images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Karel Čapek - Válka s mloky

capek valkasmloky scifi_ranna

Tento Čapkův román se řadí mezi jeho "vědeckofantastické" romány, ale čím více jsem jich přečetl, tím víc mi tato škatulka vadí. Přistoupí-li totiž čtenář k románu jako ke sci-fi, jako já před lety, pak je zklamán. Čapek totiž hledá určitá témata a motivy napříč žánry, zabývá se vždy člověkem a přes vědeckofantastické kulisy nemají jeho díla s tímto žánrem mnoho společného. To jen někteří nadšenci sci-fi hledají její kořeny ve všem možném počínaje Homérem.

V úvodu románu poznáváme kapitána van Tocha, původem Čecha z Jevíčka. Ten se plaví po tichomořských ostrovech, kde hledá perly a obchoduje s nimi. Na jednom ostrůvku je obávaná Ďábelská zátoka, ve které žijí neznámí mořští tvorové, domorodci označovaní jako čerti. Kapitán se o ně začne zajímat, zjistí, že jsou nesmírně učenliví, vyzbrojí je noži a harpunami na obranu proti žralokům a oni mu na oplátku nosí perly. Později se kapitán spojí s předním českým průmyslníkem Bondym, ten ho najímá jako obchodníka s perlami. Díky tomu poznáváme i sluhu pana Bondyho, pana Povondru, který nás provází zbytkem románem. Bondy kapitánovi velkoryse povolí převážet jeho tvory i na další ostrovy, i když v jejich reálnou existenci moc nevěří a tak se "čerti kapitána van Tocha", brzy rozšíří po tichomořských ostrovech. Sledujeme také skupinku mladých boháčů na luxusní jachtě, těm se podaří nafilmovat neznámé ještěry, kteří po nich chtějí najf (knife = nůž) a nosí jim perly, jak jsou naučení. Snímky způsobí nejdříve senzaci, poté jsou označeny za falzifikáty, svět však brzo musí uznat reálnou existenci "čertů kapitána van Tocha".

Následují úryvky z vědeckých zpráv zkoumajících tyto tvory, které vědci řadí mezi mloky. Několik exemplářů se dostane i do londýnské zoo, jeden z hlídačů zjistí, že mlok umí opakovat slova a tak ho učí mluvit a číst noviny. Mlok je velmi učenlivý, rozhovor s profesory prokládá citáty z novin, také opakuje co četl nebo slyšel od návštěvníků. Profesoři dojdou k závěru, že mloci nerozumí tomu, co říkají a nemají samostatné myšlení. Přesto se ze cvičených mluvících mloků stane cirkusová atrakce a na jedno představení se vydává i pan Povondra se synkem Frantíkem. Při těchto cirkusových představeních je zjištěno, že mlok je tvor kolektivní, jedinec sám je apatický a brzo uhyne steskem. První kniha končí úmrtím kapitána van Tocha, tím také končí romantika lovců perel a začíná průmyslové využití mloků jako dělníků moře, kterých brzy budou miliardy.

Druhá kniha obsahuje převážně novinové výstřižky ze sbírky pana Povondry, ty zahrnují i reportáže z burzy mloků nebo z pirátské lodi. Díky tomu získáváme velmi plastický obraz o mlocích, kteří prohlubují a čistí přístavy, mají budovat pro lidstvo nové pevniny. Přestože mohou mloci žít jen pod mořskou hladinou, obávají se lidé, že jim mloci seberou práci. Také se pomalu objevuje mločí otázka, totiž boj lidí za práva mloků a jejich vzdělání, objevují se i právní spory a mločí otázka přerůstá v mločí problém. Některé státy uznávají základní mločí práva oplátkou za to, že od mloků požadují plnění určitých povinností, zajímavé však je, že o těchto otázkách vždy mluví lidé, samotní mloci nic takového nepožadují. Lidští aktivisté požadují rozšíření zákonodárství na mloky, jejich uznání za rozumné bytosti a komunistická strana sestavuje provolání k mlokům, které považuje za další oběť kapitalismu.

