Vojta:

Zápas s VŠB byl zápasem rozdílných poločasů. První jsme odehráli velmi dobře, ale bohužel jsme z množství šancí proměnili jen jednu, na kterou soupeř dokázal odpovědět. Ve druhém poločase jsme úplně odpadli. Nebylo to v tom, že by soupeř začal hrát o tolik lépe nebo, že by nám došly síly, ale spíš jsme nepochopitelně vyklidili pozice a bylo jen otázkou času, kdy nás vysokoškoláci dorazí. To se jim bez našeho většího odporu podařilo třemi brankami v naší síti, které znamenaly naši porážku 4:1. Dlužno poznamenat, že 3 ze 4 branek padly po střelách ze střední vzdálenosti, kdy jsme jenom nedůsledně přistupovali k domácím útočníkům. Po zápase nám nezbylo, než si tradičně zanadávat. Jednak na rozhodčí, kteří asi měli vyloučit domácího kapitána a možná otočili pár autů. Pak taky na téměř neregulérní povrch, který připomínal spíše kluziště, než palubovku vhodnou pro futsal. Ale i kdybychom měli výmluv tisíc, nic to nezmění na tom, že druhý poločas jsme naprosto odevzdali. A s takovýmto výkonem by nám k bodům nepomohl žádný rozhodčí a možná, že kdyby to v hale neklouzalo, nasázeli by nám domácí branek ještě více...

Vojta:

Na večerním programu v Křenovicích byl tento pátek souboj soupeřů ve zcela rozdílných situacích – souboj prvního s předposledním, ale také exligového s exdivizním. Naším protivníkem byl totiž tentokrát brněnský Helas. Co si budeme namlouvat, naše šance na úspěch nebyly před úvodním hvizdem rozhodčích Slaniny s Vomastkem příliš velké. Spíše by se jakýkoliv bodový zisk dal považovat za takový menší zázrak. No, ale vzhledem k blížícím se svátkům vánočním je přece na zázraky celkem vhodné období, nemám pravdu? Ale buďme realisti. Pokud teď někdo z vás očekává, že v následujících řádcích popíšu, jak líšeňské eSKáčko rozneslo svého zvučnějšího soupeře, jak favorité z Helasu nevěděli, kde jim hlava stojí a jak zaplněná křenovická hala skandovala po skončení zápasu jedno po druhém jména domácích vítězů, tak by se měl raději pěkně rychle probrat a přestat už konečně věřit na Ježíška. Průběh utkání byl totiž od začátku až do konce zcela dle předzápasových předpokladů. To znamená v režii hostů. Ti se sice dlouho nedokázali prosadit, ale s menšími přestávkami byli prakticky pořád v tlaku. Vysunutým presingem nutili naši přetíženou obranu k fatálním chybám v rozehrávce a bylo jen otázkou času, kdy přestanou trefovat tyčky a konečně rozvlní síť za Jurovými zády. V první půli se jim to nakonec povedlo pouze dvakrát a byli jsme za to víceméně rádi. My jsme dokázali odpovědět úspěšnou dorážkou Mary B., a kdyby Segal neselhal v jasné pozici před odkrytou brankou soupeře, mohli jsme jít dokonce do kabin za remízového stavu. Ovšem na „kdyby“ se nehraje. Druhou půlku Helas začal ještě více zostra, než skončil tu první. Ještě důraznějším napadáním a neustálým pohybem nás vůbec nepouštěl do hry. Všechny naše akce končily téměř dříve, než doopravdy začaly a před Jurem to hořelo. A za ním to pro změnu zase zvonilo. A ne málo. Už dlouho (a dost možná nikdy) jsem neviděl tolik trefených konstrukcí brány. To a Jurův dnešní vynikající výkon nás dlouho držely v naději na body. Hosté sice v 25’ zvýšili na 3:1, ale pak se na dlouho gólově odmlčeli. V závěru jsme i my dvakrát trefili tyč, ale spravedlivou výhru hostů stvrdil nakonec Helas při naší power-play v minutě 35. K úplnému dovršení pátečního zmaru pak přispěla ještě červená karta pro, rozhodčímu nadávajícího, Přemu.

