Looper
Americký sci-fi film z roku 2012 sází na oblíbené paradoxy vznikající při cestování v čase a na Bruce Willise v jedné z hlavních rolí. Film je lákavý, protože dané téma je přitažlivé byť nijak originální, navíc je B.Willis hereckou sázkou na jistotu.
V budoucnosti je sledování obyvatel na takové úrovni, že není možné někoho zabít a pak se zbavit těla. A tak posílají zločinci své spoutané oběti do minulosti, do roku 2044, kde je v daném čase a místě zastřelí looper, který se pak zbaví těla. Hrdinou filmu je looper Joe a v úvodu filmu sledujeme jeho práci i divokou zábavu s ostatními kolegy - loopery. Pro loopery ale platí jedno pravidlo - sám looper je nakonec poslán do minulosti, kde ho jeho mladší já zabije, čímž ukončí svoji looperskou kariéru a má třicet let na to, aby si užíval.
Co se stane, když looper své starší já nezabije uvidíme na případu Joova kámoše, posílání vzkazů řezáním do kůže, mrzačení atd. je efektní i když nechutné. A už na tomto příkladě jsou vidět logické paradoxy filmu, které jsou ale dány námětem jako takovým a člověk to prostě musí brát tak, jak to je. Po nějaké době dostává i Joe jako zásilku své starší já, to se okamžitě začne bránit a uteče, Joe se ho snaží na vlastní pěst chytit a přitom jde po obou zbytek gangu. Joovo starší já (B.Willis) má plán - v budoucnosti loopery vraždí rainmaker, chlapík s paranormálními schopnostmi, a Willis ho chce zabít v dětství, aby pomstil smrt milované manželky, resp. aby jí zabránil.
Následuje několik akčních honiček a přestřelek, často i s vtipnou pointou, během které získá Joe mladší kus mapy a na určeném místě čeká na své starší já. To zatím chodí po městě a hledá děti narozené v daný den a protože neví, kdo z nich je budoucí rainmaker, tak hodlá zlikvidovat všechny. Jeho mladší já zatím čeká na farmě, kde žije svérázná a drsná Sára s trochu předčasně vyspělým synkem. Přes počáteční averzi se Joe a Sára sblíží a Joe je chrání, jak se však ukáže, synek má mutaci. Někteří lidé dokáží levitovat malé předměty ale chlapec dokáže levitovat vybavení domu a tak Joe pochopí, že právě on je budoucí rainmaker. V závěru se Willis, který předtím vybil celý gang, chystá zabít mladého rainmakera, čemuž Joe zabrání tím, že se zastřelí.
Základní myšlenka, totiž návrat z budoucnosti a zabití budoucího nepřítele v dětském věku dává vzpomenout na Terminátora, čemuž použití jména Sára jen pomáhá. Looper ale přináší zajímavé momenty, třeba city - Willis trpí nejen když má zabít dítě ale hlavně když čeká, jestli se budoucnost změní nebo ne. Logické paradoxy kompenzuje film zajímavým způsobem - chvíli je zde náběh na psychologické drama rozhovoru se svým mladším/starším já, kde stojí proti sobě touha staršího po pomstě proti stejně zarputilé snaze mladšího splnit úkol, tedy zlikvidovat staršího. Dále je velmi zajímavý zmatek ve vzpomínkách, kdy současné skutky Joa mladšího ovlivňují Joa staršího, jeho vzpomínky jsou zmatené, překrývají se nebo chybí, takže si sám nepamatuje, co vlastně v minulosti udělal.
Pro mě šlo snad o první film, v němž není B.Willis sympatický (postavou), i když třeba jeho stárnutí v retru bylo zajímavé. A totéž platí o jeho mladší verzi, ulízaný frajírek Joe není nijak sympatický, i když jeho proměna, kdy mu jde o život a začne chránit Sáru, je zajímavá a dobrá.
Film se odehrává v budoucnosti, v roce 2044, ale tato budoucnost je chmurná a depresivní, přitom nevypadá nijak zvlášť futuristicky a nebýt pár detailů, tak se může odehrávat klidně i dnes.
Looper je celkem standardní film o cestování v čase, svoji atmosféru ale samozřejmě má.