images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

E.T.A. Hoffmann - Ďáblův elixír

Německý spisovatel E.T.A.Hoffmann se sice řadí mezi romantické spisovatele, proslul však jako autor makabrózních a pitoreskních povídek, zálibou v tajemnu a nadpřirozenu patří k (literárním) předchůdcům Poa a Mayrinka, inspiroval však i Klímu a možná i Kafku. Jeho pozdní román "Ďáblův elixír" (1814/1815) zachycuje životní příběh bratra Medarda, mnicha v kapucínském klášteře v B.

V úvodu vzpomíná bratr Medard, světským jménem František, na svoje dětství, smrt otce během porodu i život s matkou na malé farmě. František se stal oblíbencem abatyše blízkého kláštera a protože bylo jeho dospívání provázeno několika nadpřirozenými setkáními s tajemným poutníkem, byl předurčen k duchovní kariéře. V šestnácti proto odchází do kapucínského kláštera v B., kde je uloženo mnoho svatých relikvií včetně lahvičky z pozůstalosti svatého Antonína sváděného samotným ďáblem. Medard neodolá a z lahvičky si občas lokne, jeho kázání jsou pak ohnivější a efektnější a brzy díky nim získá obrovskou popularitu. Ale převor v nich odhalí něco falešného a stejně tak odmítá Medardova kázání i abatyše, jeho opatrovnice. Medardovi vyznává lásku neznámá dívka, tu později identifikuje jako svatou Rozálii z klášterního obrazu a od té chvíle nemá klid, hodlá prchnout z kláštera a hledat ji. Převor si jeho neklidu všimne a tak ho pošle ve významné záležitosti do Říma, soudí, že Medardovi prospěje pobyt mimo klášterní zdi.

Medard putuje horami, na okraji propasti spatří spícího mladého muže, chce ho probudit, ale po jeho dotyku se onen zřítí. Medard se místo zříceného hraběte vydává do blízkého zámku, kde ho považují za barončina zpovědníka. Postupně se dozvídá o baronových dětech Hermogenovi a Aurélii i o Eufémii, která před pár lety všechny okouzlila a baron se ji snažil provdat za Hermogena. To oba odmítli a později se Eufémie i přes věkový rozdíl provdala za barona, první dva roky manželství byly velmi šťastné. Pak se Eufémie začala znovu scházet s hrabětem Viktorinem, ten ji navštěvuje v různých přestrojeních a z náznaků vyplyne, že Viktorin byl onen mladíkem sraženým do propasti. Hned první den se Medard setkává s Eufémií i Aurélií, ve které pozná Rozálii, jež způsobila jeho neklid v klášteře a okamžitě k ní vzplane láskou. Nyní ale sám neví, kým je, večer podlehne Eufémii jako Viktorin, během hříchu však jako Medard myslí na Aurélii.

Eufémie tvrdí, že jen ona a Viktorin jsou určeni k vyššímu životu, sama pohrdá vším obyčejným a konvenčním. Hermogena považovala za jediného, kdo by jim mohl být roven, on se ji však dokázal vzepřít a tak je sňatek s baronem součástí její pomsty. Medardovi připadá Eufémie bláhová a směšná, on sám se cítí být pánem ostatních a ne ona, pomalu v něm k ní roste nenávist ale souběžně se snaží sblížit s Aurélií, tu zahrne během společné modlitby polibky. Eufémie nyní žádá po Viktorinovi svržení barona do propasti, což Medard odmítá a tak ho Eufémie hodlá otrávit. Medardovi se však podaří prohodit jejich poháry, poté se vydá za Aurélií, kde se setká jen Hermogenem, připraveným chránit sestru před hříšným pokrytcem. Během potyčky probodne Medard Hermogena a v nastalém zmatku dvojnásobné vraždy prchá ze zámku, těsně před útěkem zahlédne i zkrvaveného Viktorina.

Za několik dní dorazí Medard do města, kde mu nabídne služby bláznivý holič, který v něm odhalí jeho dvě povahy, mnišskou i "nadčlověka" pohrdajícího lidmi a okolím. Medard žije ve městě několik měsíců poklidným životem, když dorazí cizí malíř, jehož obrazy všichni chválí. Také Medard se vydá na jeho výstavu a v obrazech vidí povědomé rysy, spatří i malířův mistrovský obraz, totiž portrét Aurélie. Příští večer přichází malíř do hospody, kde tráví čas i Medard, ten v malíři pozná poutníka, pod jehož pohledem se kdysi zhroutil při kázání. Malíř líčí historku ze zámku v horách, kam přišel ďábel přestrojený za mnicha, nejdříve srazil Viktorina do propasti, poté otrávil baronku a nakonec probodl Hermogena. V závěru svého vyprávění vyzve Medarda k pokračování příběhu, ten však malíře napadne stejnou dýkou jako Hermogena.

Medard prchá z města, podle bláznivého holiče je malíř věčný žid nebo svatý Petr, zkrátka ohavné strašidlo. V lese zabloudí Medard ke starému lesníkovi, kde se setkává se svým dvojníkem. Zuboženého mnicha našli nedávno v lese, tvrdí, že uprchl z kláštera, kde byl vězněn, protože zneužil relikvii sv. Antonína. Všichni ho považují za bratra Medarda a tak odjíždí vypravěč očištěn a doufá, že se vše v dobré obrátí. Nyní se ocitá v knížecím městě, kněžna je sestrou jeho pěstounky abatyše a tak si zde slibuje nalezení spásy. S osvíceným knížetem se Medard spřátelí brzy, v kněžně však vzbuzuje podezření a odpor. Leonard, jak si nyní vypravěč říká, je totiž nápadně podobný Franceskovi, zdejšímu dávnému oblíbenci. Ten se měl tajně oženit s italskou princeznou spřízněnou se zdejším dvorem, jejich svatbu přerušilo zjevení cizího malíře. Francesko později utekl a jeho snoubenka porodila syna, jež byl po její smrti vychován v cizině jako Viktorin. Leonard pochopí, že Francesko byl jeho otec a Viktorin nevlastní bratr, tím se vysvětlují všechny vzájemné a tajemné podoby.