Vojta:

Po nevydařeném domácím zápase s Chocní jsme se tento víkend představili na tišnovské palubovce místní Květnice. Mužstvo soupeře dobře známe – jednak ze vzájemných soutěžních zápasů, ale také z nemálo společných tréninků a z pravidelných účastí Květnice (vesměs úspěšných) na líšeňských turnajích. Dal se tedy očekávat taktikou svázaný futsal zaměřený hlavně na obranu s minimem šancí. Začátek zápasu tento předpoklad beze zbytku naplnil. Obě mužstva hrála pozorně zezadu a brankáři moc práce neměli. Až po polovině prvního poločasu napálil Mara B. břevno a i tišnovští se dostali do několika šancí, ale Jura nás podržel. Nestačil jen ale na pěknou akci, po níž osamocený hráč na zadní tyčce zakončoval prakticky do prázdné. Druhý poločas jsme se začali více osmělovat a brzy jsme i srovnali, to když se z 9 metrů trefil přesně Tomáš. Poté jsme měli několik výborných šancí na vedoucí branku. Hlavně Mara B. se činil, ale dnes mu prostě nebylo přáno, byť například po jeho samostatné akci, kdy obešel i brankáře si už celý početný kotel domácích dával hlavu do dlaní, ale bohužel pro nás předčasně, protože z toho nakonec byla jen tyč prázdné branky. V té době ještě nikdo nevěděl, jak nás budou neproměněné šance mrzet. Když už totiž o dělbě bodů bylo prakticky rozhodnuto, napálil domácí hráč z nenápadné akce míč přesně do šibenice a rozhodl tím 2 VTEŘINY před koncem o výhře Květnice. Velmi nešťastný závěr tak dal zapomenout na fakt, že za velmi dobrý výkon jsme si minimálně bod zasloužili, ale na to se historie určitě ptát nebude.

Dafi:

Prvních pět minut zápasu s Chocní připomínalo šachovou partii s čekáním na chybu soupeře. Jako první měli šance hráče Líšně, jenže v několika šancích neuspěli. První branku přinesl až brejk Franty. Pojistku mohl po šestém faulu přidal Ajfel, ale provedení desítky bylo hodně nepovedené. Ani závěr poločasu se moc nepovedl a jen nepřesnosti soupeře uchránili hráče Líšně před vyrovnáním. Druhý poločas začal ve stejném duchu jako skončil první poločas, ale s tím rozdílem, že soupeř chybu potrestal a ve 21. minutě bylo skóre 1:1. Následovala vyrovnaná pasáž, kdy oba celky mohly strhnout vedení na svou stranu. Rozuzlení zápasu přišlo necelé čtyři minuty před koncem, když za zbytečný faul dostal Aleš druhou žlutou kartou a následně červenou. Choceň využila přesilovku po necelé minutě k brance na 1:2. Následný zmar v power-play přinesl ještě dvě branky v síti Líšně a konečné skóre 1:4.

Video ze zápasu s Chocní je ke stažení zde: 1.část, 2.část.

Vojta:

Úvodní minuty zápasu s Jeseníkem patřily našemu mužstvu. Alespoň pokud jde o územní převahu a držení míče. Výraznější šance jsme si však z počátečního náporu nevytvořili a naopak hosté začali být velmi nebezpeční a úspěšnou koncovku jim často překazil jen Martin v brance. Přesto jsme však po Tomášově vypíchnutí a bezprostředně následující střele k tyči šli do vedení. Hosté na to odpověděli zvýšenou aktivitou a dalšími příležitostmi, z nichž se do konce poločasu ujala pouze dorážka ze tří metrů.

