images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Mark Twain - Princ a chuďas

twain literatura_usa

Amerického spisovatele Marka Twaina znám zejména zejména díky jeho "dětským" knihám jako je "Dobrodružství Toma Sawyera" a "Dobrodružství Huckleberryho Finna". Jeho záběr je ale mnohem širší a byť jej mám zařazeného mezi humoristy, tak psal také závažnější díla a věnoval se i historickým románům. Jedním z nich je i "Princ a chuďas", který se ale podle mě pohybuje na pomezí historického a dětského díla.

V Londýně se ve stejný den narodili dva chlapci, chudý Tom Canty a korunní princ Edvard, syn krále Jindřicha VIII. Poznáváme nuzné a drsné poměry, v nichž Tom vyrůstá - chlapec spí na podlaze a musí žebrat, aby ho otec alkoholik a zloděj neutloukl. Starý kněz potají naučil Toma číst a psát a tak si Tom čte pohádky a představuje si, že je princem. Z knih pochytí i vznešené chování a mluvu, jeho touhou je spatřit skutečného prince. Jednoho dne se zatoulá ke královskému paláci, kde si ho princ všimne a přes odpor stráží ho pozve k sobě. Princ Edvard Toma nakrmí a vyptává se ho na jeho život, závidí mu veselost a dětské hry, o bídě však nic neví a diví se třeba, že Tom nemá služky. Pak oba chlapce napadne, že by si mohli vyměnit šaty a během toho zjistí, že si jsou velmi podobní. Poté se Edvard, oblečený v roztrhaných šatech, rozhodne potrestat vojáka, který se u brány utrhl na Toma, voják ho však nepozná a jako trhana ho vyhodí na ulici. Edvard se snaží domoci svého práva prince a proto je terčem posměchu lidí na ulici, dokud ho nenajde Canty, Tomův otec. Ten se na domnělého syna utrhne jak je zvyklý a dokonce přetáhne holí muže, který se chlapce zastává.

Ani Tom není ve své kůži, přepych, neznámé prostředí i zvyky jej děsí. A když se snaží vysvětlit, že není princem, tak si všichni u dvora myslí, že zešílel. Totéž si myslí o Tomovi jeho rodina, otec z toho má sice švandu, ale matka potají přemýšlí, zda je to opravdu její syn. Bohužel umírá král a tak je princ, tedy Tom, prohlášen novým králem, bez ohledu na jeho dočasné šílenství.

Také muž přetažený holí umírá, Canty s rodinu proto prchá z Londýna, v tlačenici se podaří Edvardovi utéci. Znovu se snaží hlásit o svá práva a opět je lidem pro smích, vysloužilý voják Miles Hendon se ho ale zastane. Miles odvede chlapce sebou a hraje s ním "hru" na krále a sluhu, obdivuje jeho pánovité chování i představivost, jeho vyprávění považuje za velmi detailní a realistické bláznovství. Druhého dne vyráží chlapci pro šaty, toho využije Canty a chlapce unese, zavleče ho k tlupě žebráků a vyvrhelů, kde poznává Edvard zvůli a kruté zacházení panstva s ubožáky. Od této tlupy Edvard brzo uteče, dostane se do přístřeší starého poustevníka, který mu snadno uvěří, že je králem. Bláznivý mnich však tvrdí, že je archanděl, ale mohl být i papežem, kdyby král nerozpustil jeho církev. A protože to byl chlapcův otec, rozhodne se pomstít a chlapce zabít, v poslední chvíli ho zachrání Canty.

Tak se Edvard opět vrací do tlupy, kde je jako "král" terčem ústrků, situaci mu ztěžuje i to, že odmítá krást i žebrat. Po několika dnech ho má jeden z výrostků dost a rozhodne se ho zbavit tím, že na něj hodí krádež prasete. Před rozčíleným davem zachrání Edvarda opět Miles, který chlapce stopoval. Bohužel se ukáže, že ukradené prase je natolik cenné, že chlapci hrozí oprátka, naštěstí je i okradené líto malého chlapce a nakonec sleví. Poté už Miles s chlapcem snadno doputuje na otcovo panství, zde je již pánem Milesův mladší bratr Hugo, se kterým se nikdy neměli rádi. A tak Hugo prohlásil Milese za mrtvého, nyní ho jako podvodníka vsadí do vězení, kde se ho Edvard ironicky ptá, jaké to je, když mu okolí nevěří, že je tím, za koho se vydává. Ale ani to Milese nepřesvědčí o tom, že chlapec nešílí, když se prohlašuje za krále. Po několika dnech jsou oba propuštěni na svobodu a vydávají se zpět do Londýna na blížící se korunovaci. Miles slyšel o dobrotě nového krále a proto doufá, že si u něj vydobude právo na své panství, blížící se korunovace však Edvarda mate, celou dobu si myslel, že ho u dvora postrádají a hledají ho.

