images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Jan Neruda - Malostranské povídky

neruda obrozenci

Neruda patří k autorům povinné školní četby, takže k němu člověk získá averzi už ve škole a málokdo jej doopravdy čte. Většina lidí si tak s tímto autorem spojuje maximálně vtip končící ...když zemřela Karolína Světlá, napsal Kam s ním? Překonat tuto averzi a přečíst alespoň jeho nejslavnější prozaické dílo jsem se odhodlával dlouho, ovšem "archivní" vydání z roku 1925 lákalo k přečtení samo o sobě. Malostranské povídky obsahují třináct povídek, dvě z nich jsou poměrně dlouhé, totiž úvodní "Týden v tichém domě" a závěrečné "Figurky", zbývající povídky jsou kratičké, od tří do patnácti stran, a při letmém pohledu na názvy vidím, že i zde čerpal Bondy inspiraci. Většina z povídek se odehrává ve čtyřicátých letech devatenáctého století na Malé straně, a je z nich dobře patrný malostranský patriotismus, zbytek světa je, trochu pohrdavě, tam za vodou...

Povídky přinášejí převážně vzpomínky autora na dětství nebo mládí, vzpomíná na svérázné malostranské prostředí i figurky. Povídky jsou tu romantické, tu tajemné, jindy dobrodružné nebo se věnují sousedským vztahům. V povídkách často následuje po pointě ještě jakýsi dovětek, který tak trochu pointu zvrátí, jako by autor chtěl říci, že lidi si prostě se vším poradí. Jak jsem již uváděl, povídky jsou různé tematicky i stylisticky a připadá mi, že jimi Neruda určil program pro mnoho dalších spisovatelů, kteří mohli jednotlivé motivy, témata i formu dále rozvíjet.

Týden v tichém domě

V úvodní scéně se setkáváme s hokynářem Bavorem, jeho ženou, která ze snáře sází loterii a synem Václavem, vracejícím se s flámu. Také poznáváme další obyvatele malostranského domu, namátkou osmnáctiletou Josefinku, dále doktora, starou a nemocnou slečnu Žanynku i pana domácího a jeho dvě dcery, starší Matyldu, která má těsně před svatbou a mladší Valinku s pěveckým talentem.

Žanynka do rána umírá stářím, a její úmrtí a přípravy na pohřeb tvoří kostru první poloviny děje. Při návštěvě paní a dcery Bauerových u paní domácí poznáváme jejich pokrytecké "přátelství", v noci zase sledujeme doktora a jeho samomluvu, kdy se chystá pojmout Josefínku za manželku. Prvním krokem je poslat ji básně, jež mu dal Václav k posouzení - ten je praktikantem ve stejném úřadě jako pan domácí, ale hlavním jeho zájmem je literatura, kromě zmíněných básní sepsal i pár poznámek o úřadu, což představení berou s nevolí a text chápou jako urážku. Zmíněný spis je součástí povídky a poznáváme v něm atmosféru úřadu, který mladého člověka ubíjí v jeho rozletu.

Doktor sám žije v nájmu u Lakmusů, jejichž dcera Klára je do něj zamilovaná. Paní Lakmusová laškuje s doktorem o ženění, ten má hlavu plnou Josefíny, takže je plný náznaků, které však paní Lakmusová pochopí ve prospěch dcery Kláry a již plánuje jejich svatbu. Václav přináší doktorovi i své prozaické pokusy, a je rozhodnut být spisovatelem, když jej vyženou z úřadu kvůli satirickému spisu. Václav chce psát moderně, tedy pravdivě, osoby brát ze života a líčit život v jeho nahotě. Doktor jej zrazuje od toho být spisovatelem, pokud nemá kapitál, aby byl existenčně zajištěn - z toho mluví asi Nerudova vlastní (trpká) zkušenost. Mezi řečí prozradí Václav doktorovi, že Josefina má v sobotu svatbu s Bavorákem, což doktorem otřese, jenže již má rozepsáno svatební oznámení magistrátu a paní Lakmusovou je přinucen vepsat do něj Kláru jako nevěstu.

