images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Božena Němcová - Chyže pod horami a další

nemcova obrozenci

Tuto dvojici knih hodnotím dohromady, protože tři povídky z "Karly", totiž titulní "Karla", "Pan učitel" a "Dobrý člověk" jsem hodnotil již dříve. Budu se tedy věnovat trojici textů "Chyže pod horami", "Rozárka" a "Divá Bára". K dispozici mám ilustrovaná vydání z roku 1950 ("Chyže pod horami") resp. 1929 ("Karla a jiné povídky"), která obsahují i vysvětlivky, což se u nářečních slov a starých zvyků celkem hodí. To zásadní o autorce jsem uvedl již dříve a po přečtení dalších tří textů jsem svůj názor nezměnil, ale spíše se v něm utvrdil.

Chyže pod horami

Tato povídka má podtitul "obrázek ze Slovenska", což je celkem výstižná charakteristika. Ocitáme se v okolí Zvolena na statku u Medvědů, v době před Janem Křtitelem, což mi roční dobu nijak nepřiblíží. Za bouře přichází na statek zbloudilý pocestný, Čech Bohuš Sokol z Prahy. Bohuš je pohoštěn, při večeři se seznamuje z gazdovou rodinou, která patří k medvědobijcům, což se stalo osudným synovi starého gazdy. Ten skolil tři medvědy, ale u třetího jej zabila zbloudilá zemanova kule a jeho manželka se pro něj do roka usoužila. Zůstala po nich sirota, nyní asi patnáctiletá krásná Katuška, která může na Bohušovi, oblečeném do místního kroje, oči nechat. Po večeři všichni přemlouvají Bohuše, aby pár dní zůstal, a oslavil s nimi svátek svatého Jana Křtitele, on rád vyhoví a zůstává, i proto, že ani jemu není Katuška lhostejná. Druhý den se všichni vydávají vysoko do hor na salaš, kde si Bohuš maluje obrázky a vymaluje si i Katušku. Večer probíhá velká oslava s lidovými písněmi a tanci, je zapálena hranice. Bohušovi se drsný, ale krásný kraj zalíbil, nejvíce však Katuška, se kterou si před odjezdem dává slovo i zásnubní prsten.

Závěr povídky se odehrává v Praze o rok a půl později v salóně paní Zavařilové. Ta předpokládá, že se její dceři na vdávání bude dvořit mladý pán Sokol ze Sokolova, bohatý doktor práv. Zvěst, že si Bohuš, což je právě onen mladý pán Sokol, vzal "cigánku", chudé děvče ze Slovenska, způsobí společenský skandál.

Jde opravdu o takový obrázek z hor, popisující zvyky a život lidí v horách, jejich zvyky, jazyk, písničky, pověry, oblečení a nástroje. Hlavním motivem je ale čistá láska a nezkaženost prostého lidu.

Rozárka

Tato povídka má podtitul "chudého ctnosti nikdo nevidí". Vypravěčka nás seznamuje s dvaadvacetiletou Rozárkou, maličkou a hrbatou dívkou, která žije v nuzných poměrech, byť ještě její praděd byl šlechticem, ale nemoci a neštěstí, jako svatba z lásky s chudou dívkou, přivedly celý rod na mizinu. Rozárka se seznamuje s dětmi vypravěčky, o které se stará a vypráví jim pohádky, jichž zná obrovské množství. Stejně jako děti, mají všichni Rozárku rádi pro její dobrotu a laskavost, sama je ubohá a bídná, ale pomáhá, kde může, ještě bídnějším a chudším. Vypravěčka ji vidí jako služebnici lásky, pravou křesťanku, která je možná lepší než všichni ostatní, ale ona sama se považuje za nejnižší a nejopovrženíhodnější ze všech lidí. Dozvídáme se i o tom, jak Rozárka zachránila Antonína, syna ševce, u nichž žije v podnájmu, před karbanem, a kdyby byla zdravá, byla by jeho nevěstou. Na jaře autorka odchází a slibuje, že se vrátí na podzim, Rozárka je ale přesvědčena, že brzo umře. Vypravěčka se skutečně vrací, a to ve stejný den jako Antonín, který šel na dva roky do světa na zkušenou. Oba ale vidí pouze Rozárku zemřít, lidé nad hrobem litují, že odešla šikovná pletačka.

Povídka obsahuje nesmírně smutný popis obrovské bídy, ale lidé nejsou zoufalí. Jediné co žádají, je mít dostatek práce a v těžkém životě jim pomáhá víra v boha. Celková atmosféra mi trochu připomíná Dickensův kapitalismus, jenže se pohybujeme na české vesnici v prostředí bez zlodějů a vrahů - takže jde vlastně o něco úplně jiného :-). Nicméně ta základní myšlenka obrovské bídy se vyskytuje u více autorů druhé poloviny devatenáctého století, jenom nevím, jestli se najednou objevila větší bída, nebo si tohoto jevu pouze spisovatelé všimli.

Divá Bára

Bára je dcera Jakuba, obecního pastýře, jehož žena brzo po porodu zemřela. Vesničané ji přezdívají Divá Bára, protože jde o statné a fortelné děvče, která se ničeho nebojí. Je vychovávaná otcem na pastvě, tráví dny i noci v přírodě, kde je v poledne i o půlnoci a tak nevěří na žádná strašidla, nezná bázeň ani strach. Báře je blízký pouze kostelníkův Josífek a Elška z fary, neteř velebného pána. Sám kostelník Báru nemá rád, kostelníková o ní dokonce po vsi šíři klevety, vadí ji totiž, že se Bára zastává jejího slabého syna. Na faře je naopak vítána, Elšce je velmi milá a co má ráda Elška, to má ráda i farářova sestra, panna Pepinka, která nenápadně řídí celou faru.

Elška je poslána na vychování do Prahy k bohaté tetě, Josífek zase do města do školy, kde studuje na pátera. Po třech letech se Elška vrací, nadšeně popisuje Prahu, ale nejvíc se těšila a stýskalo se jí po Báře. Elška vzpomíná i na pana Hynka, lékaře pražské tety, Bára zase hovoří o myslivci, který ji občas sleduje. Ovšem panna Pepinka hledá pro Elšku jiného ženicha, pana správce, který je lakomý, zlý a bojácný. Elška ho sice nechce ani vidět, ale správce má panu Pepinku jako příznivkyni, a ta zpracuje i pana faráře, který dříve sňatku bránil.

Najednou se ale začne objevovat strašidlo, které nocí obchází vsí. Jednoho večera vystraší i správce, jemuž pohrozí, ať se již nikdy neobjevuje jako ženich. Při pronásledování se ukáže, že to byla Bára, ale za zesměšnění neoblíbeného správce jsou jí vesničané ochotni odpustit, zvlášť, když má za trest strávit noc v kostnici. Ona si z tohoto trestu ale nic nedělá, ráno ji v kostnici zastihuje "její" myslivec a do vesnice se vrací jako nevěsta. A i Elška se šťastně provdá za Hynka, v čemž jí pomůže pražská teta, která si to dá jako podmínku dědictví.

V povídce opět poznáváme lidové zvyky a obyčeje, situaci na vsi, tentokrát již nejde o přímý popis chudoby, ale spíše o sousedské, tedy mezilidské vztahy, podané poněkud černobíle.

31.07.2008
nemcova obrozenci
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.