images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Richard Wagner - Siegfried (The Metropolitan Opera Live In HD - Mahenovo Divadlo, 05.11.2011)

Na Siegfrieda, resp. přenos z Newyorské metropolitní opery, jsme tentokrát vyrazili do Mahenova divadla. To má, oproti Špalíčku, svoji historickou atmosféru, která posunula celkový zážitek o něco výše. Co mě ale zklamalo, byl divadelní bufet - chlebíčky došly dřív, než jsme se dostali na řadu a ve druhé přestávce byl bufet zavřený úplně, což je při šestihodinovém přenosu docela nepříjemné.

V prvním dějství sledujeme Siegfrieda vychovávaného u skřeta Mima a jejich vztah je opravdu pikantní. Siegfried se jako typický puberťák bouří proti autoritě (otce), aniž tuší, že Mime jeho otcem není, a o to víc se mu uleví, když zjistí pravdu o svém původu. Do jejich jeskyně zavítá i Poutník (=Wotan), který se s Mimem utká v hádankách, v nichž se divákovi rekapituluje děj předchozích částí. Bohužel se Mime nezeptá na to nejdůležitější, totiž kdo opraví meč Notung, Wotan mu to ale stejně poví - ten, kdo nepoznal strach, totiž Siegfried. Konec dějství mi přišel trochu zdlouhavý - myslím část před závěrečným spojením meče, kdy se Mime dohaduje se Siegfriedem o jeho rodičích. Na druhou stranu scény kování meče jsou docela efektní a tyto rytmické pasáže mám rád.

Ve druhém dějství vede Mime Siegfrieda za drakem Fafnerem, kde má Siegfried poznat strach. Ve skutečnosti touží Mime po prstenu Niebelungů a Siegfried, jehož se bojí, má být jen vykonavatelem jeho mocenské touhy. Siegfried Fafnera zabije a olízne jeho krev, díky tomu porozumí nejen zpěvu ptáčka ale od Mima slyší jen a jen pravdu. Tím odhalí jeho pokrytectví a dozví se také, že má hledat spící Brunhildu, jeho vysněnou nevěstu. Druhé dějství je pro mě asi hudebně nejzajímavější a to díky provedení ptáčka a Fafnera.

Ve třetím dějství budí Poutník Erdu, aby nakonec konstatoval, že se zánikem Bohů souhlasí a sám si ho přeje, kde ale přesně nastal zlom v jeho myšlení, si neuvědomuji. Přesto Wotan později brání Siegfriedovi v cestě za Brunhildou, což je asi jen zkouška, aby neprošel každý. Wotan je sice Siegfriedovým dědečkem a má ho rád, jenže Brunhilda je jeho oblíbenou dcerou a tak ji jako otec nedokáže dát jen tak někomu. A ani Brunhilda neskočí Siegfriedovi kolem krku, přestože na vysvobození čeká, možná i proto, že Siegfrieda zná a miluje od malička, chránila ho ještě před narozením - a tak je pro ni těžké milovat ho i jako muže, zvlášť když se má zřeknout božství a nesmrtelnosti. Zajímavé je, jak na ni Siegfried naléhá, jak ji chce, je to zkrátka zamilovaný 17 letý puberťák, který ji vůbec neposlouchá, jen doráží a přesvědčuje, ať je jeho.

Celkový dojem ze Siegfrieda byl ještě lepší než z milánských prvních dvou dílů, jejichž scéna mi přišla příliš abstraktní. Tentokrát tvořily scénu jakési otočné kvádry, na které se promítalo, takže vše bylo napůl realistické a napůl abstraktní. Díky tomu byla scéna velmi působivá, až na to, že se vše odehrávalo v šeru, takže působilo docela komicky, když Siegfried nebo Brunhilda zpívali o svítícím slunci.

Připadá mi, že Siegfried je nejzajímavější částí cyklu, má v sobě něco přitažlivého v postavě Siegfrieda - však také Wagner původně koncipoval celý cyklus jako operu o Siegfriedovi. Na Siegfriedovi je zajímavé, že byl vychován v lese a nepoznal ostatní lidi, ženy ani strach. Tomu se chtěl marně naučit od Fafnera, nakonec se ho naučil až od Brunhildy, kde poznal strach pramenící z lásky. Další zajímavý prvek je ten, že Siegfried má pro Fafnera trochu pochopení a skoro ho lituje, kdežto Mima čistě nenávidí - a to byl Mime v prvním díle skoro politováníhodný chudáček tyranizovaný bratrem Alberichem. Siegfried také přináší mládí a veselí do jinak vážného Wagnerova světa a to zvláště v prvním dějství, vtipné a svěží je i napodobování ptáčka na rákosovou píšťalu. A tak opera zachycuje nejen čistotu lásky, opojení i nadšení, ale i těžkou melancholii a smutek, třeba ve chvíli, kdy se Siegfried ptá na rodiče.

Dnešní opera, zvláště při HD přenosu je hodně o herectví a i v tomto bodě nemělo Newyorské nastudování chybu. Zvláště Siegfried byl výborný svojí mimikou, ale i ostatní byli výborní herci a zpěváci. Trochu mě zarazil černoch jako Alberich, což je jednak u Wagnera trochu pikantní, ale hlavně proto, že jsou s Mimem bratři - jeho herecký ani pěvecký výkon však tím nemíním zpochybňovat. Pokud mám srovnávat, tak se mi provedení Erdy líbilo víc ve Zlatu Rýna (z Milána) a u Brunhildy jsem na vážkách. Celkový dojem byl však lepší, možná i díky tomu, že šlo o třetí díl a tak se člověk už více orientuje v ději i hudebních motivech a tak 4 hodiny čistého času se Siegfriedem utekly "jak voda".

04.12.2011
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 10.12.2019 - 11:07:49
Verunka (07.12.2011 - 10:44:32):
Nejen Erda, ale i Alberich se mi líbil více v prvním dílu. Jinak byl ale Siegfried ve všech ohledech zajímavější a zábavnější a opravdu ten večer utekl jak nic, především díky veselé hlavní postavě. Hlasy ostatních mužských postav kromě Fafnera mi bohužel splývají. Pěvecky mě nadchnul nejvíc ptáček - to bych chtěla taky umět zazpívat. :-) Brunhilda měla zpěv asi mnohem náročnější a zvládala ho výborně, ale její postava a věk se k puberťáckému Siegfridovi moc nehodil, což podle mě romantiskému závěru trošku ubralo na přesvědčivosti... :-)
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 08.12.2019
Počet článků/fotek: 1380/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.