Teprve ráno si doktor s úžasem uvědomí, že je ženichem a aby přišel na jiné myšlenky, začte se do přinesené novely. Ta je složena z dopisů, útržků deníků i úředních spisů a zachycuje škorpení sousedů v domě. Sousedé se vzájemně žalují, tu pro držení slepice, na revanš zase pro držení prasete, ústřední trojici tvoří pan domácí, vdovec, hospodská, také vdova, žijící u něj v domě a mladý studentík, povídka končí svatbou znesvářených stran.

Při Valinčině koncertu sledujeme intriky Baurových, kteří Matyldě odloudí ženicha, tváříc se přitom jako nejlepší kamarádky. Paní Bavorová se podaří vyhrát několik tisíc v loterii, takže Neruda popisuje jak na základě snů trefit ta správná čísla. Ovšem vysoká výhra rozkmotří původní kamarádky a je zrušena plánovaná svatba Václava a Márinky. Domácí jsou zadlužení, a tak se domácích Matylda začíná motat kolem Václava, i přesto, že byl Václav jejím otcem vyhozen z úřadu. Povídka vrcholí svatbou Josefínky a krizí domácích, protože peníze, dluhy, věno, to vše je pro ně velmi důležité. Nakonec Václav vyráží na procházku s domácími, pomstít své pohlaví, jak svěřuje doktorovi, jež se chystá na svatbu s Klárou.

Povídka popisuje v krátkých kapitolách komplikované vztahy obyvatel jednoho domu, obsahuje tak jistý výsek ze života pražanů, který má sice dobovou atmosféru, ale je spíše nudný. Více mě zaujaly Václavovy literární pokusy, které se mi líbili snad více než zbytek povídky. Povídka však potvrzuje, že intriky mezi lidmi jsou stále stejné a doktorova záměna nevěsty může působit až komicky.

Pan Ryšánek a pan Schlegl

Pan Ryšánek a pan Schlegl jsou dva štamgasti z jedné hospody, kteří jedenáct let sedávají vedle sebe, ale kvůli dávnému sporu o dívku spolu nemluví a okázale se ignorují. Ani Ryšánkova nemoc nic nemění, až zapomenutý tabák po jeho vyléčení změní jejich vztah. Krátká až "veselá" povídka obsahuje ironickou sondu do malostranského prostředí.

Přivedla žebráka na mizinu

Na začátku poznáváme pana Vojtíška, osmdesátiletého žebráka na Malé straně. Je všeobecně oblíben, pouze hostinský Herzl mu nikdy nedává peníze, maximálně trochu toho tabáku. Jednou se s ním dá do řeči stará žebračka, vykládá, jak by mu s ní bylo dobře, protože on ví, kde jsou dobří lidé, a ona by mu zase posloužila. Vojtíšek tuto "lákavou" nabídku odmítá a vzápětí se Malou stranou začne šířit, že je ve skutečnosti pan Vojtíšek bohatý, má dva domy a dvě dcery s dobrými nápadníky. A tak ho všude začnou odmítat, nikdo mu nic nedá a Herzl dokonce požádá o půjčku dvacet tisíc. Od té doby Vojtíšek žebrá jinde, kde ho neznali, brzo však sejde a umře. Zkrátka povídka o lidské zlobě, nepřejícnosti a závisti i mezi těmi nejchudšími.

O měkkém srdci paní Rusky

Pan Velš, bohatý malostranský obchodník zemřel a na jeho pohřeb přichází i padesátiletá vdova, citlivá paní Ruska, která chodí po všech pohřbech. A začne nebožtíka pomlouvat, jak to činí vždy, až je vyvedena. Následně je jí policejně zakázáno chodit na pohřby, ale protože je ráda sleduje, tak se přestěhuje na trasu pohřebních průvodů.

Večerní šplechty

Na střeše jednoho domu se k večernímu pokecu scházejí studenti, filosof Hovorka a inženýr Kupka, další do party je třicetiletý úředník Novomlýnský a Jakl. Tito tedy sedí v podvečer na střechách a diskutují, chválí Malou stranu, vtipkují, mluví o nejstarší vzpomínce i o děvčatech, zkrátka mladí muži na pokecu. Jakl se bude ženit, poprvé to druhům oznamuje a vypráví o své vyvolené Lízince. Ovšem závěr o jejím porodu tak nějak nechápu, je to velmi nečekané vyústění povídky, které ani nezapadá do poetiky jejich několikatýdenního namlouvání.

