images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Půlnoc - Kniha noci (1988-1989)

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Tvorba Půlnoci (Mejlova pohrobku PPU) je dostatečně zdokumentovaná, přesto lze stále objevit zajímavé nahrávky, což potvrzuje dvojdisk undergroundového vydavatelství Guerilla Records. CD vyšlo jako výraz úcty a obdivu k Mejlovi a obsahuje záznam dvou koncertů z let 1988 a 1989 z Chmelnice, objevuje se zde většina profláklých válů Půlnoci, některé méně známé skladby i pár skladeb Plastiků. Luxusní digipack obsahuje standardní booklet s texty, fotkami a několika faktografickými údaji.

Na nahrávce se podíleli kromě Mejly i ex-plastikovští J.Janíček (klávesy) a J.Kabeš (kytara), dále zpěvačka M.Němcová a violoncellista T.Schilla, tedy samé známé osobnosti z okruhu undergroundu. Pro někoho překvapující může být bubeník Petr Kumandžas, pozdější leader crossoverových Jolly Joker and the Plastic Beatles of the Universe, (pro mě) zásadní kapely poloviny devadesátých let. Jako speciální host se objevuje Allen Ginsberg a (japonští?) hudebníci (kytara, perkuse).

Vznik obou nahrávek dělí několik měsíců, přesto je jejich vyznění odlišné - první CD je invenčnější a experimentálnější, druhé poklidnější ale soudržnější.

Půlnoc se prezentuje temným "popem" někde mezi undergroundem, alternativou a gotikou, mezi základní atributy nahrávky patří hypnotická a opakující se rytmika, temné ale výrazné melodie, občasné experimentální, drásavé a industriální zvuky, vyhrávky nebo free pasáže. Bicí mi připadají tak trochu perkusní, v některých skladbách dostanou prostor táhlé, disharmonické až zlověstné klávesy, které společně se zpěvem evokují "gotické" nahrávky Nico. Jednotlivé skladby jsou chytlavé a přístupné, je v tom taková ta obyčejná krása. Vzhledem k tomu, že jde o živou nahrávku, tak je záznam lehce neučesaný a díky tom i autentický, přirozený a živočišný.

CD1 - Chmelnice 30.06.1988

Úvod prvního koncertu patří klasickým skladbám jako je "Dopis", klávesově temnější "Nikde nikdo" nebo kytarově razantnější "Podivná je podivná", následují kultovní (klávesově sladkobolné) "Muchomůrky", kde mi moc nesedí zpěv. Celkově není zpěvačka moc přesvědčivá v čistém zpěvu, více ji sedí poloha písničkářky (nebo alá Nico), což dokazuje hned v následující "Zametám a neuklízím", kde zní opravdu přesvědčivě. Zmíněná skladba vyšla později na druhé desce Půlnoci, ale řekl bych, že podstatně předělaná - nebo je to jen jen shoda jmen? Následující "Holou pěstí" zpívá Mejla, jde o intenzivnější a lehce industriální věc, poslední dvě zmíněné skladby nejsou tak prvoplánově přístupné a hitové.

S mnohem horším zvukem následuje další z ikonických skladeb "Tygr", závěr tvoří dvě verze "Magických nocí", opět zpívaných Mejlou. První trvá devět minut a má psychadelický nádech, nad opakující se základní figurou zní zajímavé free vyhrávky a improvizace, má to určitou energii, je to hypnotické a šamanské. Následuje další, 13 minutová, verze, sice s lepším zvukem, ale předchozí syrovost tam chybí. Navíc ve skladbě hostují nějací aktivisté (včetně Ginsberga) a tak dojde na vzývání elementů a aktivistické proslovy (v angličtině), snad na podporu nemocných AIDS. Vše sice propojují vyhrávky a riffy a věřím, že na živo to byl zážitek, ale takhle, jen při poslechu mě to otravuje, rozčiluje a znechucuje.

CD2 - Chmelnice 09.02.1989

Druhý koncert má blíže ke standardnímu zvuku Půlnoci, je uhlazenější a ne tak experimentální, drásající a nervní. Nahrávka je přímočařejší a rockovější, ale temnota v ní zůstává stejně jako gotika ve zpěvačce, bicí jsou opět perkusní (a dosti dunivé). Zvukem i výběrem jde o klasickou Půlnoc, dojde na skladby jako "Podivná je podivná", "Kanárek" nebo razantní a svižná "Hochu zlatej", v závěru pak "Oblíkla se do kůže" a "Dopis". Až esenci undergroundu přináší Lou Reedovsky znějící "New York" nebo temná "Píseň pro Nico", méně známé "Rány těla" jsou v určitých momentech expresivní, jako řev raněného zvířete a podobně jako následující "Přízraky" obsahují jakýsi dialog Mejly se zpěvačkou (nejen vokální ale i myšlenkový).

Půlnoc na této nahrávce prezentuje temnější gotické i razantní rockové skladby ve spíše perkusním vyznění. Připadá mi, že více prostoru dostávají temnější skladby vybízející až k zamyšlení, je zde přítomná zvláštní atmosféra zdánlivého klidu, ve skutečnosti napětí, rezignace i ušlechtilého smutku.

14.03.2014
Související články:
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.215
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.