images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Oldřich Janota - Podzimní král - Pleteš - Něco za sebou

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Oldřich Janota patří mezi originální alternativní písničkáře a jako takový jde prakticky mimo mě. A tak ani pořádně nevím, jak a proč jsem se dostal k trojici CD zachycujících jeho tvorbu v letech 1983-85. CD "Podzimní král" vyšel jako (neprodejná) příloha časopisu Stereo & Video, k dvoj CD "High Fidelity", které zachycuje programy "Pleteš" a "Něco za sebou", jsem se zase dostal přes tehdejší spoluhráče Luboše Fidlera a Pavla Richtra, významné postavy alternativní scény, které znám z projektů Mikuláše Chadimy.

CD "Podzimní král" představuje Janotu jako svérázného písničkáře v sólové podobě, dvoj CD "High Fidelity" kombinuje písničkářství s alternativou a minimalismem a je pro mě zajímavější, kromě akustické kytary a zpěvu zde dostanou prostor i smyčky, basa, elektrická kytara, preparovné piano, pružiny a turntables. Tato tři CD obsahují přes dvě a půl hodiny převážně smutné a teskné hudby "z periferie", doprovázené civilním ale svojským polozpěvem a polodeklamací, texty jsou poetické a imaginativní, nadčasové i bezčasové. CD obsahují sice výtvarně zajímavé, ale informačně chudé booklety, takže se o jednotlivých programech moc nedozvíme, což zamrzí zejména s ohledem na fakt, že v případě "High Fidelity" jde o rekapitulační vydání.

Danou scénu ani kontext tvorby autora vůbec neznám a tak tato CD beru jako rozšíření obzorů, nejvíce mi sedí minimalistické "Něco za sebou", ale i v písničkách lze najít zajímavé momenty, zvlášť v těch veselejších. Rozhodně jde o kvalitní hudbu, je z ní cítit tvůrčí potřeba něco sdělit. Můj "cup of tea" to sice není, ale když je někdy správná nálada, tak proč ne - výborný třeba bylo, když jsem chodil deštivou průmyslovou zónou v Bruselu s tímto ve sluchátkách...

Podzimní král

Toto CD obsahuje osm skladeb z let 1983 a 1984, prvních sedm sólových písní pochází z koncertu na Baráčnické rychtě v Praze v únoru 1983, poslední skladba, kde zní i sitár a harmonium, pochází z koncertu Na petynce v roce 1984.

Hlavní pocit z křehkých skladeb sólového písničkáře je smutek, skladby jsou temné, poklidné až rezignované, přesto je z nich cítit určitá síla a vzdor, zvlášť když klidné pasáže občas naruší intenzivnější moment. Nemá cenu popisovat jednotlivé skladby zvlášť, pro mě jde o stále stejné "drnkání", což ale nechápu nijak negativně. Jednotlivé písničky působí na první poslech celkem obyčejně, mají však zvláštní přitažlivost. K výraznějším skladbám patří "Hotel Savoy", celkem dramatická "Země Nikoho" nebo předposlední "Ztracený ve světě", která působí po předchozí bezútěšnosti jako milé pohlazení a sluneční paprsek. Žádná juchačka to samozřejmě není, ale jak říká i text - vítr rozehnal mraky. Zmíněné skladby pocházejí ze druhé půlky CD a ta mi přijde zajímavější, protože je rozmanitější a není tak bezútěšná. Poslední skladba "Druhý břeh" působí trochu jako bonus, zní v ní velmi zajímavý sitár a harmonium, celkově však nijak nevybočuje z nálady celého CD.

Celá nahrávka má náladu podzimního odpoledne v prázdné předměstské hospodě, kde zvětralé pivo a cigára zahání nudu. Nejde naštěstí o klasické písničkářství, ale o jeho alternativní podobu, kombinace akustické kytary a zpěvu navozuje opravdu zvláštní a těžko popsatelnou náladu. I instrumentálně jsou skladby zajímavé, zní zajímavé zvuky jako ukázka možností akustické kytary, nejde však o žádné experimenty ale decentní a jemné skladby. Škoda jen, že je kytara nahraná v jednom kanále a zpěv ve druhém, což asi není záměr.