Paralelně sledujeme i Toma svázaného dvorní etikou i finančními starostmi o chod dvora. Chlapce obklopují davy lokajů, které ho nenechají nic udělat samotného, poznáváme i jeho otloukánka, který je fyzicky trestán za jeho chyby při učení - princ je totiž nedotknutelný. Tom si přes počáteční zklamání, že si nemůže hrát venku, rychle zvykne na svoji novou roli a užívá si přepychu. Přestože se ještě před pár dny divil, nač má sluhy, nyní jich potřebuje několikrát více a na chudou matku, sestry ani skutečného prince si ani nevzpomene. Projevuje však soucit s ubožáky, promluví i s několika odsouzenci na smrt a přitom projeví tolik (zdravého) rozumu, že o jeho šílenství nemůže být ani řeč, pouze si na některé věci "nevzpomíná".

Edvard a Miles doráží do Londýna v předvečer korunovace a v nastalém mumraji se opět vzájemně ztratí. Přípravy na korunovaci i korunovační průvod samotný je líčen velmi podrobně, během něj však Tom spatří svoji matku a rázem si uvědomí, kým ve skutečnosti je. Během dalšího průběhu korunovace je velmi zasmušilý a tak je pro něj vysvobozením, když se těsně před korunovací objeví chlapec-trhan, který se prohlásí králem. A Tom ho jako krále uznává a po dlouhém přesvědčování ho uznají i ostatní. Po korunovaci najde Edvard Milese, opět spíše shodou velkých náhod, uvede do pořádku vše ohledně jeho panství a také osvobodí některé nebožáky, s nimiž se setkal. Poté vládne Anglii, spíše dobrácky i když jen krátce, ale to je už jiný příběh...

V knize se odvíjejí dvě paralelní dějové linie, které se potkávají na začátku a konci, jinak se vzájemně neovlivňují. Děj samotný však působí poněkud kostrbatě - některé části jsou líčeny zkratkovitě, jiné zase velmi podrobně, navíc se zde vyskytuje až příliš mnoho nejrůznějších náhod. Proto jsem skoro netrpělivě čekal, jakou podivnou náhodou bude vše uvedeno do pořádku - a "zklamán" jsem rozhodně nebyl... Větší prostor dostávají Edvardovy příhody, díky nim může autor ukázat krutost pánů, ale i Tomova linie je využita ke kritice, nejen šlechty ale i sluhů.

Autorův pohled na historii mi ale připadá silně zjednodušující - nejlépe ho charakterizuje scéna, v níž Tom Sawyer (nebo Huck?) vykládá o králích jako o něčem, co sice zná z doslechu, ale nepovažuje to za svoji historii ani kořeny. Díky tomuto přístupu má sice autor náležitý odstup a vidí mnohé špatnosti a absurdity, na druhou stranu mu chybí hlubší pochopení dané historickým zakořeněním. To může být často romantizující, ale Twain se dostává do druhého extrému a pány líčí jako komické, zbytečné a překonané figurky, podobně se vymezuje i proti církvi, resp. víře samotné.

Mezi zajímavé prvky patří třeba moment, kdy Edvard pláče pro svého otce, pro ostatní krutého panovníka ale pro něj vlídného otce, podobně je relativizovaná role otloukánka - i on je na své, byť nedůstojné, roli existenčně závislý a proto se jí nemůže a ani nechce vzdát. Poznáváme také život na Mostě, který nachází pozdější odezvu i v další anglické literatuře. Z toho usuzuji, že Twain vycházel z dobré znalosti prostředí, tuto věrohodnost potvrzuje i množství historických detailů včetně občasných citací starých kronik.

Díla M.Twaina, s výjimkou "Dobrodružství Toma Sawyera" a "Dobrodružství Huckleberryho Finna", se mi nečtou dobře a ani "Princ a chuďas" není výjimkou. Kniha mi připadá nečtivá a toporná, působí "dětsky", tedy zjednodušeně, jednostranně a bez hloubky. Autor jakoby více uznával děti (chlapce), jejich jednoduchý a čistý svět si autor, zklamán světem, idealizuje. K této idealizaci patří i láskyplný muž (zde přehnaně útlocitný Miles) doprovázející malého chlapce. A v důsledku všeho výše uvedeného se v knize objevuje podivná směsice krutosti a soucitu.

13.06.2010
twain literatura_usa
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.