images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Forgotten Silence - Thots

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Debutní (aspoň doufám) album jedné z nejoriginálnějších českých metalových kapel obsahuje i skladbu, přes kterou jsem se ke kapele dostal, totiž "Clara", známou ze sedmipalcového splitu s Dissolving of Prodigy. I předchůdce jedinečného Senyaana je hudebně inspirován v nemetalových vodách (Enya, H.Zimmer), textově je inspirován knihou "La casa de los Spiritus" a filmem "The House of the Spirits" a po prolistování pěkným bookletem se mi textová složka nechce zkoumat - tak nějak tuším, že slovy J.Wericha - "to bychom se báli, ojojoj..."

Nahrávka trvá něco přes hodinu a je pro mě těžké hodnotit ji bez odkazu právě na Senyaana, kterého některé skladby předjímají. Album obsahuje čtyři cca desetiminutové kompozice a jednu patnáctiminutovou, tyto kompozice jsou doplněny a propojeny krátkými (či delšími) intry a vyhrávkami, a také jednou kratší, ale dvoudílnou skladbou, takže nahrávka tvoří relativně kompaktní a zřejmě monotematický celek. Zmíněné kompozice rozvíjejí základní koncept hrubšího death-doomového základu kombinovaného s různými vyhrávkami, netradičními zvuky, skladby jsou plné nejrůznějších přechodů a změn atmosféry, čemuž napomáhá i využití nejrůznějších poloh hlasu.

Mluvené intro a outro doplňovalo již skladbu "Clara" na již zmíněném splitku s Dissolving Of Prodigy a tato verze se mi pevně zaryla do paměti, proto na mě CD podoba intro a outra působí neúplně, byť je tím celá nahrávka zasazena do kontextu. "Rosa - The Beauty" je členitější skladba obsahující zajímavé melodie, zpěv je převážně hrubý. Zmíněné názvuky tehdejšího doomu jsou dobře slyšitelné, ale najdeme i mnoho progresivnějších prvků, které posouvají nahrávku jinam a za pozornost stojí i přírodní zvuky jako cvrlikání ptáčků. Následuje dvoudílná "Tres Marias", pomalejší skladba, jejíž pomalý rozjezd korunuje gong. Poprvé na nahrávce dostává prostor Hanka Nogolová jako zpěvačka, krátce ji doplňují elektronicky zkreslené hlasy. Skladba opět kombinuje starý (kytarový) doom s alternativními a avantgardními prvky, ovšem než se celkem krátká skladba pořádně rozjede, tak skončí, její druhou část tvoří až sladce kýčovitá klávesová melodie, Následuje již zmíněná "Clara", opět pomalejší skladba, jejíž nástup je celkem výrazný a předjímá ho zpěvačka, která později podbarvuje následný hrubý zpěv, ale Hanka snad v celé skladbě nezpívá text, jen nějaké zvuky a slabiky. Drsnější doomová pasáž přechází ve vybrnkávačky a mezihry, doplněné šeptáním (i zpěvačky).

V "Blanca - The Endless Desire" mě zaujaly impozantní klávesy na pozadí, evokující disharmonické varhany i španělskou koridu, následující metalová pasáž se střídá s poklidnějšími úseky s čistým zpěvem Hanky. Tyto klidnější části obsahují zajímavé vyhrávky kláves, některé z nich (v závěru) lze považovat i za charakteristické pro další tvorbu. "Alba - the Little Girl" je asi nejmetalovější věc s minimem progresivních prvků, zpěváka opět doprovází éterické ááá na pozadí, dojde ale i k prohození rolí v tomto smyslu. Celá skladba má spíše kytarový zvuk, obsahuje i kytarová sóla a prostor dostanou svižnější pasáže (byť ne poprvé na nahrávce), závěr skladby je však pomalejší a je postaven nad zajímavým zvukem kláves. Bez atmosférických pasáží by se kapela samozřejmě neobešla, zde však obsahují minimum kláves. Nejdelší a spíše nemetalová skladba "The Old Memories" začíná temnými klávesami a šepotem, je pomalejší a tvrdší pasáže se v ní objevují jen sporadicky - cca v půlce skladby. Zajímavé jsou melodické vyhrávky, dlouhé klávesové tóny na závěr skladby, šepot apod., některé krátké pasáže evokují i předchozí skladby a tato skladba svým způsobem shrnuje celé CD. Jak jsem již uváděl, skladby jsou proloženy mezihrami, kdy například "Night at Christobal Colon" je založená na klávesách a dalších netradičních zvucích, "The Awakening" obsahuje průvodní slovo na pozadí vichřice a "The Evening" je dlouhá a uklidňující mezihra.

Základ nahrávky tvoří svižný death-doom s hrubým murmurem, hledající inspiraci v pionýrech tohoto stylu, koneckonců nahrávka je z roku 1995. Tento základ doplňují a rozvíjejí nejrůznější klávesové vyhrávky, poklidnější pasáže se zpěvačkou, šepot, neotřelé zvuky (kláves), vybrnkávání a celou nahrávku provází i typické krátké úryvky melodií. Skladby jsou syrovější, a byť se různě proplétají, tak jakoby něco chybělo k pozdější dokonalosti, možná určitá uhlazenost. S určitou nadsázkou bych řekl, že některé pasáže zní jako když se ranní Paradise Lost střetávají s avantgardními a progresivními prvky.

Toto CD je někde na půli cesty mezi doomem počátku devadesátých let a progresivní tvorbou a už z tohoto důvodu stojí za poslech. Na nahrávce převažují spíše doomové prvky, převahu má hluboký murmur, vše ještě není tak sladěno jak na Senyaanu. Nahrávka je možná místy zdlouhavá a neudrží pozornost posluchače po celou dobu, atmosféra mi připadá syrová a trochu roztříštěná. Každopádně jde o zajímavou a dostatečně originální desku.

09.08.2008
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.