Druhý poločas pokračoval podle stejných not jako konec toho prvního, ale i přes další šance především hostujícího mužstva se skóre dlouho drželo srovnané. Jeseníku nakonec k rozhodujícímu gólu pomohla až přesilovka po druhé žluté kartě za faul pro Tomáše – první (velmi zbytečná) byla za řeči. Od té doby diváci mohli sledovat pouze marnou snahu domácích dostat se do kloudné šance (a to i v závěrečné power-play) a naopak postupné navyšování vedení hostů až na konečných 1:5. Výsledek sice krutý, ale dlužno konstatovat, že víceméně zasloužený. Snad se nám v příštích zápasech povede předvést lepší výkony.

(www.gamaspol.wz.cz)

Podruhé za sebou zamířil Gamaspol na palubovku soupeře, tentokrát do Křenovic, kde hrává své domácí zápasy staronový účastník druhé nejvyšší soutěže SK Líšeň. V improvizované základní sestavě plné „náctiletých“ hráčů si ligovou premiéru odbyl další mladý talent David Macura a svůj povedený výkon ozdobil výstavním premiérovým gólem. Svou první trefu za A tým zaznamenal i Jan Vavrač. Oba hráči ještě před dvěma lety vybojovali pro Jeseník titul Mistr ČR 2009 v žákovské kategorii do 14 let! Vítězství Gamaspolu bylo naprosto zasloužené, ale přes rozdíl ve skóre bylo utkání dramatické až do poslední minuty. Uklidňující dvě branky padly až v závěrečných vteřinách, při špatně hrané power-play domácích.
Od úvodního hvizdu se téměř do konce prvního poločasu hrálo v nezvykle vysokém tempu. Domácí nevstoupili do soutěže vůbec špatně a dobré výsledky chtěli v domácím prostředí potvrdit. Vysunutý pressink nedělal hostům problémy až do osmé minuty, kdy Pastva připravil o míč v rohu Reinelta a sám v nájezdu na Jurčáka uspěl. Divoká, opticky vyrovnaná hra nenabízela mnoho vyložených šancí, přesto si lepší pozice připravovali jeseničtí hráči. Líšeň se spoléhala především na zakončení ze středních vzdáleností. Slibné příležitosti Gamaspolu ještě nevyužili Woitek ani Plhák, ale na konci patnácté minuty již dorazil Vavrač do brány Žákovu střelu vyraženou brankářem Pagáčem. Domácím hráčům vyrovnávající branka sebrala část sebevědomí a divoká hra se zklidnila. První půle skončila 2:2 na fauly, domácí však měli na svém kontě 3 žluté karty a jak se později ukázalo, jejich nedisciplinovanost byla zřejmě rozhodující. Líšeň posbírala dvě karty, když si kvůli svému rychlostnímu deficitu pomáhali často její hráči držením za dres a dvě za řečnění, z nichž jednu v osmé minutě střelec gólu Pastva. Tentýž hráč pak ve 29.minutě řešil únik kapitána Glace záchranou brzdou a putoval po druhé žluté do sprch. Vyloučení potrestal po minutě a půl Woitek a domácí museli tvořit, což byla zjevně jejich slabina. V závěrečné pětiminutovce zkusila Líšeň hru bez brankáře, ale také bez efektu. Naopak opět při hře s brankářem inkasovala rozhodující úder. Macura přijal v brankovišti přihrávku od Plháka a patičkou si pohrál s domácím brankářem. Zmar Líšně při závěrečné power-play ještě dokonali v poslední minutě Glac a Žák střelami do opuštěné brány.

Dafi:

První poločas s Agromeli byl více než vyrovnaný a o tom, že se soupeř po jeho skončení radoval z vedení 1:0 rozhodla velmi šťastná branka po rohovém kopu, když se po sérii odrazů dostal k míči hráč soupeře, který nezaváhal. Nerozhodný stav mohl v závěru poločasu zajistit Mlaďoch, ale nastřelil jen brankáře soupeře. Ve druhém poločase se hned po necelé minutě radoval soupeř z branky na 2:0, ale po faulu na Pepu a následném vyloučení přinesla přesilová hra snížení, na 2:1, když se ve skluzu trefil Mlaďoch. Bohužel, radost nevydržela dlouho a za tři minuty bylo 3:1. Následovalo pár nepřesností a i dva fauly, které na straně SKL dovršili pětici. Ve 32 min. přišla přísně odpískaná ruka a desítka, která opět měnila skóre na 4:1. Za dvě minuty mohlo být 4:2, ale v 1000% šanci se Segalovi zakončit nepodařilo a získal tak titul borec nakonec. Ani power-play korekci nepřinesla, a tak přišel trest v podobě branky na 5:1. Vzepětí v závěru a dvě branky Miloše už přinesly jen kosmetickou úpravu skóre na konečných 5:3. Utkání bylo velmi vyrovnané a o vítězství rozhodla větší produktivita domácích a schopnost potrestat i sebemenší chybu na straně Líšně.

