images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

The Plastic People Of The Universe - I - Muž bez uší

ppu mejla
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

První disk "sebraných spisů" naší undergroundové legendy PPU obsahuje koncertní nahrávky vlastní tvorby z let 1969-1972, tedy z doby, kdy Plastici hráli ještě více méně oficiálně. Při poslechu je třeba oprostit se od zvukové kvality záznamu, což není snadné, ale pak si člověk užije docela zajímavé hudby.

Úvod CD patří dvanáctiminutové skladbě "Plastic Symphony", části z většího celku, jehož další (krátké) fragmenty následují. Svým způsobem jde o typický psychedelický rock a underground konce 60. a počátku 70. let, dojde na různé změny tempa a nálady a zní to celkem dobře a zajímavě. Opakující se figury na sebe nabalují další motivy a vyhrávky často pro rock netypických nástrojů, dojde i na sóla a možná i improvizace. Střídá se několik druhů zpěvu, od melodického zpěvu k vypjaté deklamaci v češtině i angličtině. Úvodní skladba organicky přechází do titulní "Muž bez uší", což je expresivní horor, v němž si muž nejdříve uřízne uši a pak se i zabije. I zde se objevuje deklamace nad hudebním podkreslením, v textu je citován Hendrix i Zappa, ale jestli i v hudbě, to už nepoznám. Po deklamovaném textu navazuje tepající hypnotický základ a při poslechu skladby lze najít spoustu hudebních detailů.

V páté "Rosie Rottencrotch" evokují chorály nad brnkáním středověk, svěží rytmus, utlumený zpěv a dechové nástroje přináší zajímavou atmosféru, ve skladbě postupně narůstá chaos a stává se až nervní. Mezi typické skladby daného období patří následující "Fafejta Bird", kde se kombinuje vypjatá deklamace a akustický, až písničkářský přístup i zpěv. Vychází to z amerického undergroundu a písničkářství, je slyšet podnětné momenty a kromě expresivních pasáží dojde i na křehké momenty a popěvky. V podobném duchu znějí další skladby jako "Never Seek To Tell Thy Love" nebo "Růže a mrtví" s expresivní deklamací "Hmyz v kůži". Nad solidním rytmickým základem se objevují různé nástroje ve vyhrávkách nebo improvizacích, další z řady těchto skladeb je třeba "Indian Hay", "The Fairy Queen", energická "Fuddle Duddle Osh Kosh" nebo naopak pomalejší "Na sosnové větvi" s morbidním textem. Objevuje se i první verze známého Tygra W.Blake, rychlejší a ve stylu ostatních skladeb, ke své klasické a známé podobě má ještě hodně daleko.

Kapitola sama pro sebe jsou zachycené promluvy Magora, vrchního ideologa (resp. uměleckého vedoucího) kapely k divákům. Promluvy dokreslují tehdejší nenormální dobu a po letech ve mě vzbuzují směsici různorodých pocitů. Absolutně si nedovedu představit, že by dnes někdo takhle mluvil k publiku, říkat lidem, jestli tancují v mezích nebo ne, je strašné. Ovšem říkat - až půjdete domů, ne abyste něco zničili - je trochu kontraproduktivní a je docela ironické, že Magor, později proslulý exibicionistickými excesy říká - nikdo se nesmí svlíkat. Osobně si myslím, že drtivé většině posluchačů v té době (včetně kapely samé) šlo "jen" o rock'n'roll a o zábavu, jenže intelektuál Magor (se slovníkem normalizátora - "apeluji na slušné lidi") se z toho snažil dělal vyšší umění, zkrátka to sice pochopil ale neprožil. Na druhou stranu, doba byla těžká, kapele hrozila kriminalizace jen za to, že hrála a tak byl pro státní moc konflikt s PéeSVéBákem vítanou záminkou...

Ke tvorbě PPU se snažím přistupovat čistě jako k hudbě, což v začátcích jde ještě docela dobře. Když pominu zvukovou kvalitu, tak zní nahrávka docela dobře, tehdy byli ještě v kapele hudebníci a ne disidenti - a Mejla uměl skládat zajímavě od začátku. A dokonce bych řekl, že v začátcích byl otevřenější resp. jeho záběr byl širší - nahrávky z konce jeho kariéry mají sice typický rukopis ale už nejsou tak variabilní. Zachycené skladby jsou ve stylu tehdejšího undergoundu a psychedelie, plastici na koncertech hráli věci od Velvet Underground, Fugs, Jefferson Airplane, Zappy resp. Mothers of Invention. Kromě rockových nástrojů zní foukací harmonika, kazoo, trubka, tamburína, klarinet, housle a další nástroje, což nahrávce dodává na zajímavosti. A skladby nejsou vůbec špatné, jsou nápadité, kreativní a originální, mají svoji atmosféru ale vše trochu sráží kvalita záznamu. Celkově mám z nahrávky "umělecký" dojem a pocit, že tím chtěli něco vyjádřit, v tom bych zase Magorův přínos ocenil, podobně jako při výběru textů.

09.12.2012
ppu mejla
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.