images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Ladislav Klíma - Velký román

klima nietzsche_ismus

Základním a nejrozsáhlejším prozaickým dílem Ladislava Klímy, patrně nejoriginálnějšího českého filosofa a provokativního spisovatele, je Velký román. I přes značný rozsah jde o torzo, které vyšlo v několika různých verzích, já jsem četl (a hodnotím) verzi, kterou k vydání sestavila autorova družka Kamila Lososová.

Ve své filosofii i literárním díle navazuje Klíma na filozofické myšlenky A.SchopenhaueraF.Nietzscheho a rozvíjí je směrem k absolutnímu solipsismu a absolutní vůli. Představuje novou morálku a vyššího člověka, obojí však demonstruje na dekadentní aristokracii nebo zločincích, takže člověk má nakonec pocit, jako když štamgasti z putiky na rohu povznášejí své požitkářství na filosoficky něco vyššího. Autor totiž v duchu své filosofie vlastně říká, že každý, kdo je dostatečně silný, si může dělat co chce.

Hrdinové Velkého románu dokáží utrpení nejen způsobit ale i přijímat a je jím nejvyšší ctností, a to i ve fyzické rovině, což je vidět u ženušek Cesarových a jejich trestání. Jejich tresty mají leckdy lehce erotický podtón, ale vše odvážnější autor podle vlastních slov zničil - prý šlo o obrovská kvanta erotických textů. Tématika výchovy a trestů, včetně (výchovných) výprasků se vine celou knihou a z úst hrdinek zaznívají myšlenky typu, že každá žena se chlubí svými výprasky a chce být vychovávaná, potřebuje rozkazy a nařízení.

Soud boží

V úvodu prvního dílu poznáváme Hrob, skalní doupě loupežníků, a jejich strašného pána, hraběte Fabia. Seznamujeme se s morálkou loupežníků, nad níž je Fabio vysoko povznesen, protože stojí mimo dobro a zlo. Je čistě sobecký a to i ve vztahu ke svým bratrům a dalším postavám, mezi něž patří později zbožštěný Edgar, bláznivý Ippolito, Pietro, Cesare a další. Přiznám se ale, že se mi jednotlivé postavy a jejich vztahy pořád pletly, každopádně je poznáváme v sérii různých brakových, a někdy až groteskních, scén. Patří mezi ně útěky z vězení, vzájemné pronásledování a souboje nebo příhody z bordelů.

Druhou dějovou linii tvoří příhody čtyř ženušek Cesarových odehrávající se kdesi v Himalájích. Jejich vyprávění zahrnuje vzpomínky na dětství, čímž se přes výchovu a fyzické tresty dostávají k síle a moci, což je dokumentováno příhodou s tygrem a zejména následným vyvražděním anglických rodin ve městě - jediným důvodem vraždění je to, že mohou; jejich morálka je totiž nad běžnými lidmi a vraždí z božské bujnosti.

Zmíněné akční a brakové scény vyvažují příhody duchovní, mezi snové a nereálné příhody patří alegorické setkání se smrtí a časem.

Bílá svině

Ve druhém díle se Pietro po útěku z vězení vrací k loupežníkům do Hrobu, kde se dozvídáme historii loupežníků. Jejich zakladatele oslovila bohorodička a vyzvala ho, aby činil pokání a zabíjel nepravé křesťany a bral jejich majetek. A měl olupovat i bohaté a majetné křesťany, protože ti se svým bohatstvím zpronevěřili pravé víře. To vše se dozvídáme ve šroubovaném, biblicky parodickém stylu typu "Ajta pravila sobě hlubina moudrosti".

Později se bohorodička zjeví i Pietrovi a oznámí mu, že si ho vyvolila jako nástroj své pomsty a dokonce s ním obcuje. Bohorodička líčí, jak v jednom z mnoha předchozích životů skutečně porodila Ježíše, což ji v záhrobí zajistilo určitý vliv a proto i teď pracuje na popularitě křesťanství, aby z toho něco měla.

Ráno vtrhnou do jeskyně vojáci a boj s nimi má charakter frašky, kterou naštěstí autor přeruší s tím, že se další podrobnosti nedochovaly. Následuje krátká scéna na lodi, kde se Pietro neohrabaně dvoří kapitánově dceři Lesbii - scéna je důležitá pro další vývoj děje. Mezitím, ve snění, prochází ženušky Césarovy Orkem, tedy podsvětím, kde potkávají již známé postavy a celá scéna obsahuje směsici hulvátství a nechutností. Příkladem je výkaly pokrytý otec jedné z ženušek, který tak demonstruje, že šlechtic je povznesen nad lejno.

Většina hrdinů se později setkává v Persii, kde Fabio zajal ženušky, rozhodnut umučit je. Pronásledují ho však děsivé vzpomínky z dětství, setkává se se strašidlem, tedy svým vlastním stínem. Strašidlo mu, velkému a svobodnému duchu, věští strašný posmrtný osud - totiž že bude váženým profesorem filosofie a etiky, což je osud horší než býti psím lejnem. Fabiovo strašidelné putování je zakončené pádem do Hrobu, kde konečně najde klid.

Ženy Cesarovy

Třetí díl zahajuje setkání Lesbie v Pietrově doprovodu s její matkou Roxanou, obě ženy se nepoznají ale jejich hovor provází vzájemné sympatie. Lesbie se vydává za šlechtičnu a kritizuje zatuchlou a svázanou výchovu a školství, má raději výprask než sešněrování konvencemi a odmítá život bez svobody.