Pleteš (High Fidelity Disk 1)

CD "Pleteš" obsahuje záznam koncertu z dubna 1984 na Purkyňových kolejích v Brně, Janota se zde představuje ve triu a jeho písničky jsou podbarvené dalšími zvuky. Z nahrávky je cítit mírně minimalistický přístup, dojde i na industriální ruchy a smyčky, vše je ale jemné, decentní a akustické. Prim hraje samozřejmě akustická kytara a Janotův zpěv, tím nahrávka navazuje na předchozí, pouze je zvukově bohatší, třeba druhé "Neviditelné věci" pěkně zhutní basa a v závěru této skladby dojde i na výraznější minimalistickou plochu, repetativní s až ambientním nádechem. Minimalistické zvukové plochy se objevují i v páté "Měsíc nad Radlicemi", navazuje na ně "písničkářská" část a v závěru je použita i krátká smyčka. Následující titulní "Pleteš" podbarvuje smyčka se zkresleným (nebo pozpátku puštěným) hlasem, zajímavé jsou i basové vibrace. Veselejší, až Mišíkovský "Jinonický dvůr" je jakoby rockově razantní a patří k nejlepším skladbám na CD. Po této, jedné z nejkratších skladeb následuje nejdelší, více než čtvrthodinový "Žlutý kopec", opět minimalistická skladba zhutněná basou, svou teskností a pomalostí však působí zdlouhavě.

Skladby na tomto CD se pohybují od písničkářství k minimalismu, některé trvají dvě minuty, jiné čtvrt hodiny. Minimalistické nebo experimentální věci mi říkají mnohem víc, jejich doplnění písničkářstvím je zajímavé, ale celkový pocit je podobný jako z předchozí nahrávky Pro mě je tato nahrávka přístupnější a zajímavější, ale nevím, nakolik ji ocení ostatní publikum, není to ani minimalismus, ani písničky.

Něco za sebou (High Fidelity Disk 2)

Poslední CD obsahuje nahrávku vystoupení z roku 1984 v Praze na Petynce a pohybuje se převážně v minimalistických vodách.

Toto CD obsahuje dva základní typy skladeb a to kytarový minimalismus a skladby založené na smyčkách, většinu tvoří ty minimalistické. Patří mezi ně "Tanečnice" s vyprávěným textem i její druhá, instrumentální část a stejně instrumentální "Meteory" a "Stáli tam". Tyto skladby představují kytarový minimalismus, tedy posuny a proplétání figur, monotonní a repetativní skladby jsou až rozčilující. K druhému typu skladeb patří první skladba "Sněhová koule" začínající (elektronickou?) smyčkou doplněnou "písničkářsky", titulní "Něco za sebou" obsahuje ruchy na pozadí, opakování textu a vrstvení vokálů, snad ze smyček. Ve skladbě zní podivně struně vibrující zvuky a závěr patří kovově industriálním basům, "Červená Karkulka" je založená na krátké hlasové smyčce puštěné dopředu i pozpátku doplněné dalšími, spíše ruchovými, smyčkami. Poslední temnou skladbu "Výkladní skříně" ozvláštňuje hostující saxofon, což posouvá její náladu zase trochu jinam, tato skladba má blíž k "běžným" písničkám a proti zbytku CD působí odlišně.

CD se pohybuje převážně v minimalistických a alternativních vodách, proto se mi líbí z této trojice asi nejvíc. Zní i různé netradiční nástroje a připadá mi, že je více využit potenciál i možnosti alternativní hudby, CD provází ambientní a lehce industriální atmosféra i nálada, i texty jsou spíše repetativní a minimalistické.

30.10.2009
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 10.11.2019
Počet článků/fotek: 1377/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.