images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Mejla Hlavsa - Než je dnes člověku 50 - Poslední dekáda

mejla pulnoc fiction ppu dg307 garaz vozary vu
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Jednou z mála skutečných osobností české rockové hudby, u které lze doopravdy litovat předčasného úmrtí, je Mejla Hlavsa (zemřel 5.1.2001). Mejla spoluzaložil významné undergroundové kapely Plastic People Of The Universe i DG307, později Půlnoc a Fiction, prošel Garáží a spolu s Janem Vozárym připravil i moderní verze plastikovských klasik. Při příležitosti jeho úmrtí bylo vydáno dvoj CD s celkem zajímavou koncepcí, na prvním CD nalezneme výběr z jeho nejlepších skladeb posledního období, druhé CD obsahuje záznam z koncertu na jeho počest.

Poslední dekáda

První disk, "Poslední dekáda", obsahuje výběr toho nejlepšího, co Mejla složil a vydal v posledních cca deseti letech svého života. Disk obsahuje reprezentativní ukázky z tvorby Půlnoci, Fiction, mírně experimentální úpravy plastikovských klasik a dojde i na jeho sólovku "Šílenství". Zazní tedy známé a výborné skladby jako "Muchomůrky bílé", zřejmě nejhranější "Tygr", "Kanárek", "Básnící ticha", "Šílenství" a další, celkem dojde na čtrnáct skladeb. Ale i člověku, který vlastní (jako já) všechna CD, ze kterých se vybíralo, má první disk co nabídnout. A to ukázku z koncertu Plastiků pro Kosovo - tento záznam sice také vyšel na CD, ale ve velmi omezeném nákladu. Zazní z něj velvetovská "Sweet Jane" a "Muchomůrky bílé", které v podání Garáže CD zahajovaly. Obě skladby mi znějí tak nějak ospale až unyle, zvlášť "Sweet Jane", byť její druhá polovina nepostrádá jistou naléhavost a to zejména ve zpěvu. "Muchomůrky bílé" jsou zase zvukově obohacené klasickými strunnými nástroji. O ostatních skladbách na CD se nebudu více zmiňovat, některá CD jsem již hodnotil a ty ostatní jsou v pořadí.

Zmíním se ještě o druhém lákadle, kterým je trojice videoklipů ke skladbám "Básnící ticha", "Magická noc" a "Kouzla a čáry". Ve skutečnosti je na CD dokonce multimediální flash aplikace, přinášející pár fotek, texty klipovek a klipy jako takové. První klip je ke skladbě "Básnící ticha", asi nejsilnější Mejlově skladbě z poslední dekády. Tuto skladbu nahrála Fiction na svém debutu a v recenzi této desky je více popsán i tento černobílý klip. Následuje klip ke skladbě "Magické noci" z desky předělávek a v jistém smyslu vizuálně navazuje na předchozí klip. Opět jde o černobílý klip přinášející kombinaci záběrů z moderního studia a nočních pražských exteriérů s Mejlou a Janem Vozárym, dojde i na pár archivních záběrů PPU na začátku klipu. Klip naprosto skvěle vystihuje podstatu projektu, možná až moc návodně, navíc má i atmosféru industriálních videoklipů, obraz je různě zašuměný a zkreslený, pouze nevím, co je ještě záměr a co už mpeg komprese. Třetí a poslední klip tvoří "Kouzla a Čáry" ze sólovky "Šílenství" a zachycuje Mejlu hrajícího na kytaru v pražských exteriérech. Pes běžící ranní Prahou, kamera na zemi, širokoúhlý objektiv, chvílemi rybí oko, televizně vyblité barvy, to vše dobře umocňuje text, jež charakterizuje úryvek "...bloudění městem v pět hodin ráno..." ale jako celek na mě klip působí spíš vybledle, unyle a rezignovaně.

První CD přináší skutečně reprezentativní výběr toho nejlepšího od Mejly a umožňuje poznat bohatost a komplexnost jeho tvorby. Prostor dostávají charakteristické skladby, jak rockově přímočaré a energické, tak i ty pomalejší, táhlejší a atmosféričtější. Některé věci jsou elektroničtější, jiné zase experimentálnější, stále se však pohybujeme na pomezí rocku a undergroundu. Díky chronologickému řazení je krásně vidět Mejlův vývoj od rockové přímočarosti Půlnoci přes tesknou melancholii Fiction a elektronické předělávky plastiků až po završující Šílenství. Ovšem tento disk sám o sobě by mě, jako vlastníka většiny CD, ke koupi asi nepřesvědčil, těžiště nahrávky pro mne představuje spíše disk druhý.

Než je dnes člověku 50

Druhý disk obsahuje výběr z koncertu na Mejlovu poctu, který proběhl 6.3.2001 v Paláci Akropolis, na CD jsou zastoupeny skupiny Garage, DG307, Plastici a Velvet Underground Revival Band.

Jako první se představí Garáž, resp. Garage s trojicí skladeb "Táta to chtěl zakázat", svižná "Zrcadla" a pomalejší, příjemně táhlé "Voči". U prvně jmenované mě nejdříve překvapilo její zařazení, poté zase názvuky jednoho plastikovského motivu, celkově je ale koncertní provedení této skladby zbytečně utahané. Jinak se ale Garage prezentuje ve své klasické, rockové podobě se saxofonem a charakteristickým zpěvem Tonyho Ducháčka, nahrávka má příjemnou koncertní atmosféru. Dále dostávají prostor DG307, svůj blok zahajují skladbou "Tiger", ve které zazní různé smyčcové nástroje, zejména violoncello, přesto vyzní skladba překvapivě rockově a svižně. Zpěvu se ujímá Pavel Zajíček i zpěvačka, místy zní divně, což je spíš problém nazvučení, zpívají anglicky i česky a kombinace obou jazyků v závěrečném duetu je hodně zajímavá (zpěvačka česky, Zajíček anglicky). Následuje "Valčík", což jsou typická a krásná DéGéčka, stejně jako "Křídlo Anděla" a blok DG307 uzavírá překvapivě "Básníci Ticha", kterým smyčce dodají na atmosféře. Bohužel se ukazuje, že Zajíček prostě není zpěvák, jeho zpěv je slabinou této jinak velmi zajímavé verze, která respektuje ducha originálu a přináší "DG" zvuk.

Následuje čtveřice skladeb od plastiků, konkrétně "Šel pro krev", "Moucha v ranním pivu", "Nikdo" a "Magické noci". Jde tedy o klasické skladby, které mají tu pravou pražskou, podzemní a temnou atmosféru. Překvapí kombinace mužského a ženského zpěvu i undergroundově rockové provedení s názvuky smyčců. Skladby představují celkem zajímavý náhled na plastiky, známé skladby jsou pojaty trošku rockově moderněji. Na koncertě k Mejlové poctě nemůže chybět "Sweet Jane" a to v provedení přímo Velvet Underground Revival Bandu. Od této legendy psychadelic rocku následuje ještě "Cool It Down" a "Venus In Furs", všechny tři skladby mi připadají zahrané sice věrně a s chutí, ale tak nějak ospale.

Celé dvoj CD je příjemná, nostalgická vzpomínka na Mejlovu osobnost, ale přináší i jakýsi průřez undergroundovou klasikou, tedy alespoň tou "mejlovskou" částí, protože underground samozřejmě netvořili jen Plastici a DG...

30.11.2008
mejla pulnoc fiction ppu dg307 garaz vozary vu
Související články:
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.