Doktor Kazisvět

Doktor Kazisvět je nemluvný, nerudný doktor, který nemá žádné pacienty, nestýká se s lidmi a dokonce se jim vyhýbá. Přesto zachrání pana radu od předčasného pohřbu, když se náhodou objeví ve chvíli, kdy se rakev smekne a otevře. Lidé poté obdivují jeho učenost, on se však vrací do své mrzoutské pozice.

Hastrman

Pan Rybář, vždy v zeleném sáčku, sní o moři - proto má přezdívku Hastrman. Sám je bohat drahokamy, později zjistí, že jsou to bezcenné kameny, ale tchán mu vysvětlí, že je mnohem více bohat tím, že je dědečkem, otcem atd.

Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku

Pan Vorel založil nový krupkařský krám, což konzervativní sousedé ignorují. Ze zvědavosti tam přesto jedna zákaznice zajde, ale protože pan Vorel z dlouhé chvíle kouří dýmku, pomluví ho, že jeho krupky páchnou tabákem. A tak k němu nikdo nechodí nakupovat, kouří víc a víc a blíží se bankrot. V závěru se oběsí na skobě, ale jeho pěnovka je výborně zakouřená.

U třech Lílií

Vypravěč se ocitá na tancovačce "U tří Lilií", kde jej přitahuje jedna dívka, i ona se na něj stále dívá. Později odchází dívka v bouři, po návratu se oba setkají a dávají se do řeči. Dozvídáme se, že odešla proto, že jí právě zemřela matka. V povídce je spojena temná romantika s utěšením i využitím tragické události.

Svatováclavská mše

Devítiletý ministrant se rozhodne tajně strávit noc ve chrámu sv. Víta, aby viděl půlnoční mši Svatého Václava, která je zde podle pověsti sloužena. Únava, tma, hlad, zima, náboženské vytržení i výčitky svědomí, že obelhal matku, to vše se mu honí hlavou. Jeho fantazie mu vykreslí fantastickou mši, ale únava jej přemáhá a usíná. Ráno se rád a vděčně obrací k matce.

Jak to přišlo...

Čtyři mladí chlapci se jmény husitských vojevůdců se rozhodnou, že Rakousko musí být zničeno. Smluví smělý plán, u trhovce Pohoráka objednají střelný prach, a chystají se zaútočit na pražskou posádku. V určený den sledujeme jejich úzkostné stavy, strach, nejistotu a dlouhé čekání na Pohoráka, který stále nejde. Později jde fáma, že byl zatčen policajtem na trhu. Od rána si totiž postavil hlavu, za kolik prodá kuřata, obchodu se nedaří, ale má vyděláno od chlapců, popíjí kořalku až ho policajt odvede prospat se. Peníze i prach chlapcům samozřejmě zapře - a tím zachránil Rakousko.

Psáno o letošních dušičkách

V úvodu sledujeme starou slečnu na hřbitově, kam chodí každý rok na dušičky, vždy s pětiletým děvčátkem a modlí se u dvou různých hrobů. Postupně se dozvídáme její historii - šlo o dva přátelé, snad flamendry, kteří ji psali milostné dopisy. Pak si vzájemně dávali přednost, vzdávali se jí ve prospěch toho druhého, z jednoho náznaku šlo snad o žert... Oba kumpáni však zemřeli mladí a brzo po sobě. Zvláště začátek povídky opět obsahuje takovou tajemnou romantiku.

Figurky

Tato delší povídka má podtitul "Idylický úryvek ze zápisků advokátního koncipienta" a je podána formou krátkých, úsporných deníkových záznamů, které přinášejí dílu velkou autenticitu, takže máme dojem skutečného deníku. Povídku zahajuje cca třicetiletý mladík jakousi rekapitulací dosavadního života, a rozhodnutím udělat advokátskou zkoušku. Proto se stěhuje na Malou stranu, do klidného a idylického prostředí bodrých sousedů, do blízkosti Petřína, kde tluče slavík. Bydlí v nájmu u mladé konduktérky, jejíž manžel není věčně doma, poznáváme i souseda malíře, domácího pána, jeho dceru Otýlii a další nájemníky.

