images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Charles Dickens - Nadějné vyhlídky

dickens literatura_anglie

Začátek tohoto pozdního románu anglického klasika Ch.Dickense se odehrává v malé vísce kdesi na Anglické vysočině, tedy v atmosféře blat a mlhy. Sirotek Pip je vychováván o dvacet let starší sestrou provdanou za kováře Joa Gargeryho. Despotická žena oba (Joa i Pipa) týrá a díky tomu jsou si velmi blízcí a to i přes jejich velký věkový rozdíl. Jedna z prvních Pipových vzpomínek patří setkání s uprchlým trestancem, jenž chlapce donutil, aby pro něj ukradl jídlo a pilník. Ve skutečnosti se povedlo uprchnout dvěma trestancům a ten "Pipův" pomohl dopadnout toho druhého a to i za cenu vlastního uvěznění.

O několik let později si bohatá slečna Havishamová vybere Pipa, aby si u ní hrál a dělal společnost jí a Estelle, jeho vrstevnici. Slečna Havishamová žije pouze ve vzpomínkách, její život se zastavil několik hodin před její svatbou před mnoha lety, o čemž se dozvídáme z pitoreskních podrobností. Ty vnímá Pip obzvláště citlivě, vše je pro něj nové a neznámé a jako prostý chlapec z kovárny se v honosném prostředí cítí nesvůj. Jeho ponížení zvyšuje i Estella vychovávaná slečnou Havishamovou ke krutosti vůči mužům, obě rády vidí Pipa pokořeného. A plně spokojen není chlapec ani v kovárně, kde na něj žárlí učeň Orlick, který je u Joa déle než Pip.

Tak uplyne rok a poté se dá Pip do učení u Joa, kovářství už ho moc nebaví, pobyt v bizarním ale přesto bohatším prostředí ho změnil. Najednou vnímá bídu kolem sebe a chce se z ní dostat, k tomu vede cesta jedině přes vzdělání, jež mu despotická sestra nedopřeje. Do kovárny se také přistěhuje velmi vzdálená příbuzná, mladá dívka jménem Biddy, se kterou se Pip začne sbližovat. Jenže Pipův charakter je už nakažený a touží být pánem, jeho prostředí se mu nezdá dobré, což Biddy nerada vidí, sám Pip si uvědomuje, že to není správné, ale nemůže si pomoci. O Biddy svým způsobem soupeří Pip s Orlickem, oba sice marně ale i tak to posiluje Orlickovu zášť vůči Pipovi. Tuto etapu ukončí podivná událost, kdy někdo udeří Pipovu sestru zezadu do hlavy. Žena se z útoku léčí mnoho týdnů ale zdravého rozumu již nenabude a za několik let zemře.

Po nějaké době přijíždí z Londýna advokát Jaggers s tím, že neznámá osoba odkázala Pipovi peníze a ten má hned jet do Londýna a tam se vzdělávat a stát se pánem. Všichni mlčky předpokládají, že oním dobrodincem je slečna Havishamová a Pip si už představuje, co vše v budoucnu pro Joa udělá. Když se s tím svěří Biddy, potáže se se zlou a Biddy mu vysvětluje hrdost i v chudobě, což Pip chápe jen obtížně a tak je jejich rozloučení rozpačité. I pro něj je loučení velmi smutné, ale už nedokáže dát najevo své city, faleš "lepšího" světa ho zkazila.

Odjezdem z kovárny končí první část románu, tedy Pipovo dětství, ve druhé části knihy žije Pip v Londýně. Jeho učitelem je Matyáš Pocket, vzdálený příbuzný slečny Havishamové a v Londýně bydlí Pip s jeho synem Herbertem. Oba vrstevníci se brzy spřátelí a Pip se od Herberta dozví historii slečny Havishamové. V mládí šlo o pyšnou a rozmazlenou dívku, které se začal dvořit okouzlující mladík, jenže jen pár hodin před svatbou ji poslal dopis, že vše ruší. Slečna v onom okamžiku "zamrzla", později adoptovala Estelku a vychovala ji jako nástroj pomsty mužům. Pip také poznává blíže pana Jaggerse, jeho služebnou Molly i účetního Wemmicka, který striktně odděluje pracovní a soukromý svět. V prvním je přísný a upjatý, ve druhém jde o bodrého a správného chlapíka, byť jeho soukromý život tvoří drobné panoptikum zahrnující nahluchlého dědouška i dělo.

Po nějaké době přijíždí na návštěvu Joe a vyřizuje Pipovi, že by ho slečna Havishamová ráda viděla. Při setkání obou starých kamarádů je vidět rozdíl, který u Pipa nastal, už nedokáže být otevřený a kamarádský k obyčejnému kováři, i když by strašně rád, také Joe se k němu najednou chová jako k pánovi. U slečny Havishamové se Pip po letech setká s Estellou a jeho dětská láska zaplane nanovo. Estella o jeho lásce ví ale sama je chladná, bez citu a bez srdce, přesně podle přání a výchovy slečny Havishamové. Občas si sice trpce uvědomí, že je jen její loutkou, ale i tak hraje svoji roli dál.