Hattrick Noska zajistil další výhru (fcagromeli.tym.cz)

Vyrovnanější 1. poločas přinesl jen jednu branku a pramálo šancí na obou stranách, za zmínku stojí jen gól Ševčíka, který ho mohl rozmnožit, ale pěknou střelou napálil jen břevno. Druhý poločas načal samostatnou akcí Nosko a bylo to 2:0. Domácím trošku zatrnulo po vyloučení Pacáka, který si připsal po hattricku za béčko i první start v 2. lize, ale asi na něj nebude vzpomínat v nejlepším, do některých obranných zákroků šel zbytečně a určitě by šel radši do kabiny až po zápase. Hosté si toho moc nevytvořili i v přesilovce mohli inkasovat, nakonec míč do brány dostali. Agromeli zápas dohrálo bez větších problémů, za stavu 5:1 si sice nechalo dát dva slepené góly, ale to už hosté jen kosmeticky upravili skóre na zasloužených 5:3.

Fotky ze zápasu s Agromeli.

Vojta:

V souboji dvou exdivizních celků se v prvním poločase hrál futsal nevalné kvality. Domácí byli dle prvních dvou odehraných kol mírnými favority, my jim zase měli co vracet za závěr minulé sezóny. Přesto utkání jakoby postrádalo nasazení nebo to naopak byla přemíra snahy neudělat chybu, co oběma celkům svazovalo nohy, každopádně o pěkné akce byla nouze. Nás poslala do vedení šťastná střela Franty, ale zbytek poločasu jsme byli horší. Párkrát jsme Kalábku trestuhodně namazali či špatně přebrali překřížení a pak jenom trnuli, zda toho soupeř využije. Do poločasu se mu to povedlo hned třikrát. Ve druhé půli se již hrála vyrovnanější a o něco pohlednější partie. A přišly i branky do sítě domácích. Frantovi se podařilo dalšími dvěma střelami překonat nepříliš jistého brankáře domácích, čímž zkompletoval hattrick. Následně nás dokonce do vedení poslal po Tomášově patičce Přema. Dlouho se zdálo, že Kalábku se už dnes výborně chytajícího Juru překonat nepodaří, ale opět jsme doplatili na vlastní nedisciplinovanost. To když Červ dvěma zbytečnými fauly v rozmezí 10 vteřin soupeři doslova vnutil desítku, ten nabídku s díky přijal a bylo srovnáno. Když jsme pak asi 2 minuty před koncem inkasovali na 5:4, vypadalo to na ručník. Nicméně power-play proti Kalábku umíme a stejně jako loni na podzim, tak i letos jsme v ní 20 vteřin před koncem dokázali vyrovnat. Kdyby pak ještě Přema proměnil jednu ze svých dvou velmi dobrých šancí, bylo by to pro domácí hodně kruté...

Vojta:

