images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Švamberk/Viklický - L'amateur De La Vie + Neuro - [1 fotek]

hudba/img/IMG_20190404_203526.jpg

V dávné době na přelomu tisíciletí, kdy jsem si rozšiřoval obzory i alternativním směrem, jsem se dostal i ke jménu Alex Švamberk a k jeho nahrávkám. Nakonec jsem se spokojil se dvojicí "jeho" nahrávek a to "L'amateur De La Vie" a "Neuro". Slovo jeho je v uvozovkách schválně, protože obě nahrávky spojuje trojice hudebníků - Alex Švamberk, producent, hudebník, hudební publicita, novinář a spisovatel, Emil Viklický - jazzový pianista a hudební skladatel a Miroslav Posejpal, matador improvizované hudby, který měl tuším co do činění i s projekty Mikoláše Chadimy. Tuto základní trojici doplňují na obou CD různorodí hudebníci, tvořící často "tvář" dané nahrávky.

Booklety obou CD jsou sice informačně strohé ale obsahují vše potřebné, vizuálně jsou možná zajímavé ale subjektivně se mi nelíbí.

L'amateur De La Vie (1996)

Tato nahrávka je prezentovaná jako sólová deska zpěvačky Laurie Amat, známé z kultovní alternativní a anonymní skupiny The Residents. Mezi další zúčastněné patří Petr Trpák známý z industriálně laděných skupin M.A.C. of MadStřední Evropa a fagotistka Lindsay Cooper.

Na nahrávce převažují různé zvuky a ruchy, úryvky textů, údery, gongy, cinkání a drnkání, izolované zvuky hudebních nástrojů i industriální plochy. Místy se z těch všech zvuků vyloupne kousek melodie nebo pasáž běžně chápané hudby. Uvedené plochy a nálady se volně mění a vzájemně přesouvají, což působí až ambientně a meditativně, přitom i exoticky.

Vzhledem k tomu, že je nahrávka prezentována jako sólovka Laurie Amat, tak bych čekal, že dostane větší prostor. Resp. až na základě této informace mi došlo, že hlavní mají být všechny ty (neartikulované) skřeky, vzdechy, slabiky a éterické ááá nebo óóó. Skoro bych řekl, že by mi byla nahrávka milejší bez toho "ječení", jen jako ambientně laděná meditativní plocha s hudebními momenty.

Neuro (1998)

Na této nahrávce doplnil základní trojici finský trumpetista Jarmo Sermila. Snad i díky tomu je nahrávka hudebnější, i když i zde převažují úryvky melodií a jednotlivé zvuky nástrojů; ani zde nejde o běžně chápané skladby typu refrén - sloka, ale spíše o kombinaci zvuků, nástrojů, úryvků a hudebních momentů. Zkrátka jde o nahrávku v duchu moderní vážně hudby, byť ne tak extrémní jako třeba u Agon Orchestra. Jenom nevím, jestli je to improvizace nebo kompozice, což je možná i jedno. I když, pokud jde o improvizace, tak chápu, že se to holt někdy povede, ale pokud je to kompozice, tak nechápu podstatu sdělení.

Krátké tóny klavíru v rychlých sekvencích mě baví, zvláště v kontrastu s dechy a basou. Ještě více se mi líbí dynamičtější a rychlejší pasáže, zvláště již zmíněné klavírní party jsou místy dosti zajímavé, stejně jako dlouhé dechy a zejména dialogy klavíru a dechů působí dramaticky. Pocitově má nahrávka blízko k jazzu, dá-li se to tak nazvat, zkrátka působí vyhraně a jistě.

Pro mě je každý moment sám o sobě zajímavý, ale celkové spojení dohromady mi už nic neříká a pořád mi chybí pochopení, co tím vlastně chtěli tvůrci vyjádřit, poslech ve mě nevzbuzuje prakticky žádné emoce nebo pocity, je to takové čistě analytické.

***

Obě nahrávky jsem si po dlouhé době poslechl se zájmem a výše zmíněné (hudební) přesahy mě docela bavily. Že bych si poslech nějak obzvlášť užil, to už nemůžu říct, a tak nějak jsem nepochopil, co tím chtěli tvůrci vyjádřit, asi jsem hudebně už úplně někde jinde.

06.04.2019
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.