Kid a tři krásné grotesky
Charlie Chaplin patří mezi filmové průkopníky, jeho tvorbu jsem však dosud znal pouze z ukázek grotesek, které vysílala ještě československá televize v příslušném pořadu. Tehdy mi ale nepřipadaly zrovna nejvtipnější a tak mi trvalo docela dlouho, než jsem se k jeho filmům znovu dostal. Jako první jsem zvolil první Chaplinův dlouhometrážní film, hodinové melodrama Kid, které je na českém DVD doplněno o tři krátké grotesky.
Je těžké hodnotit tyto průkopnické, skoro sto let staré filmy, člověk je totiž vnímá s určitou nostalgií, navíc obsahují různé průkopnické pokusy, což je spíše zajímavé z hlediska vývoje filmu jako takového. Hodně zajímavé je to, že jednotlivé sekvence jsou snímány statickou kamerou, takže přechod mezi scénami připomíná staré počítačové hry. Některé scény jsou zdlouhavé, jiné by se naopak daly více rozvinout, občas je to tak blbý, až je to vtipný a člověk se směje, aniž ví proč - a v tom je zřejmě Chaplinova genialita. Nejzajímavější je zcela jistě samotná Chaplinova postava, která přes knírek, čupřinu nebo vytahané (klaunovské) kalhoty nevypadá nijak vesele. Převažuje u něj spíše smutný a ublížený kukuč, který korunuje jemu konaná příkoří, Chaplinova postava smutného klauna je až dojemná, což platí v groteskách a ještě více v Kidovi. Lze říci, že groteska mu slouží jen jako vnější (a dobově podmíněná) forma pro sdělení mnohem závažnějších skutečností, jak už to tak u moudrých klaunů bývá...
Chaplin boxerem, Chaplin hasičem, Chaplin se vrací z flámu
Jako první jsem volil grotesky, protože jsem s nimi přeci jen více obeznámen. Obsažené tři grotesky pochází z let 1915 a 1916 a zachycují různé varianty Chaplinovi tvorby. "Chaplin se vrací z flámu" zachycuje Chaplinovi příhody po příchodu z flámu domů, kdy si musí nejdříve poradit s překážkami jako jsou klíče, vycpaná zvířata, otočný stůl, věšák nebo dvojí schody do patra, poté hledá postel (a to i pod kobercem) a nakonec s ní svede nerovný souboj končící její destrukcí. Jde o klasickou grotesku ukazující zejména Chaplinovo pohybové nadání, sám Chaplin zde působí jako mladý elegantní muž a vyznění grotesky je rozverné. To sice člověk od grotesky čeká, ale ve druhých dvou to až tak neplatí, Chaplin zde působí dosti ublíženeckým a dojemným dojmem. Obě grotesky ("hasič" a "boxer") obsahují místy až absurdní děj, který do všech detailů nechápu, ale o to až tak nejde, cílem je dostat Chaplina do situací, kde předvádí svoje pohybové kreace, ať už je to ležérní boxování připomínající spíše wrestling nebo lezení po domu. Všechny grotesky pak provází spousty pádů a kopanců, mezi zajímavé scény patří i jízda koní pozpátku.
Kid
První dlouhometrážní film z roku 1921 trvá něco přes hodinu a přináší smutný, melodramatický příběh, ve kterém je působivě vylíčena bída a pouliční život. Ve filmu připomene klasickou grotesku jen pár pasáží, jako rvačka se starším bratrem nebo honička po střechách.
V úvodu odloží chudá dívka dítě, toho se ujme tak trochu proti své vůli tulák Chaplin a vychovává chlapce ve své nuzné světničce. Hlavní děj filmu se odehrává o pět let později, kdy se Chaplin s chlapcem různě protloukají - kluk rozbíjí okna a Chaplin je opravuje, zato z mladé ženy je úspěšná, populární a bohatá zpěvačka. Kvůli odloženému dítěti se v ní ozývá svědomí a proto věnuje mnoho peněz na charitu a zejména na děti, shodou okolností zajde i do ulice, kde přebývá Chaplin se svým chráněncem. Když chlapec onemocní, ošetřující lékař zjistí, že jde o sirotka a nařizuje převoz do sirotčince. Rozloučení chlapce a Chaplina je srdcervoucí, Chaplin však neváhá a chlapce ze sirotčince unese, poté se oba musí skrývat. Zpěvačka přichází zkontrolovat nemocného chlapce, doktor jí poví o chlapcově zmizení i to, že šlo o sirotka, ukáže jí také dopis nalezený u chlapce. Zpěvačka z něj pochopí, že jde o jejího synka a okamžitě ho dá hledat pomocí inzerátů, čehož využije chamtivý majitel noclehárny. Když Chaplinovi definitivně chlapce seberou, zdrceně sní sen o ráji, což je velmi zajímavá (triková) pasáž s létajícími anděly. Chlapec se sice dostal k matce, ale stále vzpomíná na Chaplina a tak se v závěru filmu všichni šťastně sejdou.
Všechny filmy mají svoje kouzlo, jsou působivé a dojemné, v groteskách i Kidovi je Chaplin ukázán jako životem bitý dobrák. V Kidovi je také působivě představena bída, i pomocí typické scény vaření z ničeho, viděné i v dalších Chaplinových filmech. Přesto, že jsou tyto scény založeny na autobiografických vzpomínkách, tak se nemůžu zbavit dojmu, že jde o nadsázku, i když si tehdejší situaci neumím(e) představit natož posoudit.