Bohumil Hrabal - Kluby poezie
Tento útlý svazek přináší dva texty, které autor tak trochu recykluje. První text je o výtvarníkovi Vladimíru Boudníkovi a jde tedy o variaci na Něžného barbara, druhý text obsahuje vzpomínky Haňti, dělníka ve sběrně papíru - i ty byly použity v jiných textech.
Ve vzpomínkách na Vladimírka a jeho deníky se objevuje i básník Egon Bondy a Hrabalovy vzpomínky na Libeňskou periferii. Básník Bondy působí skoro jako komická figurka, která závidí Vladimírovi jeho snadnost umění jako součásti bytí. S čím se Bondy nadře, to udělá Vladimír mimoděk a co má Bondy načteno, to Vladimír žije. Pro Vladimíra je vše uměleckým aktem a činem, umění vidí všude a ve všem, jaksi samozřejmě a bez námahy. Navíc, co Vladimír dělá, dělá se zaujetím a naplno - a díky tomu i úspěšně.
Text obsahuje řadu víceméně bizarních epizod, líčí podivínský život na periferii zalidněné různými postavičkami. Dojde i na vycházky po hospodách a tak zde ožívá i poetika piva a všech těch zvláštních událostí, které se mohou stát jen v hospodě. Nejde však o žádné opilecké příhody, spíše o historky bizarní a až surrealistické.
Zajímavá je i obrovská Vladimírova lidskost, kdy se dojímá běžnými lidskými starostmi a příhodami, má obrovské pochopení a zájem o vše. Ale není vše jen idylické, Vladimíra pronásleduje mírná paranoia, která vrcholí po té, co se stane slavným a jeho grafiky jsou vystaveny v Polsku nebo za mořem. Text končí Vladimírovou smrtí, jen naznačenou v reakcích okolí.
Haňťa ve sběru hledá více či méně vzácné knihy, vždy jde o nějaké klasické nebo filosofické dílo. Nalezené knihy dává do každého balíku, který lisuje, jako jeho srdce a tyto balíky považuje za svébytná umělecká díla. Některé zajímavé knihy si dokonce nosí domů a těší se, jak z nich bude v důchodu lisovat balíky.
Haňťovi ale pomalu končí jeho idylické období, jednak konfrontací s novým, průmyslovým lisem, který z jeho práce dělá průmyslovou a odosobněnou výrobu, a také tím, že kvůli přebírání sběru je pomalý, což se nelíbí jeho šéfovi a tak ho nahradí dva mladí, několikrát výkonnější, pracovníci. Jenže tím, že Haňťa zachraňoval staré knihy, dělal drobné radosti lidem, které zajímají staré věci, ať už knihy, noviny nebo časopisy. Také jeho život se odehrává na periferii a v oparu piva, k čemuž jsou literární a umělecké odkazy zajímavým kontrastem.
Je zajímavé porovnat obě hlavní postavy. Vladimírek je umělec života a snoubí se v něm surrealismus i proletářská periferie, tyto rysy ale najdeme i u Haňti, kde kontrastují s klasickou literaturou. Oba však prožívají bizarní příhody, kde hraje svoji roli imaginace, míchají se zde sny a realita a dojde i na poetické obrazy. A oba ty zvláštní příhody přitahují, i když Vladimír asi víc. Velmi přitažlivé je i prostředí, pražská periferie je velmi svěží a zajímavá a to zvláště v kontrastu s Haňťovými literárními odkazy či filosofickou reakcí E.Bondyho.
Oba texty spolu nijak obsahově nesouvisejí, pouze se v nich prolíná atmosféra pražské periferie a poválečné doby. V knize se oba texty střídají ob kapitolu a těchto krátkých kapitolek je 77. Navíc nejde o lineární texty a každou kapitolku tvoří samostatná vzpomínka, epizoda nebo úvaha, to vše posiluje fragmentální dojem z celého díla, což není nezajímavý prvek. Jde tedy spíše o proud vzpomínek a epizod, možná i terapeutický deník, bez nějakého "nosného" příběhu ohraničeného přesným začátkem a koncem.
Text je to zajímavý a osvěžující, patří mezi ty undergroundové, periferní, surrealistické a deníkové. Je však škoda, že daná témata jsou již použitá několikrát, navíc nedosahují "Kluby poezie" kvalit nejlepších Hrabalových děl a mě zajímají spíše věcně, za zmínku však stojí atmosféra, umělecký a deníkový charakter i život periferie. Kniha se tak řadí do proudu menších a méně významných děl, které zaujmou jen někoho.
PS: Docela by mě zajímalo, jestli jsou ty Boudníkovy deníky dostupné a také jeho pohled na zde vylíčené události.
- Bohumil Hrabal - Chcete vidět zlatou Prahu?
- Bohumil Hrabal - Něžný barbar
- Bohumil Hrabal - Perlička na dně
- Brno - Židenice, Zábrdovice
- Egon Bondy - Afghánistán
- Egon Bondy - Bratři Ramazovi
- Egon Bondy - Českem našich otců
- Egon Bondy - Hry
- Egon Bondy - Invalidní sourozenci
- Egon Bondy - Leden na vsi
- Egon Bondy - Máša a Běta, dvě novely
- Egon Bondy - Mníšek, Vylitý nočník
- Egon Bondy - My žijeme v Praze ...
- Egon Bondy - Prvních deset let
- Egon Bondy - Severin
- Egon Bondy - Sklepní práce
- Egon Bondy - Šaman
- Egon Bondy - 677
- Ladislav Klíma - Boj o Vše
- Mejla Hlavsa & Jan Vozáry - Magická noc (In memories of The Plastic People)
- Obsluhoval jsem anglického krále
- Ostře sledované vlaky
- Perličky na dně
- Postřižiny
- Prahou Egona Bondyho - Malostranské hospody a schody, občanská plovárna, Rudolfinum a Klementinum
- Slavnosti sněženek
- The Plastic People Of The Universe - II - Vožralej jak slíva
- The Plastic People Of The Universe - X - Půlnoční myš
- The Plastic People Of The Universe - 1997
- Zemřel Egon Bondy
- 3 sezóny v pekle