Ve druhém kole podzimní části soutěže jsme na domácím hřišti přivítali soupeře z Havířova. Zatímco soupeř v minulém kole remizoval ve Frýdku, my jsme první kolo s Kunčicemi nezvládli. Začátek utkání se nesl v duchu naší převahy. Bohužel jsme ale ani z těch nejvyloženějších šancí nedokázali skórovat. Hned v první minutě trefil Mlaďoch jen břevno, v zápětí jej z loženky střelou do tyče napodobil Tomáš a Pepu se štěstím vychytal golman Slávie. I přes naši pokračující převahu se vedení ujal soupeř. V rozmezí jedné minuty překonal naši obranu i brankáře hned dvakrát a bylo to 0:2. Naštěstí jsme nezpanikařili a dál se tlačili do zakončení, což se vyplatilo – ještě do konce poločasu se nám po Tomášově dorážce a Frantově střele k tyči podařilo srovnat. I začátek druhého poločasu se líšeňským povedl, to když Franta vystihl rozehrávku hostů a tváří v tvář brankáři nezaváhal. Na časomíře svítila 23. minuta a pro nás by bylo nejlepší, kdyby v tu chvíli zápas skončil. Protože až do konce zápasu byli hosté lepší a nebezpečnější. My bohužel brzo nasbírali 5 faulů, což v bránění rozhodně nepomohlo. Vůbec se nám nedařilo podržet míč a tak bylo jen otázkou času, kdy soupeř srovná. Několik velmi dobrých šancí pochytal Martin, a když už byl překonán, zastoupil ho na brankové čáře Miloš. Vyrovnání tak přišlo z desítky za Pepův 6. faul. Ani ve zbytku zápasu se však obraz hry nezměnil a my víceméně bránili první bod v nové sezóně. To se nakonec i přes další šance Havířova podařilo. Utkání tak po naší převaze v prvním poločase a naopak havířovské v tom druhém skončilo víceméně spravedlivou dělbou bodů.

Video ze zápasu je ke stažení zde: 1.část,2.část.

http://www.futsalslaviehavirov.wgz.cz/:

K druhému utkání sezóny zajížděli hráči Havířova k nováčkovi 2. ligy do Brna. Soupeřem jim byl tým SK Líšeň Brno. Utkání začalo pro hosty velmi nešťastné již v prvním střídání nastřelili domácí břevno i tyč branky Davida Michalíka. V dalších minutách se musel David Michalík několikrát vyznamenat, kdy pochytal i ty nejvážnější šance domácích. Po počátečním náporu domácích se osmělili také hráči Havířova. V 10. minutě se po rozehraném auto dostal ke střele Večeřa, který zamířil do břevna, míč se naštěstí odrazil na nohy dobíhajícího Vlčka, který nekompromisně zavěsil. Minutu po první brance udeřila i druhá čtyřka. Po nacvičeném signálu a rozehrávce Onderka se z rohu střelou k tyči prosadil Neuman. Domácí zvýšili obrátky a v 16. minutě zápasu vytěžili kontaktní gól. Jeden z hráčů se odhodlal ke střele z půlky, David Michalík míč vyrazil a ten se nešťastně odrazil od jednoho z obránců před prázdnou branku a domácí hráč pohodlně snížil. Slávie bohužel svůj hubený náskok neudržela. V 19 minutě domácí hráč po krásné individuální akci, kdy si narazil snad se všemi svými spoluhráči a po té zakončil střelou na zadní tyč na kterou neměl David Michalík nárok. Do kabin se šlo za stavu 2:2. Druhý poločas začal pro Slávii velmi nešťastně, vysoký odražený míč se snášel k půlící čáře, Petr Stachel na chvíli zaváhal a šel do míče pozdě, míč jen nastřelil do domácího útočníka, který si s nájezdem na brankáře hravě poradil a prostřelil jej mezi nohy. Po této brance se domácí zatáhli a začal obrovský nápor hráčů Havířova. Z tohoto náporu si hosté vytvořili řadu skvělých příležitostí, ale bohužel i ty největší šance zůstaly neproměněny. Aktivita havířovských hráčů nutila domácí hráče často faulovat, a proto již po deseti minutách měli domácí na svém kontě 5 faulů. V 35. minutě se díky tomu Večeřa prosadil z 9 m kopu. Bohužel to bylo od hostů vše, protože neproměnili ani ty největší šance a opět se ukázalo, že největší dosavadní slabinou je neproměňování šancí. Před prázdnou brankou se nedokázal prosadit jak kanonýr Večeřa, tak Onderek či Vlček. V dalším utkání se Havířov představí poprvé na domácí palubovce v derby proti VŠB Ostrava.