Herbert si spřádá velké plány o budoucnosti,zatím se však spíše různě protlouká. Pod Pipovým vlivem žijí oba rozhazovačně a dělají dluhy, jenže Pip má díky neznámému dobrodinci peněz stále dost. Ne tak Herbert a Pipa trápí, že kamaráda uvedl na špatnou cestu a tak mu tajně zaplatí dobré místo. Snaží se tak i "podplatit" své svědomí trýzněné chováním k Joeovi a dalším blízkým. Po dovršení 21 let se Pip stane plnoletým a jeho neomezené prostředky jsou rozhodnutím dobrodince změněny na příděl 500 liber ročně.

Estella přijíždí do Londýna na vychování, Pip ji občas navštěvuje a doprovází. Stále ji zbožňuje a dívka ho bere jako důvěrníka i sluhu a trápí ho množstvím svých nápadníků, Pip však stále věří, že jeho dobrodincem je slečna Havishamová, která má s ním a Estellou svoje úmysly. Stále myslí na společné štěstí, přitom je v Estelliné přítomnosti hluboce nešťastný, asi jako většina zamilovaných. Oba občas navštěvují slečnu Havishamovou, která je posedlá Estellinou krásou a svojí pomstou. Pip v tom vidí něco nezdravého a nenormálního, slečna mu připadá čím dál strašidelnější. Jednou dojde dokonce mezi ženami k hádce - slečna vyčítá Estelle, že je chladná, krutá a pyšná i k ní, adoptivní matce, Estella se brání, že je jen taková, jakou ji chtěla mít a vyčítá slečně výchovu bez lásky.

Ve třetí části románu dovrší Pip 23 let a poté ho nečekaně navštíví tajemný muž, v němž pozná trestance, jehož kdysi (nechtěně) zachránil. Pip se k němu chová odtažitě, staré události považuje za dávno uzavřené, jenže trestanec ho šokuje tím, že mu prozradí, že právě on je jeho dobrodincem. Po odpykání trestu byl deportován do Austrálie, kde se poctivě zmohl a teď se jako Provis vrací do Anglie, kam má pod trestem smrti zakázán vstup. Provis podřídil celý svůj nový život tomu, aby udělal z Pipa pána. Pro Pipa je vše obrovským šokem, padají tím veškeré jeho naděje na Estellu a navíc pochopí, že pro ni byl jen hračkou, na níž si mohla zkoušet své chování a také že sloužil jako dráždidlo pro příbuzné slečny Havishamové. Pip si uvědomuje, že Provisovi vděčí za vše, přesto má k němu nepřekonatelný odpor.

Do celé záležitosti je zasvěcen i Herbert a postupně z Provise dostanou jeho životní příběh. Už od mládí byl z důvodů chudoby na dráze drobného zločinu, později se seznámil s Compeysonem, oním druhým trestancem z úvodu. Za něj dělal Provis špinavou práci, spolu ještě s jedním mužem a když vše prasklo, veškerá vina skončila na Provisovi, odtud pramení jeho zášť. Ve zmíněném třetím muži pozná Herbert svůdce slečny Havishamové, z dalších indicií (starého kriminálního případu) pozná Pip v Jaggersově služebné Molly Estellinu matku a v Provisovi jejího otce. Se svým podezřením se svěří panu Jaggersovi, protože chce znát pravdu. Jaggers to právnicky připustí s tím, že kdyby vše nyní vyšlo najevo, tak to nikomu nepomůže. Při této debatě přinutí Pip jak Jaggerse tak Wemmicka odložit jejich masky, což je moment velmi osobní až intimní a oběma trvá dosti dlouho znovunalezení ztracené rovnováhy.

Mezitím odklidí Provise do ústraní a čekají na vhodnou příležitost na společný odjezd z Anglie. Pip se snaží uspořádat své záležitosti a od slečny Havishamové vyprosí pomoc pro Herberta, ten se stane společníkem firmy a má odjet řídit pobočku do Káhiry. Estella se vdává za jakéhosi burana, čímž se má završit pomsta slečny Havishamové, ale jen zdánlivě. Pip jí totiž její bezcitnost vyčte a poslední setkání celé trojice je velmi zvláštní, slečna Havishamová si najednou uvědomuje, že dosáhla něčeho jiného než chtěla a touží po Pipově odpuštění. A ten jí odpouští, sám je plný starostí o Provise, vzpomíná i na Joa a vše chápe.

Těsně před plánovaným odjezdem dostane Pip anonymní dopis, ať se vydá domů, do staré vápenky, kde se dozví víc o Provisovi. Na místě ho zajme Orlick, který ho chce zabít za všechna skutečná i domnělá příkoří, které mu už od dětství provedl. V opilosti líčí i to, jak přepadl jeho sestru a jak se později spolčil s Compeysonem, který se hodlá pomstít Provisovi, v poslední chvíli zachrání Pipa Herbert.

