Saha:

Bulvární titulek k pátečnímu zápasu Áčka s Agromeli by mohl znít "Hvězda Béčka zdramatizovala postup Agromeli do první ligy". Realita byla taková, že na sebe narazilo první a poslední mužstvo soutěže a rozdíl zejména v rychlosti a tvrdosti byl jasně znát a po chybách se Agromeli ujalo vedení 2:0, do přestávky snížil P.Smital na 1:2. O přestávce mluvil Segal o tom, že by bylo super vyrovnat ale hned ve druhé minutě odskočilo Agromeli na 1:3. Pak snížil P.Smital z penalty a ve 28. minutě srovnal Maďar na 3:3. Tento pro nás nadějný stav trval do 32. minuty, kdy se Agromeli ujalo vedení 4:3, definitivní pojistku pak přidalo dvě minuty před koncem během naší power play a v poslední minutě gólem z desítky.

Dafi:

Kdo včerejší zápas neviděl, tak neuvěří. První poločas zápasu s Kalábkem byl co týká výkonu hráčů SK Líšeň tragický. Snažili se soupeře přehřát na útočné polovině, ale držení míče k tomu nevedlo. Naopak soupeř vyrážel do smrtících brejků, které byly podpořeny individuálními chybami při hře jeden na jednoho nebo nepokrýváním náběhů. Výsledkem bylo průběžné skóre 0:5 (jedna branka z penalty). Do poločasu se podařilo vstřelit, alespoň čestný úspěch, a tak byl poločasový stav 1:5. Do druhého poločasu nastoupila jiná mužstva na obou stranách, což vedlo ke snižování brankového rozdílu na 3:5. Jenže jeden z dalších brejků do otevřené obrany Líšně znamenal opět tříbrankový rozdíl (3:6). Do konce zápasu už stříleli branky jen domácí a necelé tři minuty před koncem domácí využili desítku (po delší době) za šestý faul k vyrovnání na 6:6, což by v poločase nikdo v hale asi nečekal. Do závěrečné sirény se i přes náznaky šancí na obou stranách skóre nezměnilo a zápas skončil spravedlivou remízou, protože za výkon v prvním poločase si domácí tři body nezasloužili.

Dafi:

V pátek chtěli hráči Líšně potvrdil tříbodový zisk z Chocně a připsat si i první tři body v domácím prostředí v zápase s Kunčicemi. V úvodu zápasu drželi míč na svých futsalkách domácí, jenže chybělo jakékoliv zakončení. Hosté využívali jakoukoliv možnost k rychlému protiútoku a právě tato taktika slavila úspěch, když po pěti minutách přišla prvních chyba v obraně domácích a soupeř ji hned využil ke vstřelení branky (0:1). Jedno varování nestačilo a po další rychlé akci svítilo na světelné tabuli skóre 0:2 (cca 7 min.). Nazpět do zápasu dostala líšeňské rychlá odpověď jejíž autorem byl po nástřelu před branku Mlaďoch. Do poločasu, resp. v poslední minutě, mohlo být i vyrovnáno, ale na posledních chvíli zachránil prázdnou branku hostů obránce svým zásahem. Po přestávce se čekal tlak Líšně, ale opak byl pravdou a hosté měli v prvních pěti minutách několik šancí na pojistku vedení, ale Jirka v brance tým podržel. Konečně platilo i nedáš dostaneš na druhé straně, když pěknou kombinační akci zakončil vyrovnávací brankou Eifel (2:2). Zaskočený soupeř se začal věnovat více komunikaci s rozhodčími, což byla voda na mlýn domácích, kterým se díky Segalově brance podařilo otočit skóre z 0:2 na 3:2. Hosté z Kunčic ještě vystupňoval útočnou snahu, která měla přinést vyrovnání. Snaha sice přinesla menší zmatky v obraně (zejména při přebírání hráčů), ale bojovnost domácích dnes slavila úspěch. Necelé dvě minuty před koncem po time-outu přistoupili hosté k power-play, kterou potrestal brankou na 4:2 střelou přes celé hřiště Smitec. To však nemuselo být konečné skóre, kdyby Franta v trvající power-play místo tyčky trefil prázdnou branku. Po závěrečném hvizdu propukla radost u domácích hráčů, kteří získali druhé vítězství v řadě a mají historických osm bodů ve druhé lize. Snad není tento bodový účet v letošní sezóně konečný!

Segal:

V sobotu 2. února jsme přijeli večer na druholigový zápas do pěkného městečka Choceň. Cesta byla dlouhá a řidiči porušili nejedno pravidlo. V malinké útulné tělocvičně s výbornou palubovkou a před pár diváky, kteří k atmosféře stačili, jsme nastoupili se žaludky ještě na kolotoči po zběsilé jízdě ve dvou čtyřkách - Smitec, Roman, Martin, Miloš, druhá - Ondra, Segal, Mlaďoch, Pepa, s gólmanem Jirkou a s chutí se porvat o body.

