Alois Jirásek - Filosofská historie
Po shlédnutí stejnojmenného filmu jsem si přečetl i knižní předlohu. Jednak pro porovnání a také proto, abych si připomněl autora, jež patří k historickým realistům a zpracoval prakticky celé české dějiny. Pro své pojetí naší historie byl sice oblíben za první republiky i za minulého režimu, ale historická věrnost jeho díla není největší.
Děj knihy se odehrává v Litomyšli, kde dříve působila M.D.Rettigová a díky jejímu působení zde vlastenectví zapustilo silné kořeny, což je několikrát pochvalně zmíněno. Poznáváme čtveřici studentů filosofie, konkrétně Vavřenu, Frýborta, Zelenku a Špínu, slečnu Elis - jejich bytnou, paní domácí a její dceru Márinku, pana aktuára Roubíčka, jeho paní, dceru Lotty a neteř Lenku. Ty všechny poznáváme v počínajícím jaru roku 1847, kdy je opět zakázáno pořádání studentské slavnosti Majáles, studenti se ale vzbouří a Majáles uspořádají. Hovoří se o přísných trestech pro vzbouřené studenty, obyvatelé města jsou sice na jejich straně, ale až na přímluvu hraběte George je od přísných trestů upuštěno.
Prosti studentům byla hlavně klepna Rollerka a rodina pana Roubíčka, který je proti všem novotám a rebeliím. Navíc se Vavřena na Majáles zajímal více o věrnou vlastenku Lenku než o jeho dceru Lotty, proto si pan Roubíček nadále nepřeje, aby tento rebelant doučoval jeho syna Fricka ani aby pletl hlavu neteři Lence. Naštěstí se díky slečně Elis Lenka skamarádí s Márinkou, se kterou se schází Frýbort a tak si obě milenecké dvojice vzájemně pomáhají, oporu mají ve slečně Elis. Ta totiž nosí v srdci vzpomínku na Jiřího, jehož rodiče přinutili ke kněžské dráze a později se staral o osiřelou Lenku, než se jí, po jeho smrti, ujal právě Roubíček.
Při zkouškách jediný Špína propadá a odchází do kláštera, ostatní studenti odjíždějí na prázdniny domů, ale se svými milými dívkami si nadále dopisují, pouze korespondence s hlídanou Lenkou jde přes slečnu Elis. Po prázdninách se studenti vrací do školy, začíná další školní rok, během zimy je uspořádán bohatý studentský ples, kde sice Lotty září jako královna plesu, ale Vavřenou nezaujme, protože má oči jen pro Lenku. Začíná revoluční rok 1848, v duchu svobody probíhá zakládání gard včetně Litomyšlské studentské. Ta, jako mnohé další, vyráží Praze na pomoc, bojů na barikádách se účastní Vavřena, Frýbort i Špína, který zde nalézá smrt. Oba zmínění studenti se všeobecnému zatýkání vyhnou útěkem domů a později se vrací do škol.
Z těchto novot se konzervativní pan aktuár roznemůže a umírá, v závěti odkazuje něco peněz i Lence, která odchází od tety k slečně Elis. Frýbort se po studiích žení a odvádí Márinku na rodnou Hanou, zato Vavřena studuje v Praze medicínu a svatba s Lenkou probíhá až o pět let později. Jediná Lotty zůstává i přes svoji krásu i bohaté věno starou pannou.
Již zmíněný Vávrův film je věrným až doslovným přepisem románu, vynechává pouze ples a dramatizuje Lenčin odchod od Roubíčků, ve filmu je vyhnána po četbě Máchova Máje. Také role pana hraběte při zmírnění trestu studentům je ve filmu vynechána, ani o profesorech se toho moc nedozvíme. Ale na to, jak dopadají ostatní knižní adaptace lze konstatovat, že film je doslovným přepisem předlohy včetně některých monologů, dialogů i scén.
Románová forma má jiné výrazové prostředky než filmová a tak je většina motivů podána niterněji, intenzivněji nebo naopak v pouhých náznacích jako třeba nešťastná Špínova láska. Filosofská historie stručně zachycuje krátký výsek událostí kolem revolučního roku 1848 a těžiště tvoří studentský život. A snad i díky tomu je kniha překvapivě čtivá a svěží, dokonce místy zábavná až rozverná. Chybí zkrátka ona šíře záběru, rozvláčnost, vážnost a odměřenost, kterou tak nějak od Jiráska čekám. Tyto vlastnosti mi před dvaceti lety zabránili dočíst prakticky vše, co jsem od něj začal číst, četba se mi totiž proměnila v nebetyčnou nudu.
- Alois Jirásek - Maryla
- Božena Němcová - Babička a další povídky
- Božena Němcová - Chyže pod horami a další
- Božena Němcová - Pohorská vesnice a další povídky
- Eliška Krásnohorská - Na svém, Svéhlavička
- Filosofská historie
- F.L.Věk
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Jakub Arbes - Newtonův mozek a jiná romaneta
- Jan Neruda - Malostranské povídky
- Jan Neruda (1834-1891)
- Jan Roháč z Dubé
- Karel Hynek Mácha
- Karel Hynek Mácha - Cikáni
- Karel Hynek Mácha - Marinka a jiné prózy, Prózy
- Karel Hynek Mácha (1810-1836)
- Karel Václav Rais - Na lepším
- Karel Václav Rais - Skleník, Kalibův zločin
- Karel Václav Rais - Výminkáři
- Karel Václav Rais - Západ
- Mladá léta
- Svatopluk Čech - Výlet pana Broučka do patnáctého století
- Václav Beneš Třebízský - Tryzna Bělohorská, Jan Abatyše, Závěť Štěpána z Pálče
- Vítězslav Hálek - Muzikantská Liduška, Prohráli jsme Bavory