Když nadejde vhodný čas, pokusí se odvést Provise z Anglie. Na loďce veslují až k parníku mířícímu do Německa, těsně u něj jim zkříží cestu pramice vedená Compeysonem. Provis se na něj vrhne, oba muži se potopí a vynoří se už jen Provis. Ten je samozřejmě zajat a odsouzen k smrti, následkem rvačky má poraněná žebra. V tu chvíli se změní Pipův vztah k němu, začne mít Provise rád a tráví u něj každou volnou chvíli, Provis po pár týdnech umírá na následky zranění. Poté onemocní i Pip, začne blouznit a zachrání ho až Joe, ale ani nyní mu nedokáže Pip říci, co doopravdy cítí a jak vše bylo a je.

Po uzdravení se Pip vrací do kovárny, kde chce žít a případně se oženit s Biddy, jenže se vrací zrovna v den její svatby s Joem. Aniž dá své zklamání najevo, odjíždí za Herbertem do Kahiry, kde stráví jedenáct let a celou dobu si dopisuje s Joem a Biddy. Poté se vrací do Anglie, z domu slečny Havishamové je už jen ruina, u které se náhodou setká s Estellou. Ta je již vdovou a její manžel ji týral, stále ví o Pipově lásce ale znovu se loučí a tím osudy nešťastného Pipa končí.

***

Děj knihy mě sice celkem zaujal ale neshledávám za ním něco závažnějšího, spíše jde o popis tehdejší společnosti a doby. Uznávám ale, že psychologie některých postav je velmi přesvědčivá a reálná. Zejména Pipova touha po lepším životě následovaná studem nad jeho původem i neschopnost dát najevo své city. A přestože nedokáže své city vyjádřit, snaží se Pip svým blízkým pomáhat, ať už Herbertovi nebo i tím, že částečně smíří slečnu Havishamovou s některými (nepokryteckými) příbuznými.

Částečně pochopitelná je i touha po pomstě jak u Provise tak u slečny Havishamové. Důsledky pomsty jsou samozřejmě podmíněny dobovou společenskou situací a zvyklostmi a tak můžeme obě postavy spíše litovat. Celá slečna Havishamová i její pomsta je spíše bizarní, sama oklamaná se mstí skrze Estellu - ale komu se vlastně pomstila?

K celkovému obrazu společenských zvyklostí patří i pokrytectví příbuzných, ať slečny Havishamové, kteří touží po jejích penězích, nebo Pipových, kteří každý úspěch připisují sobě. Výjimkou je samozřejmě Joe a Biddy, kteří berou vše tak jak je a přejí Pipovi to nejlepší, ať už to pro ně samotné znamená cokoliv.

Pochmurnou náladu díla pak dotváří líčení Pipova tvrdého dětství a krutého justičního systému. Pipovo dětství provází chudoba, krutost, nevzdělanost a nezájem, dítě je vnímané jako cosi zbytečného a překážejícího. Podobně chmurné jsou i vztahy lidí, převažují formální a svázané konvencemi, i když mohou být v soukromí vřelé, stále zůstávají dosti zamotané. Rozhovory pak skoro vždy působí spíše jako právnický výslech obsahující kdykoliv v budoucnu použitelné skutečnosti.

V knize mě zaráží obrovská provázanost děje, kde má každá maličkost význam v dalším ději i to, že jedny z prvních Pipových vzpomínek patří událostem ovlivňující celý jeho život. Zmíněná provázanost mi ale přijde až přehnaná a to zvláště v linii Estella, Provis a Molly.

Mezi nejsilnější momenty řadím konec druhé třetiny a začátek třetí, totiž Pipovo procitání a změna smýšlení o jeho blízkých, tedy o slečně Havishamové, Estelle, Joeovoi, Herbertovi i Provisovi. Zato konec samotný mi přijde tak trochu šitý horkou jehlou - původně měl román končit tragičtěji, Pip se měl po letech vrátit do kovárny a žít jako osamělý kovář, což by se podle mě k dosavadnímu duchu díla hodilo více. Velmi zajímavá je i úvodní sekvence přinášející psychologii malého chlapce, jeho obavy, strach i představy konfrontované s realitou. Přestože nejde o veselou knihu, obsahuje vtipnou pasáž batolení dětí u pana Pocketa - a celá jejich rodina je odlehčeně ironicky vtipná.

22.04.2012
dickens literatura_anglie
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 19.03.2024 - 04:16:52
Verunka (02.06.2012 - 21:12:06):
Příjemně mě překvapilo, kolik lidskosti, omylů a chybování román obsáhl, a že přerod postav k lepšímu životu není příliš násilný a neuvěřitelný (trochu samozřejmě ano - je to román). Různé postavy jsou celkově zajímavé a působivé - podivíni bez důvodu i oběti výchovy či okolností. První část o Pipově dětství je smutná a vzbuzuje lítost, ve druhé si čtenář říká, že když už má Pip takové štěstí, mohl by mít i aspoň trochu rozumu, a v poslední se zase ptá, kde vzal až tolik rozumu a síly se změnit. Pipově lásce k Estelle jsem ale rozuměla a fandila a klidně to mohlo celé končit happyendem.
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.