Bohužel už ve 3 minutě, po ze strany nakopnutém míči, na pozici penalty, tak trochu na nikoho, ve snaze o odkopnutí jsme trefili naši bránu a prohrávali. Netrvalo dlouho a přišlo srovnání. Zahrávali jsme roh nakopnutím na bránu, ale soupeř zablokoval. Následně opět očekával, že přijde nástřel, ale míč byl vrácen rozehrávajícímu Ondrovi, který se u lajny uvolnil a prostřelil. Bylo vyrovnáno. Soupeře jsme doráželi a měli více ze hry. Jenže kolem 10 minuty jsme soupeři darovali opět gól. Za desítkou, kdy jsme mohli do rychlého protiútoku, jsme nerozehráli míč, který se následně zapletl pod nohy, soupeř vypíchl a úspěšně zakončil. Byli jsme naštvaní, ze šancí jsme nedokázali vsítit. Ještě více nás rozzuřilo, když po střele do břevna jsme doráželi míč, který skončil v bráně, a rozhodčí gól neuznal z důvodů posunuté brány. Trochu neohrabaně a necitelně posouzeno. Při takřka každé střele do konstrukce brány se vychýlila z pozice. První poločas jsme byli lepším týmem, soupeř častokrát odkopával míče a bránil svoji polovinu. Do šatny jsme však odcházeli za nepřízně 2 : 1 (i díky zahozené desítce těsně před koncem).

V druhé půli jsme prvních 10 minut kroužili kolem soupeřovy brány, ale nedařilo se nám zakončit. Až z jednoho rychlého přechodu skvěle zakončil Martin a vyrovnal. Soupeř při naší snaze měl v útoku lehčí situaci. Podařilo se mu opět odskočit. Zahrával roh, prostrčil a tečoval míč na přední tyč, který skončil v bráně. Do konce zápasu zbývaly 3 minuty. Začali jsme hrát v pěti. Soupeř mohl využít chyby, ale podařilo se vyrovnat! Míč se dostal do rohu k bráně, přišla nahrávka mezi blokujícím a gólmanem. Ondra, leč se mu míč zapletl mezi nohama, ho dotlačil do prázdné brány. Do konce zbývaly necelé 2 minuty - vše bylo tedy otevřené. Následně z pravé lajny na půli přišla nahrávka přes obránce na Pepu, střela, gól!!! Nezbývala ani minuta a vedli jsme 3 : 4. Soupeř šel do pěti a pokoušel srovnat. Neproměnil šanci, nám se podařilo získat míč a cesta k prázdné bráně byla otevřená. Jenže zazněla opět píšťalka – znovu posunutá brána! Brána byla ještě na čáře, ale ten 1 cm a v takové situaci a za takových podmínek...? Nicméně už nás to nemuselo mrzet, přišlo vítězství a "klidná" cesta domů. Konečně.

Vojta:

Povzbuzeni remízou v Tišnově, nastoupili jsme na domácí palubovce proti našemu sousedu v tabulce z Havířova. Oproti minulému utkání, kde jsme začínali se 6 útočníky, jsme se vrátili ke klasické variantě se dvěma útočnými dvojicemi a stejným počtem obránců. První půle byla z naší strany vlažná a do šancí jsme se dostávali jen sporadicky. A z toho mála, kdy jsme se dostali do nebezpečné pozice, jsme se prosadit nedokázali. Ani soupeř nehýřil přílišnou aktivitou, přesto byl však o něco nebezpečnější, čehož využil po dvou akcích svého kapitána ke dvougólovému poločasovému vedení.

Franta a Smity nastoupivší do druhé půle a také zvýšená aktivita ostatních domácích hráčů přinesla výrazně jiný obrázek 2. dvacetiminutovky. Začali jsme více a přesněji kombinovat a zlepšil se i pohyb bez míče. Soupeř se naopak zaměřil spíše na bránění svého náskoku a snažil se využívat sebemenší možnosti k rychlému brejku. I přes naši výraznou územní převahu však dlouho větší šance nepřicházely. I to se ale nakonec změnilo. Bohužel však ani obrovské příležitosti Mlaďocha, Smityho a dalších nevedly ke korekci stavu. Tu přinesla až dorážka Franty při power play minutu před koncem – příliš pozdě. Soupeřův brankář pak následnou zoufalou snahu alespoň o vyrovnání rázně utnul brankou přes celé hřiště. Tím pečetil výsledné skóre na 1:3. Za druhou půlku bychom si sice minimálně bod zasloužili, ale kdo se na to zítra bude ptát, že?

