Richard Wagner - Die Walkure (La Scala Milano - Palace Cinema Velký Špalíček, 07.12.2010)
Wágnerův cyklus Prsten Nibelungův otevírá čtyřhodinová Valkýra, první celovečerní opera po vstupní předehře "Rýnské zlato". Na přímý přenos Valkýry jsem se vypravil do brněnského Špalíčku připraven o něco lépe než v případě Rýnského zlata - přečetl jsem si libreto (celého Ringu), několik (teoretických) statí a dokonce jsem si celou operu párkrát poslechl. Díky tomu jsem na jednu stranu věděl, co mě čeká, na druhou stranu byl můj zážitek ovlivněn očekáváním a tak trochu jsem přišel o moment překvapení a okouzlení.
Pokud přihlédneme k časovému rozsahu, tak není základní dějová linie nijak složitá, ale komplikují ji různé detaily, narážky a návaznosti ve druhém plánu. V prvním dějství sledujeme vyčerpaného Siegmunda, ten, pronásledovaný a vyčerpaný, hledá útočiště v domě Hundinga. Zde ho nachází Sieglinde, po krátkém občerstvení hodlá Siegmund odejít, nechce jemu sympatickou ženu přivést do neštěstí. Sieglinde ale stejně není šťastná, nebyla provdána z lásky a postupně se ukáže, že Siegmund a Sieglinde jsou dvojčata, potomci Wotana. Vzrůstající sympatie přerostou v lásku a oba zamilovaní v noci prchnou, Siegmund ještě vyrve z kmene meč Notung, slíbený mu otcem pro nejvyšší nouzi.
Druhé dějství začíná rozmluvou Wotana s valkýrou Brunnhildou, jeho dcerou s pramáti Erdou. Wotan přeje vítězství Siegmundovi, jeho rozlícená manželka Fricka, ochránkyně manželství, žádá pomstu manželského slibu, tedy smrt Siegmunda. Wotan sice odmítá manželský slib bez lásky, ale Fricka ho přesvědčí a nad Siegmundovou smrtí má dohlédnout Brunnhilda. Brunnhilda ale dojme Siegmundova láska a rozhodne se oba milence chránit, proto musí zasáhnout sám Wotan. V závěru dějství umírá Siegmund i Hunding, Notung je roztříštěn o Wotanovo kopí a Brunnhilda odvádí Sieglindu do bezpečí.
Třetí dějství líčí Brunnhildin trest za protivení se Wotanově vůli. Na sněmu valkýr vyčítá Sieglinde Brunnhildě, že ji zachránila, bez Siegmunda stejně nechce dále žít. Brunnhilda ji však zachránila pro jejich syna Siegfrieda, pro kterého jí dává úlomky Notungu a posílá ji do lesa, kde se skrývá obr/drak Fafner, protože tam ji Wotan určitě nebude hledat. Poté se Brunnhilda marně hájí proti Wotanovi, který ji trestá za protivení se jeho vůli. Za trest si ji původně má vzít první muž, který ji najde, nakonec ji ale může získal pouze hrdina, který překoná ohnivý val.
V tomto konkrétním provedení mi vadily abstraktní a minimalistické kulisy, přestože byly občas působivé (les) a dynamické. Ale Hundingův dům v prvním dějství se mi nelíbil vůbec a celkově jsem čekal něco konkrétnějšího a možná i trochu romantického. Díky provedení kulis bylo vyznění opery syrovější, což není na škodu, problém je ale v tom, že některé rekvizity hrají - třeba Brunnhilda má bránit Siegmunda štítem, má být v plné zbroji atd. Nic z toho jsme neviděli, což následně u některých rozhovorů působilo divně. Za zmínku stojí ještě světla a projekce, které celkovou atmosféru dobře doplňovaly.
