Andrzej Pilipiuk - Upír z činžáku
Polský spisovatel humoristické sci-fi Andrzej Pilipiuk mě zaujal před několika lety povídkami o svérázném exorcistovi Jakubu Vandrovcovi. Že umí napsat něco vážnějšího dokázal ve skvělých Sestřenkách, po nich jsem ho ale přestal sledovat a tak mi unikla jak další pokračování Vandrovce tak i Sestřenek. Až letos jsem narazil na slušně hodnocenou knihu "Upír z činžáku" a spíše ze zvědavosti jsem si ji pořídil. Autor v ní reaguje s humorným nadhledem na (současný) boom upírské literatury ale osobně mě více zaujala atmosféra Polska v době končícího socialismu.
Hlavní postavou je běžná teenagerka Manka z Varšavy druhé půlky osmdesátých let. Manka se z nešťastné lásky oběsí a po několika měsících se probudí v rodinné hrobce. Zprvu si myslí, že ji pohřbili omylem a tak se vrací domů, odkud ji jako upírku vyženou. Naštěstí se ji ujme upír Marek, který ji provází úskalími upírského (ne)života. Její bratr Radek, přesvědčený komunista, se stane upírobijcem a to za pomoci babičky, která tak trochu připomene Vandrovce svou akčností. Po vyhnání z hrobky bydlí Manka u Marka a k jeho nelibosti se kamarádí s vlkodlakem Gregem.
Příhody upírů sledujeme v sérii příběhů, kterou tvoří spíše samostatné povídky než souvislou knihou. Hlavní postavy se sice proplétají celým dějem a jejich vztahy se postupně vyvíjí, jde však o typický povídkový styl. V jednotlivých epizodách se Manka pokouší získat služku, jindy shánějí upíři Necronomicon nebo dolary na luxusní plášť, také se ukáže, že zámečník Marek je ve skutečnosti věčný dělňas.
Jak už bylo řečeno, kniha se odehrává v socialistickém Polsku a tak narážíme na polosvět plný veksláků, kšeftařů i agentů StB. Ta má dokonce tajné oddělení pro boj s pověrami, které naverbuje Radka, aby upíry sledoval. Upíři ale nejsou jediné nadpřirozené postavy a tak se objevuje i oživlá egyptská mumie a v Černé Volze přichází na scénu i sám Vandrovec, pokud je to tedy on, protože je to přeci jenom legenda.
***
Na knize je zajímavá její atmosféra, zejména všeobecný úpadek socialismu, šedá ekonomika a rozklad společnosti, objevují se různé svérázné postavičky jako jsou kšeftaři, veksláci a estébáci. Potěšitelné je, že se autor moc nesnaží o různá pseudovědecká vysvětlení a předkládá vše jako fakta, hrdinové klidně přiznají, že neví, proč jsou věci tak, jak jsou - třeba proč v zrcadle nejsou vidět šaty upírů.
O to více má autor prostoru pro různé vtipy nebo nečekané pointy. Ty často těží z materialistického světonázoru kontrastujícího s nadpřirozenými jevy jako jsou upíři a tak se objeví drsná nadávka "vy pověry" i konstatování faktu, že takový přirozený jev, jako pohyb mrtvých těl po ulicích vede ke katolickým reakcím. Děj je i lehce "pikantní" tím, že Manka je mladá pěkná holka, takže shání oblečení v Tuzexu nebo si háčkuje spodní prádlo.
Zatím to vypadá, že knize není moc co vytknout. Jenže mi při čtení připadalo, že se nijak neliší od povídek s Vandrovcem - takže mě jeho objevení se ani moc nepřekvapilo. Děj se totiž odehrává ve stejné době i společenské situaci, takže dojde i na utahování si z komunistů a Rusů, které autor moc v lásce nemá. Sice se přesouváme z vesnice do města a upíři stojí na druhé straně barikády, ale to je jediná podstatnější změna, jinak je to psáno absolutně ve stejném duchu jako Vandrovec.
Ono je to sice logické, jedná se o stejného autora, ale přeci jen bych čekal, že dokáže své hrdiny vzájemně odlišit. A právě tato zaměnitelnost mi vadí víc, než to, že se autor svezl na módní vlně upírů - to je jeho právo humoristy. A popravdě řečeno, na to, že jde o parodii, tak jsem se od srdce zasmál asi jednou nebo dvakrát.
Co se týká českého překladu - pomíjím to, že překladatel přiblížil reálie českému čtenáři (StB, Tuzex), to je spíše chvályhodné. Ale zamrzí pár překlepů a chybějících písmen, čehož jsem si všiml i při rychlém čtení, ke kterému čtivá kniha svádí.
V knize se objeví pár nadějných momentů ale jinak mi to přijde jako solidní řemeslo, atmosféra končícího socialismu je věrná a zajímavá. "Upír z činžáku" je pro mě čtivá a vtipná reakce na upírský boom ale od autora jsem čekal víc.