Ladislav Klíma - Vteřiny věčnosti
Rozsáhlé, i když útržkovité dílo tohoto svérázného myslitele je celkem dobře dostupné, pouze po něm musí čtenář trochu více pátrat. Relativně útlý svazek "Vteřiny věčnosti" představuje celkem reprezentativní výbor z díla, vydalo jej nakladatelství Maťa jako reedici odeonovského vydání z roku 1967 a já jsem po něm sáhl hlavně kvůli závěrečnému krátkému vlastnímu životopisu autora. Svazek obsahuje i velmi zajímavé grafiky Bedřicha Glasera, ty mě zaujaly přesto, že si v knihách ilustrací normálně nevšímám. V profilu Bedřicha Glasera se uvádí, že jde o animátora Švankmajerových filmů a natočil i čtyři krátké filmy - podle Mayrinka, Klímy, Kafky a Demla - vskutku reprezentativní společnost. Mezi texty, které jsem již znal, a tudíž je nehodnotím, patří "Slavná Nemesis", "Jak bude po smrti", "Podivná příhoda" a "Bílá svině".
Eterna
Postavy Eterny a Salena se objevují již v textu "Salen". "Eterna" je kratičký text, zachycující Salenův sen, a ten v něm putuje povědomou krajinou do zámku, kde žije Eterna, ale místo ní se v závěru objeví jí podobná zrůda. Jde o typický Klímův "snový" text, v této krátké podobě snesitelný, a myslím, že takto nějak mohou vypadat i surrealistické texty.
Příšerný konec Fabiův
Fabio je strašný vyvrhel bez morálky, vrah a bandita. V úvodu se setkává se svým stínem, ten mu prorokuje brzký konec i to, že v příštím životě bude nejbídnějším zemským tvorem, totiž profesorem morálky. To Fabia vyděsí, stejně jako opakované vize propastí. Přesto se vydává pomstít Ceasarovi, unese jeho ženy a hodlá je mučit. Provází ho však nelidská únava, pohybuje se na pokraji života, snu a smrti, závěr textu patří nadpozemskému putování k propasti, symbolizující smrt. Opět jde o typický Klímův text, obsahuje silnou osobu mimo lidská pravidla a její fantastické, snové i nadpozemské zážitky. Autor zde v duchu své filosofie chápe svět jako sen a smrt představuje vysvobození z něj.
Putování slepého hada za pravdou
Armáda mravenců v africké stepi narazí na slepého hada, který hledá olověný měďák, bivaginální sliznici a modrého psa. Král mravenců chce hada použít pro své mocenské ambice, a tak ho nakrmí a napojí rumem. Následuje překotná hadova, ve skutečnosti Klímova, zpověď o hledání pravdy, ve které se od vnějšího obrací do sebe a přes hudbu se utíká k rumu.
K Denici mluví Dryáda
Tento krátký text je plný lesních driád a sylf a opět jde o jakousi nadpozemskou zkušenost vymezující se vůči obyčejným životem a lidem.
Vlastní životopis
Autor na několika stránkách líčí svůj život, uvádí některé vnější události, ale hlavní je mu jeho vnitřní vývoj. Mluví o své vůli, kterou cítil už od dětství, o svém odporu ke stádnímu obyvatelstvu, staví se do pozice - on proti lidstvu. Líčí svoje vnitřní hledání, mluví o lásce k hudbě i o tom, jak našel záchranu v alkoholu. Nezapomene zmínit své železné zdraví i stravovací návyky, které jsou v souladu s jeho nezájmem o vše vnější. Nepřekvapí tedy konzumace převážně syrových potravin včetně masa a vajec, myš i s chlupama je už silnější káva. Stejný nezájem pak provází i praktické činnosti související s obživou, to mu však nebrání, aby se živil mnoha, leckdy kuriozními, způsoby. Na závěr zmíní i svůj život sexuální včetně nově vymyšlených úchylek, zůstává však na úrovni konstatování.
Klímův životopis je v mnoha ohledech zajímavý a podnětný, i proto, že se jeho dílo a život vzájemně doplňují. Jeho filosofie a životní zkušenost se promítají do prózy, která tak obsahuje zřetelné autobiografické prvky a se znalostí jeho filosofie je jednoduší porozumět i životu a naopak. A přes zdánlivou provokativnost myšlenek i života lze nalézt několik zajímavých i sympatických nebo blízkých názorů.