Ze začátku se mu vše daří, postupně ale nastává jisté rozčarování. Sousedé nejsou tak bodří a ani s nimi nevychází tak bezprostředně a dobře, jak čekal. Slavík ho ruší ve spaní, sousedé o něm říkají, že je hloupý, a i svérázné malostranské průpovídky, které jej na začátku nadchly tak, že je chtěl zapisovat, jej postupně rozčilují. Život na Malé straně je zkrátka jiný než v jeho romantických představách. Ale přesto všechno na začátku úspěšně studuje, byť se o něj konduktérka stará hůře než ze začátku, zřejmě proto, že si jí moc nevšímal. Brzy ale začne trávit večery mimo svůj pokoj, jednou v hospodě, podruhé zase se sousedy v domovní zahrádce. Ovšem zábava je to prostá a jednoduchá, denně se opakující a stereotypní, přesto jej odtahuje od studií. Pomalu začíná sousedy, těmi "figurkami" opovrhovat, to tam je nadšení nad bodrými sousedy.

Také se začíná zajímat o Otýlii, dceru pana domácího, protože má kapitál a ten by se hodil. Postupně se z náznaků dozvídáme o vztahu konduktérky a nadporučíka, kvůli kterému byl lidem vypravěč "hloupý". Když provede v rozčilení nevědomou urážku nadporučíka, je žádán o zadostiučinění. Souboj na šavle nejdříve odmítá, nakonec jej v rozčilení přijímá. Sám sice neumí šermovat, ale něco v něm je silnější, takže odmítá veškeré snahy protivníka na urovnání. Od známého se naučí rychlý a překvapivý útok a souboj vedený do první krve nečekaně vyhraje. Kvůli této aféře se na něj Otýlie hněvá, ale ke svému vyznání svých citů k ní se hrdina nikdy nedostane a po souboji se stěhuje zpátky, znechucen celou Malou stranou.

Povídka tak obsahuje realistický až kritický pohled, který rozbíjí dosud podávanou představu romantické Malé strany. Formálně jde o jakýsi typ deníku, místy podrobného, místy útržkovitého. Autor sám se považuje za nadřazeného ostatním, je plný plánů, a předjímá některé osamocené filosofy nebo myslitele, známé třeba i u Klímy. To je vidět i na tom, že se s lidmi nebaví tak, jak by chtěl, ale jak si myslí, že oni očekávají, ti však intuitivně tuto směs pokrytectví, blahosklonnosti a oportunismu vycítí. A tak i přesto, že hrdina sám se považuje za dobrého psychologa a znalce lidí, tak se mu nedaří navázat opravdový kontakt s lidmi.

"Malostranské povídky" obsahují detailní popisy prostředí, lidí i jejich vztahů, vše je celkem plastické a čtivé. Některé motivy jsou již zastaralé nebo nejasné, ale obecné mezilidské vztahy zůstávají stále stejné. V knize stojí za pozornost i poněkud archaický sloh a styl, také zaujme několik básnických a poetických obrazů v převážně realistických povídkách. Kniha určitě stojí za přečtení, i třeba proto, že předjímá další české autory, nebo proto, že je v mnoha ohledech nadčasová. Trochu mi trvalo prokousat se úvodní povídkou "Týden v tichém domě", následující krátké, někdy až moc zkratkovité povídky mě celkem bavili, ale vrchol představují závěrečné "Figurky", které představují jakýsi realistický kontrast idylickému pohledu na Malou stranu. Osobně mě více zaujaly méně známé povídky, ty s prvky tajemna a romantiky a to daleko více, než některé až zprofanované texty.

18.08.2008
neruda obrozenci
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 2 - zobrazeno v: 19.03.2024 - 06:20:50
Drift (10.01.2012 - 16:50:26):
díky super stránky a hodně mi pomohli ... máš to dobře udělané ...
Klárka (05.12.2010 - 23:44:24):
Skvělé stránky!;)
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.