Do knížectví přichází i nová dvorní dáma, tou je Aurélie. Brzy po jejím příchodu je Leonard nečekaně zatčen a uvězněn, považují ho za uprchlého mnicha Medarda, trojnásobného vraha. Na svoji obranu si marně vymýšlí jiný život, závěr vyšetřování provází snová setkání s dvojníkem i malířem, Leonard už neví, co je skutečnost a co sen. Vyšetřování je náhle přerušeno a Leonard je propuštěn, ve městě se totiž objevil skutečný bratr Medard, převezený z myslivny. Po propuštění se Leonard setkává s Aurélií, ta mu vyznává lásku a po nějaké době rozhodne kníže o jejich sňatku. Ale i přes jejich lásku nemůže Aurélie zaplašit děsivou vzpomínku na mnicha, který se ji pokusil zneužít a zavraždil ji bratra. S tím souvisí i její dětská láska k mnichovi, jehož spatřila jen ve snech, kdy s ním jako svatá Rozálie hřešila. Později si ho ztotožnila s Medardem, kterého znala z vyprávění a další události ji utvrzují v tom, že jsou jejich životy propojeny nějakým tajemstvím.

V den svatby zahlédne těsně před obřadem Leonard vůz vezoucí Medarda na smrt, jako šílený se všem vysměje, probodne Rozálii, napadne Medarda a se svým tajemným dvojníkem prchá lesy. Probere se až za několik měsíců v italském klášteře, zde se znovu setkává s bláznivým holičem, který ho nalezl v lese, kde žil jako zvíře a dovedl ho do kláštera. Po uzdravení putuje Medard do Říma jako žebravý mnich a skončí v kapucínském klášteře. Zde opět spatří obraz svaté Rozálie a pod jeho dojmem se vyzpovídá ze všech svých činů. Následují strašlivá a krutá pokání a sebetrýznění, jež mu nepomohou, což je podle převora známkou pravé kajícnosti. Medard prý nemohl uniknout svému osudu, ten zná převor z knihy, do níž zachycuje při svých návštěvách tajemný malíř svůj osud.

V knize se píše o malíři jménem Francesco, žáku Leonarda da Vinciho. Francesco spupně pohrdal křesťanstvím a maloval jen pohanské motivy, pro peníze však namaloval obraz svaté Rozálie. Do svého obrazu se ale zamiloval, dívka z něj sestoupila a během porodu zemřela, po smrti se změnila v odpornou čarodějnici. Francesco žil se synkem v jeskyni, později se začal toulat a malovat, synka nalezl v jeskyni starý kníže a prohlásil ho za vlastního. V knize je stručně popsán další osud nalezencův a jeho krvesmilného potomstva až k Františkovi, resp. Medardovi. Obraz svaté Rozálie skončil v klášteře v B. a Francesco podle proroctví nenajde klidu, dokud jím založené potomstvo nezahyne. A tak bdí malíř Francesco nad svým rodem, vidí všechny bezbožnosti a hříchy a snaží se jim bránit. Celý vylíčený příběh připomíná Medardův život v mnoha různých, i když zkreslených detailech.

Medard získal svým pokáním jistou úctu a vážnost, někteří o něm mluví jako o světci. Díky tomu se setkává i s papežem a během jejich setkání poznáváme intriky, které vedou až k ohrožení Medardova života. Ten nakonec prchá do svého domovského kláštera, kde se znovu vyzpovídá a ke všemu se přizná, i přes kajícnost a pokání jej rozruší zmínka o Aurélii. Ta přežila jeho útok a má vstoupit do kláštera, její klášterní slib je pro Medarda nejtěžší zkouškou. Ve strašlivém vnitřním boji nakonec zvítězí, ale během obřadu Aurélii probodne jeho ďábelský dvojník. Během umírání se Aurélie s Medardem usmíří, oba měli odolat pozemské lásce a čeká je až ta nebeská, jejich úkolem bylo odčinit těžké zločiny jejich rodu.

V knize je tajemný motiv sice zajímavý, děj však obsahuje i mnoho dobových reálií a tak můžeme blíže poznat tehdejší život v Německu, rozděleném do mnoha knížectví a státečků. Občas se objeví nějaká hlubší myšlenka nebo dobová kritika, díky tomu jde o něco více než jen o kratochvilný strašidelný příběh. Zhruba v polovině se začnou vztahy postav zamotávat, což bylo asi v tehdejších šlechtických kruzích obvyklé. Bohužel jsou různé zvraty jen stručně popsány a situaci komplikují tajemné a nadpřirozené souvislosti a motivy, vidění a dvojníci, celý příběh je potupně budován, rozvíjen a obohacován dalšími vrstvami a úrovněmi a jeho stavba je až dialektická.

Kniha na mne působí i jako inspirační zdroj pro Klímu a další autory, objevuje se zde manipulativní nadčlověk a jeho síla, tajemné, fantastické i komické příhody, strašidla i spalující láska a to vše zachycuje svár temné a světlé stránky člověka, víry, smyslnosti a touhy. Ústy bláznivého holiče, jinak spíše komické figurky, vzývá autor bláznovství jako šanci na záchranu a mluví i proti (racionálnímu) rozumu.

04.04.2010
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.