Ve Valkýře se objevuje jen pár postav, kromě osmi valkýr se setkáváme s Wotanem, Frickou, Siegmundem, Sieglindou, Hundingem a Brunnhildou. Sieglindou jsem čekal mladší, což je problém přenosu - v opeře to poznat není, ale při HD přenosu na obrovském plátně už ano. Brunnhilda byla ... zvláštní - její představitelka měla sice charisma, ale já si ji takhle vůbec nepředstavoval a proto ji nemůžu plně akceptovat, ale respekt si určitě zasloužila. Tyto dvě postavy považuji za stěžejní, připadá mi, že Valkýra je vlastně jen o Brunnhildě a Sieglindě, tedy dvou ženách a jejich světě. Jedna působí jako štvaná zvěř v nešťastném manželství, druhá je jen vůlí Wotana a přitom projeví samostatný úsudek, jakousi ženskou tvář Wotana.
Vztah Brunnhildy a Fricky provázela (nechtěná) komika umocněná tím, že Brunnhilda je její nevlastní dcerou. Těchto rodinných propletenců nacházíme více, Brunnhilda chrání svoje nevlastní sourozence Siegmunda a Sieglindu, aby se později zamilovala do jejich syna Siegfrieda, tedy nevlastního synovce. A v tomto kontextu je zajímavé i to, že záletník Wotan má chránit manželství a to kvůli Fricce, kterou podvádí. I přes znalost souvislostí jsem plně nepochopil, jak k tomu Fricka Wotana přesvědčila a podobně mi uniká Wotanův dialog s Brunnhildou.
Valkýru lze brát jako milostný příběh nebo v ní lze hledat různé filosofické a jiné úvahy, třeba v tom, že Wotan, už prokletý kvůli prstenu, ví, že nastane zánik bohů a připravuje si na to Siegmunda. Přitom je donucen se proti němu postavit, čímž odsune zánik bohů jen na Siegmundova syna Siegfrieda. A přesto, že to znamená jeho zkázu, je spíše na Siegfridově straně, protože říká, že oheň chránící Brunnhildu může projít jen ten, kdo je mimo jeho kopí.
Operní přenos v kině má svá specifika, mezi hlavní patří čtení (anglických) titulků. Trochu mě zmátl (ne)překlad jmen i to, že meč byl pojmenován "needy" a přitom byl jednou zmíněn i jako Notung. Také myšlenková náročnost ve druhém plánu trochu odvádí pozornost od vlastní hudby, ale přesto jsem si některé momenty opravdu vychutnal, za zmínku stojí určitě monumentální jízda valkýr v úvodu třetího dějství. Vizuální dojem je trošku rozpačitý - detailní záběry na postavy v kontrastu s minimalistickými kulisami tvoří zvláštní směsici, která jinak vyzní přímo v opeře a jinak v kině...
Celkově přináší Valkýra velký zážitek, já si beru něco z příběhu a něco ze symboliky, nechce se mi ale vše detailněji promýšlet, zvlášť, když jde o ten typ úvah, na které jsem nikdy neměl hlavu.
- Alexandre Dumas - Dobrodružství hraběte Lydericha
- Antonín Dvořák - Rusalka (Janáčkovo divadlo Brno, 26.02.2012)
- Bedřich Smetana - Prodaná nevěsta (Janáčkovo divadlo Brno, 12.11.2012)
- Brutal Assault proti násilí a netoleranci
- Jihlava - Gustav Mahler, Židovský hřbitov
- Koncert hudby a poezie Skandinávské baroko - Musica Poetica - Brno, Sál Josefa Dobrovského v Konventu Milosrdných bratří, 03.11.2009
- Leoš Janáček - Její Pastorkyňa (Janáčkovo divadlo, 01.02.2013)
- Petr Kofroň - 12 Monsters
- Prosincové hudební nešpory 2009 - Brno - Červený kostel, 06.12.2009
- Prsten Nibelungů
- Richard Wagner - Bludný Holanďan - Janáčkovo divadlo, 19.10.2013
- Richard Wagner - Das Rheingold (La Scala Milano - Palace Cinema Velký Špalíček, 26.05.2010)
- Richard Wagner - Parsifal (The Metropolitan Opera Live In HD - Divadlo Reduta, 02.03.2013)
- Richard Wagner - Siegfried (The Metropolitan Opera Live In HD - Mahenovo Divadlo, 05.11.2011)
- Richard Wagner - Soumrak bohů/Gotterdammerung (The Metropolitan Opera Live In HD - Divadlo Reduta, 11.02.2012)
- Rusalka