Mloci začínají mít ekonomický význam i jako odběratelé, nakupují od lidí různé nástroje a výbušniny pro budování svých podmořských měst a říší. Začínají se objevovat vědecká díla od mloků, zejména oceánografická, dojde i na první přednášku mločího doktora o historii kuželoseček. Někteří vědci obhajují nadmloka německého, jiní prorokují konec roztříštěného individualistického lidstva a jeho nahrazení homogenní masou průměrných a anonymních mloků. Jednotlivé přímořské státy mají svoje mloky, které vyzbrojují na svoji obranu, co se však děje pod mořskou hladinou, to lidé netuší. Vznikají spory mezi lidmi a mloky, několik z nich je detailně popsáno, nicméně rozdělení světa na mločí moře a lidskou souši se zdá být definitivní.

Nečekané však dojde k přírodní katastrofě, v USA se propadne obrovský kus pevniny do moře. Po katastrofě přichází telegram od mloků podepsaný chief salamndrem, ten se omlouvá za lidské oběti, ale nikdo ho nebere vážně. Jenže následují další podobné katastrofy a je dokonce zachyceno rádiové vysílání mloků určené lidem. Ti tvrdí, že pouze potřebují více mělčin a slibují, že příště včas označí místa, které potopí, aby se lidé mohli evakuovat. Proti lidem jako takovým však nic nemají a naopak očekávají plynulé dodávky objednaného zboží. I toto vysílání je zprvu považováno za žert, blokády přístavů a torpédování lodí brzo lidstvo přesvědčí o vážnosti úmyslů mloků i o vlastní bezbrannosti vůči nim.

Pan Povondra, dávno již v důchodu, považuje celou situaci za svoji chybu, neměl kdysi pouštět kapitána van Tocha k panu Bondymu. Zatím však považuje mloky za problém přímořských států, když však zahlédne jednoho mloka ve Vltavě, je mu jasné, že je konec. V závěrečné kapitole diskutuje autor se svým svědomím o osudu lidstva, které nechce nechat zahynout. Vymýšlí proto rozbroje v původně jednolitém proudu mloků, popisuje války vedoucí k otravě moří a vyhynutí mloků a tím k záchraně lidstva, dokonce připouští, že chief salamandr není mlok ale člověk. Navíc mloci lidi potřebují, takže by nezabrali veškerou pevninu ale nechali by lidi pracovat v továrnách. Tento konec mi přijde logičtější byť chmurnější a mohl by posloužit jako základ pěkné antiutopie, bohužel/naštěstí odporuje autorovu humanismu.

Jak je u Čapka obvyklé, kniha je psána živým jazykem, který se přesně přizpůsobuje prostředí a lidem, kniha se čte velmi dobře. První kniha z tropických ostrovů připomene patřičné pasáže z Povětroně, druhá kniha mění styl, sloh i použité písmo podle jednotlivých novinových článků a třetí kniha se vrací k osvědčenému konceptu knihy první. Jednotlivé kapitoly se odehrávají v různém prostředí a vlastně spolu až tak nesouvisí, Čapek kombinuje osudy prostých lidí i celého světa, ukazuje celosvětový dopad nepřirozených zásahů do přírody čemuž kontrastuje dojemná láska kapitána Tocha ke zvířatům. Dojde i na oblíbené Čapkovo téma, totiž že člověk bez práce nemá smysl existence, jako mnohem zajímavější mi přijde to, že lidé mlokům podsouvají něco, co je zřejmě mimo jejich přirozenost. Mloci nemají žádné požadavky vůči lidstvu, přesto se najdou lidé, kteří se staví na jejich stranu proti lidem. To je ilustrováno i jemnou ironií neustálého schůzování navzdory faktům i podsouvání lidských hledisek mlokům. Popis vzestupu mloků mi přijde mnohem silnější a zajímavější než závěr knihy, kdy autor vlastně neví co s mloky dál a tak raději knihu ukončí. Některé momenty by se prostě daly domyslet hlouběji, to však zůstává na čtenáři.

Kniha je to opravdu zajímavá a čtivá, zaujaly mě především dvě témata. Autor jednak varuje před neuváženými zásahy do přírody, přitom však klade otázku, jak vůbec odhadnout důsledky, nikdo nemohl tušit, co mloci způsobí. Druhý silný moment pro mě je to, že se lidé sami staví proti sobě ve prospěch mloků...

05.05.2009
capek valkasmloky scifi_ranna
Související články:
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.