images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

F.M.Dostojevskij - Něžná

Dostojevskij je jedním z největších ruských i světových autorů, jeho doménou jsou zejména psychologické romány. Někteří jej přímo označují za zakladatele tohoto žánru, jiní za největšího autora žánru. Něžná (v originále Krotkaja) je kratší dílko z roku 1876, tedy z pozdního období jeho tvorby. Hned v úvodu se z předmluvy autora dozvíme, že sledujeme vnitřní výpověď člověka, jež má na stole mrtvolu mladé dívky, která spáchala sebevraždu. A také se dozvíme, že zpověď je niterná, upřímná a místy zmatená, jak si onen muž uspořádává myšlenky, vrací se k tématu apod. Takže člověk rovnou ví, do čeho jde.

Jde o zpověď zastavárníka, do jehož zastavárny chodí mladá dívka, sotva patnáctiletá, která prodává postupně zbytky skrovného majetku. Zastavárníka postupně zaujme, zjišťuje o ní další informace, a chystá se jí nabídnout sňatek. Ale proč vlastně?

Není jediným nápadníkem, ve hře je ještě padesátiletý kupec - autoru samému je čtyřicet. Postupně se dozvídáme detaily ze života zastavárníka, vyobcování z kasáren a okruhu důstojníků za domnělou zbabělost při netrestání urážky pluku a následné toulání Petrohradem jako "bezdomovec".

Po svatbě ale není soužití s "něžnou" nijak ideální. On se domnívá, že jí vychází ve všem vstříc. Ale vše je součástí jakéhosi jeho plánu, součásti pomsty společnosti. Snad jde o ovládnutí druhého člověka, nucené zbožňování, nebo naopak svěřování. Nebo se chce prezentovat jako její spasitel, ten, kdo ji vytáhl z bídy? Ale kontrola přitom není úplná, něžná se brání, jakýmsi pasivním odporem, ignorací a přehlížením.

Nemluví spolu, oba dva se postupně odcizují, co si ona myslí o něm, se lze pouze dohadovat. On je však stále přesvědčen, že ji miluje a jednoho dne vyjeví veškeré své city. A ona mu po několika dnech slíbí, že bude vzornou manželkou. A vzápětí skáče z okna. Ale proč vlastně?

Utrápil ji? Nebo byla chudokrevná? Nebo cítila, že jej nedokáže milovat a nechtěla žít v přetvářce a lži? Nevíme. Jen se dohadujeme.

Text je sice zajímavý, zřejmě psychologicky vycizelovaný, ale já jej nějak nepochopil. Asi nejsem Rus, nebo tu mentalitu nedokáži pochopit. Také neustálé tlačení anglo-americké kultury mě zřejmě ovlivnilo, takže ruská duše je pro mě již nepochopitelná. Ne, že bych se nudil, ale prostě motivy, myšlenky, činy, vše šlo částečně mimo mě. Jde o záznam zmatečných úvah nad její mrtvolou, stejně zmatečně snad může působit i dojem z tohoto dílka.

