kvůli Julii ho nechá jít, sám se vrací k Rosalindě a vše dopadne dobře, i Julie poznává jiného, sympatického mladíka.
Komika filmu je samozřejmě postavena na konfrontaci středověkého a současného "myšlení", v přístupu postav se snoubí okouzlení, strach i zvědavost. A tak Thibault háže sluhovi kosti i v nóbl restauraci, Andre si peče kuře na deštníku v krbu nebo sbírá mentolové "bonbóny" ze zázračné studánky (pisoáru) a krmí jimi nic netušícího Juliina snoubence. Komické situace plynou se setkání s moderní technikou (skřítci v bedně = TV) i se společenských změn, Thibault chce useknout zloději ruku nebo nutí Andreho běžet vedle auta. Konfrontace s technikou mi sedí víc, scény v restauraci nebo v koupelně jsou celkem povedené, ať už koupání v šatech nebo pití ze záchodu jako ze studánky. Trochu divně působí, že se Thibault nejdříve celkem rychle zorientuje a pochopí, že je v budoucnosti, pak se ale stejně chová, jako by si to neuvědomoval. Zato kouzelník splyne se současností až příliš rychle, pořídí si dokonce kovbojský klobouk a boty. Mezi zajímavé scény s kouzelníkem patří i to, když se při výbuchu rozpadne na kusy a pak se zase skládá dohromady. A i závěr filmu je celkem vtipný, snoubenec se ocitá ve středověku a když ho chtějí potrestat, tak rozčileně uteče za kulisy. Co se týká hlavních postav, tak Reno má svoje typicky drsné charisma, sluha je komik, Juliin snoubenec je sympaticky nesympatický a Julia je ... hezká, prostě na ozdobu a nic víc.
Film provází spíše crazy pojetí, levně vypadající digitální efekty a duch americké svobody. Jako celek však působí tuctově, jde o nenáročnou a jednoduchou komedii. Člověk se občas pobaví, i když spíše na primitivnější vlně, zkrátka jde o komedii a ne o existenciální drama středověkého rytíře v USA. Film zachraňuje samozřejmě Jean Reno a jeho specifické charisma, na druhou stranu je ho škoda, má (na) lepší filmy. A je samozřejmě zajímavé vidět McDowella, i když zůstane navždy Alexem z Clockwork Orange.