Interitus - In My Hands
Návštěva koncertu Crematory v Brně, kde plzenští symfo-metalisté Interitus předskakovali nemohla skončit jinak, než zakoupením aktuálního CD "In My Hands" (2009). Toto CD přináší tucet skladeb, z toho dva bonusy, prvním je předělávka starší skladby a druhým je instrumentální tribute to Bond. CD obsahuje standardní symfo-metalový booklet, vévodí mu fotka zpěvačky v kapuci s čímsi, co kapela používá i jako ozdobu pódia při koncertech.
Klasickou metalovou sestavu doplňují dvoje housle, viola a mandolína, o zpěv se dělí kytarista Ioannes a zpěvačka Yennefer. Už z instrumentálního obsazení a rozdělení zpěvů je jasné, že jde o standardní symfo-atmo metal. Nahrávka není vyloženě originální, přináší však "poctivý" metal, jinými slovy, nejde o žádné post-cokoliv s tisíci vlivů, žánrů a hostů. Na CD nezní žádný jazz ani alternativa, ale spíše tradiční atmo metal ve středním tempu, oproti předchozí tvorbě mi přijde nahrávka tvrdší a thrashovější. Dost mě zaujaly razantní a "hypnotické" bicí podpořené sekanými rify, housle přináší mnoho zajímavých ploch a vše korunuje střídání hlubokého i normálního zpěvu, zpěvy se doplňují v dialogu nebo jdou přes sebe a zpěvačka zaslouží pochvalu. Skladby jsou sice členitě, ale nezní nijak překombinované, spíš bych řekl, že snahou byla spíše jednoduchost a přímočarost.
Stylová klišé se objeví i v textech, které jsou místy až úsměvné, přináší však i několik dosti zajímavých momentů, např - "kde jsou ti, co mě naučili lhát" nebo "kráčím nad hladinou ... pomalu mačkám spoušť". U textů se střídá čeština s angličtinou, osobně texty moc neprožívám u žádné kapely, ale ty české mi k Interitusu sedí lépe.
CD se bez intra rozjíždí titulní skladbou "In My Hands", ta představuje typického zástupce CD a další skladby se liší v nuancích a atmosféře. Třeba druhá "Schodiště" má hutný metalový základ a nad ním houslové momenty, zpěvačka zaujme trochu táhlým zpěvem. Ve třetí, melancholičtější skladbě "Close My Eyes" zaujme atmo-mezihra, která se láme do zajímavé instrumentální plochy. Trochu jiná, energičtější je následující "Sorrow", obsahuje až náporové pasáže, hutnější rifový začátek provází zajímavý houslový motiv i bicí, hutná pasáž a zpěv je zajímavě budován. Více mě zaujala třeba pátá "Nad hladinou" a to zajímavým zvukem (kytary?) a hlavně následnou deklamací, která umocňuje silný dojem z textu. Za zmínku stojí i osmá "Invisible Dream", přináší krásný křehký zpěv a jemnou melodii, opět se přidávají razantní bicí a rozjede se metalová sypačka s houslovými vyhrávkami. V závěru zaujme i "Don't", ta má blízko ke starým death-doom věcem a některé momenty připomenou Root. Oba bonusy na desku bez problémů zapadnou, první je předělávka starší skladby, druhý je tribute a jde o zdařilou instrumentálku.
Interitus je skupina, která mi byla ještě nedávno zcela neznámá, pomalu se však začíná řadit k mým tuzemským oblíbencům. Rád zajdu na koncert a koupím si CD, nijak zvlášť ale skupinu neprožívám, protože profesionálně zvládnutá tvorba není nijak originální, zato je solidní, zní celkem líbivě i když možná trochu povrchně a kýčovitě. Na druhou stranu však oceňuji, že je tvorba v jednom stylu, bez žádných stylových kotrmelců během každé skladby.
A takové je i aktuální CD "In My Hands", tedy metalová deska, kde čisté zpěvy a housle dělají svoje, a přes dobrý zpěv musím říct, že mi instrumentální věci přijdou silnější. Oproti předchozí tvorbě došlo k přitvrzení a zjednodušení, což nakonec celku docela prospělo.
- Crematory, Interitus - Brno Fléda, 17.10.2009
- Dying Passion - Sweet Disillusions
- Dying Passion - Voyage
- Everlasting Dark - Lygophobia
- Galadriel – Empire of Emptiness
- Haggard, Interitus - Praha Abaton, 30.10.2008
- Interitus - Frozen Darkness
- Memoria - Children Of The Doom
- Sacrosanctum - Fragments
- Sad Harmony - Somnambul
- Scabbard - Extended Mirror
- Silent Stream Of Godless Elegy - Osamělí
- Silent Stream Of Godless Elegy – Relic Dances
- Tarja Turunen, Interitus, Doug Wimbish And Friends - Zlín Novesta, 11.05.2008
- Tisíc Let Od Ráje - Waves