images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Egon Bondy - Afghánistán

Kratší próza Afghánistán z roku 1980 volně navazuje na knihy Invalidní sourozenci a 677. Jedná se o autorovou reakci na sovětskou okupaci Afghánistánu, události v Polsku i emigraci Pavla Zajíčka. Kniha nabízí pár hlubších myšlenek o černých vyhlídkách lidstva, ale celkově je to spíše četba méně závažná.

Hlavními hrdiny knihy jsou C. a D. (milenci z 677), kteří se pomocí bílého prášku přenáší do světa Bondyho knih Invalidní sourozenci, Mníšek a 677. V posledním případě to však s drogou přeženou a ocitají se v blízké budoucnosti ve světě po zničující válce, kde přežili jen oni dva. Zkázu celého lidstva považují za obrovské štěstí a radují se z konce nesmyslné otročiny. Radostně putují do Plzně, kde nalézají pár dalších přeživších a dozví se, že západní Evropa je spálená ale ve východní zůstalo vše netknuté, jen lidé byli vyhubeni. Brzy však pochopí, že tato skupina přeživších patří ke stejnému tupému stádu jako vyhynulé lidstvo a proto pokračují dál na západ.

V Německu narazí na komunitu Nových lidí, které provází nadšení nad novým startem, věří, že teď už to udělají správně. Chtějí využít veškeré výdobytky lidstva a věří, že v takto malém množství lidí a tedy nadbytku vše využijí ve svůj prospěch. C. a D. s nimi chtějí zůstat ale D. otěhotní a rozhodne se porodit v jarním údolí v Afghánistánu, proto se vydávají na další cestu. Nakonec zabloudí v ruských hvozdech a v počínající zimě se dostanou až k troskám obrovského města.

C. se sám vydává na průzkum a zjistí, že v metru a podzemí živoří v bídě a hnusu lidé budující zbraně pro přeživší vojenské elity. Těchto pár stránek obsahuje syrově naturalistickou a totálně hnusnou antiutopii, která je však i paralelu k našim běžným životům. Vládci znovu vyrábějí otroky pro válku a otroci jsou jenom rádi, protože jinak už žít neumí a i kdyby dostali skutečnou svobodu, tak by nevěděli, co s ní. C. a D. prchají zpět ale cestou je dožene armáda, která vyrazila dobýt zbytky světa. Ve druhé variantě závěru se vrátí do Prahy, kde zastihnou i Magora a jeho výkřikem "hlavně neemigrovat" kniha končí.

***

V úvodu se autor vyslovuje proti emigraci, kterou podle něj ztrácí umělec vnitřní svobodu. K tomuto, v disidentu jistě žhavému tématu, se vrací i v samotném závěru ale pro děj knihy to není nijak podstatný motiv. Podobně události v Polsku slouží jen ke konstatování, že lidé dostanou pouze to, co jim (skuteční) vládci dovolí, nikoliv to, co si vynutí stávkou nebo jakkoliv jinak. Závěr provází ještě úvaha o tom, zda a jak (nutně) vedl pokrok k tomu stavu lidské společnosti, jaký panuje.

Celkově jde spíše o kratochvilné putování v post-apokalyptickém světě, hrdinové putují od stáda přes idealistickou komunu a snové víly až po hnus nového zbrojení a ráj sebevrahů. Jejich putování provází kratinké úvahy o lidstvu, jedná se o dialogy stylu - muselo to tak dopadnout? Muselo. Když autor mluví o konci lidstva a jeho utrpení, není to dobově poplatné, Bondy by psal stejně i dnes a možná i tvrději. Toto zdánlivě kontrastuje s jeho přístupem "tvořit", ve skutečnosti ale říká, že práce (ve smyslu tvůrčí činnost) dává smysl životu vždy, bez ohledu na okolnosti.

V německé komunitě se objevuje i islandský básník (snad Bondy sám), který hájí roli básníka již vymřelého národa. I bez čtenářů má svůj význam, básník má totiž vždy význam, protože "je rozdíl mezi vyprávěním obsahu Illiady a vlastní Illiadou". Bondy se dotýká i dalšího svého oblíbeného tématu, totiž existence Boha a říká, že život bez Boha i s Bohem je z hlediska člověka a jeho odpovědnosti vůči sobě samému totožný. Zajímavá je také úvaha o roli vědeckých špiček - úloha vládců i tupé masy je zřejmá, ale inteligence, na jednu stranu pohrdající stádem je ve skutečnosti možná horší než stádo, protože se o ni vládci opírají a kupují si ji sliby a funkcemi, inteligence to ví a přesto spolupracuje a vědomí této schizofrenie ji frustruje.

Afghánistán je dílo celkem bezútěšné a pesimistické a to nejen kvůli 80. letům v Československu ale celkově. Všechno je zkrátka špatně, celá cesta lidstva je ve slepé uličce a není úniku - a přesto má význam vnitřní svoboda a štěstí tvůrčí práce, což autor vysvětluje i v jiných dílech té doby, kde dostávají tyto úvahy a vysvětlení větší prostor.

09.06.2016
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 14.12.2019
Počet článků/fotek: 1380/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.