Na osvobození ženušek měl lví podíl Pietro, což ony netuší, považují ho za svého nepřítele a zabijí ho. Následuje patetické loučení a usmíření žen Césarových s Roxanou a Lesbií, následně se Cesarův harém rozroste na 8 žen. Ty samy se považují za důstojné a hrdé ženy, ve skutečnosti je to ubohá pýcha cenného zboží.

Celý harém se vydává na několikadenní výlet. Ženy cestou pijí a ví, že tím hřeší a že za to zaslouží trest a těší se na něj a pro ten trest i hřeší. Jejich původní rozvernost vystřídá stísněnost vybuzená prohlídkou strašlivého hradu. Nakonec se rozhodnou strávit na příšerném hradě měsíc, právě proto, že z něj mají strach. Debatují přitom o překonání strachu, zkrátka chtějí udělat to, čeho se nejvíce bojí.

Hned první noc se na hradě objevují strašidla, jimiž jsou duchové jimi zavražděných. V hrozné katarzi dojde ke zničení hradu a přitom se dívky opět ocitnou v Orku, kde mají trpět za své hříchy i důsledky předchozích životů. Na toto utrpení se těší, utrpení a tělesné tresty je lákají, což se proplétá celým dílem, stejně jako jejich filosofické štěbetání na téma individualismu, moci, vůle, nové morálky a vyššího člověka.

Dodatky

Kniha obsahuje ještě tři dodatky, prvním je Filosofická fakulta, původně úvod 4. dílu. Dějově navazuje přímo na závěr předchozí kapitoly, tedy na putování ženušek Orkem. Ženušky se vydávají na fakultu filosofie, kde přednáší Fabio, v tomto životě profesor filosofie a morálky, jak bylo slíbeno. Profesoři filosofie jsou zde vyrábění ze psích výkalů a celá tato část se jen hemží lejny, což je zajímavý kontrast k morálce nového, vyššího člověka. Jde jen o fragment, plný nechutně bizarních scén starce povzneseného nad lejno. Edgar a Eura, ještě v lidské podobě, se vydávají na výlet v lodičce řekou a jejich rozverný výlet se promění ve strašnou cestu údolím smrti, kde je honí Smrt a Čas. Závěr tvoří samostatně publikovaná verze kapitoly Bílá svině, tedy setkání Pietra s bohorodičkou v jeskyni. Oproti knižní verzi je šířeji popsán "Krucifixův" život ve značně cynickém a obráceném stylu, Ježíš je líčen jako podvodník a zloděj ale vyjde z toho paradoxně mnohem lidštější.

***

V knize se překrývají brakové příhody a pokleslá morálka s filosofickými úvahami. Jednotlivé postavy samy sebe chápou jako vyšší bytosti s novou a vyšší morálkou, oproštěnou od starých lidských měřítek. Jenže tento do extrému dotažený egoismus slouží (pouze) k vlastnímu prospěchu a užitku a hrdiny zajímá jen jejich vlastní já. A tak se i přes vyšší úvahy filosofie egoismu a vůle k moci projevuje na úrovni nízkých cílů a zvířecích pudů, živočišných a násilných - což ale autor chápe jako potvrzení svých ideí i vysokých morálních stanovisek. Kromě filosofických úvah dostávají prostor i lehce mystické úvahy o existenci, snu a nicotě, protože pro Klímu je svět iluzí, takže dojde na bizarní prolínání s posmrtným a stínovým světem.

Třeba když se Pietro rozhodně "páchat" dobro, diskutuje o tom s Lesbií a dochází k závěru, že vznešenost dobrých skutků spočívá (i v tom), že z nich můžeme (nebo budeme) mít nepříjemnost. Proti tomu Lesbie tvrdí, že si vznešenost podlí a hloupí lidé, kterých je většina, nezaslouží. Bezúhonný člověk je jen nevyvinutý zločinec, jemuž strach brání provádět zdravý egoismus, prospět každému znamená uškodit někomu jinému a každé štěstí je vykoupeno neštěstím jiných. A z toho plyne, že není (objektivní) dobro ani zlo, není všeobecně platný zákon a každý se chce starat jen o sebe. Bohužel nelze být mezi lidmi jen sobecký a je nutné činit zištné kompromisy, nicméně z filosofického úhlu pohledu je vše nutné a lhostejné.

Velký román jako celek je spíše brak a obsahuje mnohdy nesouvisející nápady, úryvky dějů, příběhů a vizí, jen lehce spojené do jednoho celku. Styl psaní je ležérní a autor se nepáře s konzistencí detailů, zřejmě psal knihu na přeskáčku a do celku zařazoval různé samostatné texty. Možná kdyby doplnil chybějící místa, naznačená v podrobnějším obsahu, mohla být kniha ucelenější a přístupnější. Spoustu textu lze brát jak prvoplánově akčně, tak i obrazně a filosoficky, pouze nevím, co a kdy je míněno vážně (pokud vůbec) a co parodicky nebo v ironii.

Kniha je psána v lehce blábolivém duchu a plete se zde páté přes deváté - brakové příhody, groteskní situace, fyzické tresty, výchovné výprasky, filosofické a mystické debaty, vůle a moc, nová morálka, egoistická filosofie, síla a odvaha a další, často nesouvisející témata. Přesto je v knize něco, co člověka nutí číst dál, je to jakási zvědavost, že se tam objeví něco podnětného, co bude stát za to - a občas tomu tak skutečně je. Třetí díl, zejména putování ženušek Cézarových, mi přijde nejzajímavější a býval by mi stačil i samostatně.

17.07.2015
klima nietzsche_ismus
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.