images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

The Extempore Band - Milá čtyř viselců

extempore chadima neduha
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Kapela Extempore, byť pod různými variacemi svého jména, se na české rockové scéně pohybovala v sedmdesátých letech a patřila k takzvaným "amatérským" kapelám, tedy neoficiálním, hrajícím bez přehrávek, kterými se komunistická moc snažila kontrolovat a šikanovat hudebníky. Ústřední postavou kapely byl J.J.Neduha, kolem roku 1975 se členem stal i M.Chadima, který později kapelu vedl až do jejího rozpuštění. Kapela se specializovala na celovečerní programy, jedním z nejdůležitějších byla rocková opereta "Milá čtyř viselců", inspirována mordýřskými historiemi z třicetileté války. Tento program slavil obrovský úspěch na pražských jazzových dnech a jeho nahrávka z únoru 1977 vyšla v remasterované podobě na CD u Black Pointu v roce 1996. Jde o reprezentativní vydání, které obsahuje krátké průvodní slovo a deseti stránkový komix se shrnutím děje, využívající i fragmenty textu.

V uvedené době vládl československé "oficiální" hudbě jazzrock a tímto podivným hybridem, jak jej Chadima v knize "Alternativa" nazývá, byla ovlivněna i tvorba neoficiálních kapel. A tak na nahrávce slyšíme kombinaci rocku sedmdesátých let, jazzrocku, blues, počátky české alternativní scény nebo formující se Chadimův skladatelský rukopis. Také se zde odráží Neduhovo písničkářství konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Jednotlivé části pořadu jsou rozdílné, přizpůsobené potřebám děje a postav, které jsou zpívány dvojicí Neduha a Chadima. Běžné rockové nástroje jsou doplněny saxofonem, vibrafonem a foukací harmonikou.

Cca hodinová nahrávka začíná úvodním Neduhovým slovem, kde představuje členy kapely a užívá k tomu jeho typický humor. Ten je použit i v textech, ale přesto si pamatuji, že porevoluční živé provedení této operety, kterou jsem viděl dvakrát, bylo spíše pochmurné než veselé, což je asi dáno dobou vzniku. Dnes asi nedokážeme posoudit a ocenit, co v normalizačním Československu znamenalo, když někdo hrál hudbu tak, jak ji cítil a co pro posluchače i hudebníky znamenalo vystupovat jednou za půlroku a do poslední chvíle se bát zrušení koncertu a následné kriminalizace.

Po výše zmíněném intru se dostáváme k samotné operetě, která začíná písní čtyř vojenských zběhů, a trojice podivných ženských. Skladba s popisem jejich drsného života je ve středním tempu a ke konci ji obzvláštňuje vibrafon, skladba se postupně stává drsnější a hutnější, ale dojde na sólovou nebo spíše free pasáž. Jemná melodie nás přenáší na zámek ke vznešené společnosti, středem pozornosti se stává dcerka hostitele, čtrnáctiletá komteska Marta. Jemná pasáž, vibrafon, brnkání akustické kytary a Neduhův(?) "ženský" zpěv, to vše evokuje renesanční zámek v kontrastu s předchozí a následující drsnější, rockovou pasáží. Ale i ta je zjemněna nářkem utíkající komtesky, kterou chtěl otec násilím provdat za Viléma, maršálka královských vojsk. Cestou se setkává s exulanty v čele s Komenským, kteří za pokřiku "eště polska nězgynula" odchází přes hory do Polska - kvůli těmto výkřikům měla kapela problémy, přeci jen Solidarita - nebo to bylo kvůli "na nás exulanty tady doma v dobrém vzpomínejte..." - kolikrát se člověk diví, jaká maličkost stačila soudruhům k zásahu... Úvodní pasáž skladby, popisující loučení s exulanty předznamenává pozdější Chadimovy teskné skladby, ale dost prostoru dostane sólování a "improvizace", prostě v duchu jazzrockové kompozice, obsahující téma, rozvití tématu formou improvizace a na závěr zopakování tématu.

Instrumentálkou začíná Neduhova část operety, byť nechci uměle dělit "milou" na Chadimovu a Neduhovu část, která je možná zvukově bohatší a rock'n'rolovější nebo písničkovější. Instrumentálka začíná výrazně basově, obsahuje mírně orientální motivem, ale o nějakou zásadní změnu stylu rozhodně nejde. I přes naléhání exulantů zůstává komteska v Čechách a prchá k loupežníkům, se kterými chce uzavřít spojenectví. Ale dva loupežníci se o dívenku poperou, jednomu sice připadají katolické, druhému protestantské dívky, ale o Martu se až ke smrti seperou - tato pasáž patří k těm nejvtipnějším. Dojde i skoro na klasický rock'n'roll pomalejšího tempa, plný saxofonových sól a to v další písni, kde se setkává Marta s vojenskými zběhy a stává se jejich družkou. To zachycuje jemnější, akustičtější zpověď komtesky o životě ve dvou jen, na kterou navazuje rock'n'rolová část arcibuzíka Hynka. Zběhové jsou pochytáni a pověšeni, Marta z toho zešílí, poslední je pověšen arcibuzík Hynek, který zpívá závěrečný epitaf, křehké rozloučení se světem. V druhé půlce dostává více prostoru saxofon, vše je přímočařeji rockovější, ale stále jde o dost temné věci. Ale poslední třetina mi moc nesedí, připadá mi zdlouhavá, zbytečně protahovaná, nebo možná "jen" chaotická na zdůraznění myšlenky zmaru, nevím.

Bonus nahrávky tvoří dvě převzaté skladby "When I Wake Up This Morning" a "Sweets For My Sweet", klasické jazzrockové nebo bluesové standardy, s výraznou foukací harmonikou.

Z dnešního pohledu obsahuje běžný dobový rock, předznamenávající punkovou revoltu alternativními prostředky. Ale je to stále bez problému poslouchatelná nahrávka, některé pasáže sice působí zdlouhavě, ale i tak zazní dost netradičních nástrojů, zvuků a i ten rock'n'rolový nebo i jazzový feeling je zajímavý. Během příjemně nostalgického a pohodového poslechu dýchne na posluchače i atmosféra (muzikálů) šedesátých let.

25.02.2008
extempore chadima neduha
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.