images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Iain Banks - Most

Soudobá próza jde prakticky mimo mě, jednou z mála výjimek je román "Most" britského spisovatele Iaina Bankse z roku 1986. Dostal jsem se k němu díky tomu, že byl z nějakých důvodů zařazen do žánru sci-fi, ve skutečnosti jde o surrealistický příběh na pomezí skutečnosti, snu a blouznění. Při prvním čtení jsem byl nadšen, takhle nějak jsem sám chtěl kdysi psát - tedy ne dějově ale spíše mícháním stylů, provázáním různých rovin a celkovým dojmem.

Román začíná sugestivním popisem autonehody na mostě, následuje cesta kočárem z údolí do průsmyku a souboj se zrcadlovým protivníkem, tato scéna je atmosférou jak vystřižená z Draculy. Poté začíná vlastní příběh, odehrávající se na mostě. Hlavním hrdinou je John Orr, který byl vyloven z moře, trpí ztrátou paměti a žije v nemocniční sekci mostu. John dochází k doktoru Joycovi, který se mu paměť snaží vrátit, nutí ho vyprávět sny. A právě scéna z průsmyku je prvním snem, byť si ji Orr vymyslel, protože se mu nic nezdá ale přesto chce doktorovi udělat radost.

Postupně poznáváme prostředí obrovského mostu, kromě něj vidí Orr jen moře, žádná pevnina není v dohledu. Po mostě jezdí tramvaje, vlaky a výtahy, žije zde mnoho lidí a vládne tu obrovská byrokracie, spousty zákonů a nařízení. Orr se může pohybovat jen v blízkém okolí nemocniční sekce a protože se nudí, tak se marně pokouší zjistit něco o historii a účelu mostu, všechny jeho dotazy však zapadly v byrokratické mašinérii. Volný čas tráví na výstavách a procházkami, na jednom večírku se seznámí s Abberlaine, dcerou hlavního inženýra, se kterou se potkává i později.

Stereotyp jeho života naruší několik podivných příhod, například jeho televize vysílá na všech kanálech jen zrnitý obraz muže v nemocnici na přístrojích, doktor Joyce se nečekaně přestěhuje, Orr nemůže najít výtah, jímž včera jel atd. Jde o náhodu, začíná být paranoidní nebo se bortí a mění realita? V té době se mu začnou konečně zdát sny, mezi nejzajímavější patří sen o barbarovi vyprávěný slangem na hranici srozumitelnosti.

Ve druhé části románu poznáváme mladíka z Glasgow, který studoval v Edinburgu, kde se seznámil s Andreou Cramondovou. Tato část se odehrává na počátku sedmdesátých let, v době post-hipies, mejdanů a drogového oparu. I tyto scény se prolínají s událostmi na mostě a dalšími sny Johna Orra. Ten se sbližuje s Abberlaine, doktor Joyce navrhuje v rámci léčby hypnózu, což John odmítá. Vzápětí Orra vystěhují, což je scéna až kafkovská, z velkého nemocničního bytu jde do maličké místnosti kdesi pod železniční úrovní, místo elegantních šatů dostane dělnickou kombinézu, staří známí se k němu nehlásí, z baru ho vyhodí a zbijí, jen Abberlaine se k němu zná.

Jeho podivné sny pokračují, zajímavý je ten o muži na kruhovém točícím se mostě, muž se marně snaží dostat za dámami na břehu, pokračuje i slangem líčené barbarovo dobrodružství, tentokrát v lehce netradičně pojatém antickém podsvětí. Abberlaine s ním jednou stráví večer a poté se Orr vydá na procházku, stane se svědkem srážky vlaků. Pomáhá při záchranných pracech a díky tomu se dostane do vlaku, ten se rozjede a Orr odjede ze své sekce.

I ve třetí části románu pokračují oba hlavní příběhy. Skotský mladík studuje a pokračuje i vztah s Andreou, žijí spolu, trochu na divoko v post-hipies atmosféře. Andrea odjíždí na tři roky do Paříže, kde chce studovat ruštinu, on pracuje ve Skotsku. V té době tedy žijí odděleně, oba si najdou někoho jiného a znovu se setkají na pohřbu jejího otce a později jeho matky, jejich (osudová) přitažlivost se obnovuje.

V mostové realitě jede Orr vlakem dál a dál, několik dnů bez zastavení, až dojede na pevninu, kde ho odhalí. Dále pokračuje jako vězeň a jede tak daleko, že most považují za legendu a výmysl. Dostane se do obrovského města, příběhem prolínají válečné sny a vše je na pomezí snu a reality. Z města pokračuje vlakem jako číšník, vlak míří kamsi do tundry a opět jede týdny jedním směrem. Ve vlaku postupně roste počet vojáků, na úpatí vulkánu probíhá válka, po útoku na vlak se Orr dostane k polnímu maršálovi - celý závěr cesty je surrealistický.

Paralelně pokračuje život ve Skotsku, další a další roky s Andreou, která dělí svůj život mezi něj a Gustave ve Francii. Ten onemocní roztroušenou sklerózou a tak tráví Andrea více času v Paříži, hrdina pomalu stoupá firmou, má stále lepší a lepší auta. Orrovy, již tak dosti surrealistické příhody, se prolínají s příběhem barbara a postupně mu dochází, že vše je jen sen, jen blouznění raněného. V realitě se totiž opil, jel autem domů a narazil do náklaďáku na mostě. Na posledních stránkách se hádá sám se sebou, jestli se má probrat do tohoto hnusného světa nebo zůstat ve svých snech, kde neplatí prostor ani čas a vše je možné. Nakonec se probírá a Andrea ho vítá zpět.

V románu se prolínají nejméně čtyři roviny, vše je krásně propojené dějem, symboly i sny, vše se prolíná a míchá, objevuje se romantika mostů a vlaků. Těžiště (objemově) tvoří příběh odehrávající se na mostě ale nejsilnější je zdánlivě obyčejný život na skotské vrchovině. Ten pokrývá časově cca deset let od post-hipies počátku 70. let do kocoviny thatcherovské Anglie počátku 80. let. Obrovská životní síla, prožitek a skutečnost je v této části cítit z každého řádku, přitom nejde o nic výjimečného, prostě běžný život - ale tak geniálně zachycený... Zbytek románu tvoří fantastické sny - ale i doktor Joyce se Orra ptá - co když je most jen sen?

Pro mě jedna z nejlepších knížek, na jednu stranu komplikovaná propojením jednotlivých rovin, na druhou stranu vzrušující měnící se realitou a surrealistickými scénami. A přitom je kniha krásně čtivá, má skvělou atmosféru (zvláště skotská pasáž) - prostě je to skvělá próza.

30.12.2012
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13795
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.