09.04.2007
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 6 - zobrazeno v: 24.08.2019 - 00:36:43
Terka (05.02.2011 - 16:37:50):
Myslím, že on to udělal náhle a bez rozmyslu. Myslel si, že ji tím dělá laskavost, jakože mohla být ráda, že ji o ruku požádal zrovna on. A navíc se asi snažil z udělat člověka, jako byl on sám. Jinak děj je podle mě jednoduchý, ale vsadím se, každý kdo toto četl, zastavil se nad postavou toho zastavárníka a proč to vlastně udělal. Na to by nám mohl odpovědět snad jenom autor...
liba (21.01.2010 - 20:47:16):
ona nezažila lásku, byla týrana u tetiček, on taky citově chudý,postavil se na nohy, i když byl už na dně,Chtěl pomoct divce, z jejího těžkého života, ale nebyl to rovnocenný vztah,byl mezi nima velky věkový rozdíl,a ona trpěla i když ji měl rád,tak ji nebral jako rovnocennou parnerku,byl to jediný člověk, kterého si chtěl vychovat. nesměla bez něho vycházet. několikrát mu dala najevo , že je neštastná, několikrát ho chtěla ponížit,tim že mu držela revolver u hlavy,znamenalo, že se od něho odloučit,on se dělal že o tom neví, a když ji vyznal po té lásku,a chtěl s ní začít, nanovo, ona se toho asi zalekla, a vzala si život
míša (11.12.2008 - 21:50:15):
Mé pocity se nejvíce blíží Mírovi... Dílo se mi četlo krásně, možná proto, že narozdíl od jiných mě v něm nezatěžovala velká spousta postav a spletité příběhy... Dlouhé hodiny jsem pak seděla a přemýšlela nad ním-zastavárníkem... v čem byl vlastně jeho problém... už v knížce jsme mohli vyčíst, že jemu "nikdy nikdo nerozumněl"... nebylo to právě proto, že celý svět, celou realitu vnímal jinak, měl jiné myšlenkové pochody a očekával jinou reakci okolí,než jaká vždycky nastala? možná, že byl natolik introvertní, že se setkával jen s nepochopením a ve výsledku se vše začlo projevovat egocentrismem, který na mě většinu knihy naprosto čišel... na druhou stranu chtěl být šťastný, chtěl najít konečně pochopení a zapomenout na minulost, která byla krutá... přepadá mě spíš lítost- byl zvyklý že není milován a život ho zatvrdil...nedokázal si představit, že láska by se dala získat také láskou, ve své zatvrzelosti vůči lidem dospěl k závěru, že to nejde...možná proto si potřeboval najít ženu, která by u něj MUSELA být, (protože jí nic jiného nezbývalo), a tu chtěl naučit ho milovat-aby měl vše jisté... a když jdu úplně do hloubky vidím v tom znovu a znovu nepochopení okolí a nedostatek lásky v minulosti...
Ivana (22.10.2008 - 00:06:11):
No, já si myslím, že ona zmatenost vyprávění vlastně odpovídá zmatenosti duše vypravěče (něžná tu leží na stole, je mrtvá). Líbí se mi, že nejsem sama, kdo po přečtení má divný pocit: já jsem to asi nepochopil. Ale čím víc o tom přemýšlím, myslím si, že to vlastně není až tak nenormální: dva životy se nějak potkají, v nějaké své konkrétní situaci. Jejich odlišnost je přímo diametrální (mladá x starý,citlivá x chladný, dokázala by zabít x je docela obyčejně zbabělý ....atd). Takto nerovný vztah každý vnímá a reaguje na něj po svém. Nakonci je to skoro opačně. Jenže zatímco zastavárník je obohacen a šťastný plánuje nový společný život, něžná svůj život končí. Proč? Domnívám se, že to má více důvodů. (Vyznáme se vžycky bezpečně sami v sobě?) Je duševně i fyzicky vyčerpaná. Nemá žádné východisko, jak realizovat svůj život. Tato upřímná ale snad až pompézně předložená vize "nového" života u ní definitivně ubíjí poslední chabou naději. Už nemá sílu. Její city a mladické, čisté sny (tety ji prakticky prodaly) jsou pošlapány. A to je konec.
Míra (06.07.2007 - 23:00:56):
Myslím, že jeho chování prošlo dvěma fázemi. V první se objevuje jeho nepřekonatelený egoismus, vybudovaný odporem ke společnosti. Byl to člověk ve středních letech, ne zamilovaný náctiletý mladík s čistou nezkaženou duší. Neviděl lásku jen jako něžný cit. A tak vznikl jeho vykonstuovaný plán. Původně myšlený dobře, výsledek však muž nedokázal odhadnout, protože dívka není loutka, ale člověk z masa a kostí. Ale muž je také člověk, ne stroj a tlaky se musejí ventilovat stůj co stůj. Na řadu přichází neudržitelný gejzír emocí, nashromážděný za roky jejich soužití. Avšak dívka, po dlouhý čas vystavena jen chladné tváři muže spojené s podivínským chováním (možná proto se pokusila i o vraždu)nestačila pojmout takové množství lásky. Její duše byla zmatená. Neunesla tíhu myšlenek a jediným řešením bylo spáchat sebevraždu. Zda to bylo jejícm dlouhodobým rozhodnutím, či okamžitým pohnutím mysli, je nasnadě. Avšak obecně řečeno, o myšlenkovém pochodu Dostojevského a o tom, co chtěl doopravdy dílem říci, se můžeme jenom domnívat. Opravdickou pravdu se již asi nikdy nedozvíme.
Verunka (16.04.2007 - 10:16:10):
Utrápila se podle mě, protože mu byla vděčná, že ji zachránil, ale neměla ho skutečně ráda a nedokázala s ním žít jen z vděku. Čím víc se o to snažila, tím víc se trápila. On svým podivínským chováním k tomu jen přispěl - měl ji rád, ale takovým tím podivným způsobem, před kterým milovaný člověk raději utíká, zbožňoval ji a trochu tím i týral. Pamatuju se, že ty vzpomínky byly opravdu hodně zmatené, ale vžít se do podivných pocitů Dostojevského hrdinů dokážu. Vždycky mi byly hodně blízké a přitom jsem byla ráda, že oproti nim jsem dost normální...
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 22.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.