Máma Bubo - Planeta Haj
Při sledování hudebního dokumentu Hudba 85 mě zaujala zejména elektronická kapela Máma Bubo, později jsem zjistil, že vydavatelství Blackpoint má na skladě jedno jejich CD s archivní nahrávkou z roku 1985 za cenu 80 Kč. Toto CD je z produkce dnes již zkrachovalého vydavatelství Anne Records a obsahuje jednu z mnoha demokazet, které kapela nahrála. Byť je kapacita CD plně využita, nahrávka není kompletní a chybí první, desetiminutová skladba "New Age in Prague".
Podobnou studenou elektroniku nebo synthpop, jako je zachycena na CD, mám celkem rád, byť klávesy a hlavně bicí zní naivně, až srandovně a přesně je charakterizuje píseň Horkýže Slýže - "bicie v 85-tom". Ale kromě hromady Rolandů, Casií a Bass drumů dostane prostor basa, kytara, trubka, marimbafon, akustické piano a perkuse. Nahrávka je spíše v pomalejším tempu, a postupně dostávají klasické nástroje (zejména basa) více prostoru, takže ke konci zní nahrávka až rockově, byť základní charakteristika tvorby zůstává. Zajímavé je i pojetí zpěvu, odlidštěný, rezignovaný hlas nahrávku skvěle doplňuje. Sice jde o elektroniku (synthpop), ale žádné DM, Kraftwerk nebo Front 242 nečekejme, jde o mix (novovlného) rocku, minimalismu a elektroniky ve smyslu okouzlení zvuky syntezátorů a bicích mašinek v normalizačním Československu. Kapela totiž zní elektronicky, ale přístup k tvorbě mi "elektronický" nepřipadá.
První skladba "Planeta Haj" zní typicky syntezátorově, skoro naivně, ale i Kraftwerk zní de-facto naivně, ze druhé, svižnější a veselejší skladby "Nemám tvář" mám robotický dojem ze zpěvu. Ve skladbě je slyšet trubka, refrénový, skoro popový motiv je velmi osvěžující a snadno se vryje do paměti. Tato skladba spolu se čtvrtou "Skončíš jako já" je zaznamenána v již zmíněném hudebním dokumentu "Hudba 85", třetí skladba, "Leben und Verzeihung", kombinuje v textu češtinu a němčinu, i hudebně jsme někde jinde, jde spíše o goticko-undergroundovou klavírní (varhanní) plochu. Závěr, resp druhá polovina této přes osm minut trvající kompozice je spíše repetativně minimalistická, využívá i industriálně laděné zvuky a ruchy a nervní elektronické zvuky. Následující, již zmíněná "Skončíš jako já", pokračuje v duchu prvních dvou skladeb, tedy chladné, až naivní elektroniky, oživené sólem na trubku a více prostoru dostávají různé elektronické zvuky, na začátku se nástroje postupně přidávají.
Většina skladeb je v již popsaném duchu, liší se zejména použitými nástroji. Ve spíše temně depresivní "Smíš mnohem dál" zazní kytara a perkuse, díky kterým skladba získá "živou" atmosféru, ještě živěji, skoro rockově novovlně zní krátká "V Čechách najdeš přítele", zakončená půlminutovým fragmentem "Baňatost". V monotónní, odlidštěná "Co to má být" dostane ve druhé půlce prostor trubka, pohybující se na pomezí mezi sólem a improvizací. Z tohoto stylu vybočuje odosobněný, decentně industriální (gregoriánský) chorál "Haj La Haj To Haj", ambientní, temný a mrazivý. Poslední skladba, místy skoro romantická, končí pro změnu opět v minimalistickém pojetí a závěrečný budík nás vrací do reality.
Nahrávka se mi celkem líbí, ale poslech na jednou je nad mé síly, CD je prostě dlouhé, zvlášť když poslední čtyři skladby zabírají skoro 40 minut, přičemž ta poslední je čtvrthodinová. Je dobře, že několik kompozic je výrazně jiných, snižuje se tak monotónnost nahrávky.