Vojta:

Co napsat k pátečnímu zápasu s Agromeli? No, jako u po několikáté jsme sahali po bodech, ale nakonec jsme odcházeli poražení:o( Hned v úvodní minutě se domácí ujali vedení 1:0, když zahráli signál z autu, ale Eifel ani ne za minutu vyrovnal na 1:1 a ba co více, dokonce vstřelil i druhou branku a my vedli 2:1. Jenže chyba v obraně přinesla samostatný nájezd a vyrovnání na 2:2. Přesto jsme našli odpověď, a kdo jiný než Eifel opět strhl vedení na stranu Líšně. Jenže další nedůraz v souboji na hranici vápna přinesl šanci domácím a srovnání na 3:3. Do konce poločasu se už nic moc neudálo, pokud nepočítám to, že domácí hráli posledních pět minut s 5 fauly, ale my desítku nekopali. Do druhého poločasu nastoupil za zraněného Dafino do branky Jura a měl se co otáčet. Snaha domácích ještě vzrostla, když Vojta z brejku zajistil Líšni vedení 4:3. Jenže následoval líšeňský rituál a nepokrytí nejdříve střílejícího hráče (tyč) a následně dorážejícího do prázdné branky na 4:4. Po další chybě bylo ještě hůře a domácí podruhé v zápase vedli 5:4. Na tomto skóre nezměnila nic, ani jedna velká šance v power-play a opětovné dohrávaní domácích s 5 fauly. Na co je nám pochvala od soupeře, že jsem hráli dobře, a že nechápe proč jsem poslední:o( Body nám takové uznání nepřinese!!!

Vojta:

Páteční zápas proti Šumperku? Pokračujeme v letošním trápení... soupeř nehraje nic moc... v prvním poločase přesto prohráváme už 2:0... ve druhém poločase úspěšně dotahujeme výsledek až k vyrovnání na 2:2... 13 vteřin před koncem dostáváme rozhodující gól rukou... rozhodčí jsou v klidu... následuje očekávané prohloubení frustrace z další prohry a tentokrát i z podaného výkonu... a pak se už jenom hádáme – jak s rozhodčími, tak mezi sebou.

Vojta:

Tak takhle jsme si to opravdu nepředstavovali. Měl to být zápas, na kterém jsme se chtěli konečně chytnout. Po bodově chudém začátku sezóny jsme měli právě tuto neděli proti bývalému Kalábku zkusit nabrat trochu větru do plachet a posunout se z posledního místa v tabulce. A soupeř, který prozatím v tomto ročníku bodově spíše paběrkuje a před utkáním mu patřila předposlední příčka, měl být minimálně hratelný.

Jenže všechno ostatní bylo tak trochu proti nám. Pominu-li poněkud netradiční termín v neděli večer a pochopitelnou frustraci z předcházejících výsledků, byl naším největším nepřítelem zdravotní stav některých hráčů. Pro zranění nenastoupili Segal, Eifel ani Vojta. A když se ještě v prvním poločase rozšířila marodka o Juru, byl pohled na naši střídačku vpravdě žalostný. Pouze dva hráči na střídání je pro takové utkání prostě málo.

Přesto nebyl úvod zápasu vůbec špatný – hned z první akce se dostal do výborné šance Franta, ale gólman hostů ho vychytal. I další dvě nebo tři minuty jsme byli aktivnější a vše vypadalo nadějně. Ovšem pak se nám hra i zvolená taktika rozsypaly jako domeček z karet. Několik individuálních chyb a velmi efektivní řešení hráčů SC Lino v zakončení znamenalo poločasový debakl 5:0 pro domácí. V té chvíli jsme vypadali na ručník. Do druhé půlky se soupeř zaměřil především na ubránění luxusního náskoku a nechal hosty více tvořit. Ale šancí bylo i tak pomálu. O korigování stavu se postaral Franta, bohužel ale až 5 minut před koncem. A to se nakonec ukázalo jako příliš pozdě. I když se následně trefili i Smity s Mlaďochem, tak na kontaktní gól jsme již nedosáhli. Výsledek 5:3 nevypadá po hrozivé první půlce nakonec tak zle, avšak opětovná nula bodů navíc s hratelným soupeřem nám na klidu určitě nepřidá.

Dafi:

V domácím zápase s Jeseníkem si chtělo áčko připsat první při body v letošní sezóně. Úvod utkání připomínal šachovou partii s čekáním na první chybu. Tak jak bývá poslední dobou tradicí od áčka až po céčko přišla na straně domácích a hosté se ujali vedení 1:0. Vyrovnání na 1:1 přineslo napadání rozehrávky hostů a Franta měl po nahrávce Miloše velmi snadnou práci se vstřelením branky. Jak tvrdě se za chyby platí se domácí poučili v necelé poslední sekundě, když po chybě v rozehrávce, náznaku přečíslení a žlutém Eifelově faulu skoro na polovině rozhodčí odpískali šestý faul = desítku, kterou soupeř s přehledem proměnil. Druhý poločas začal zvýšeným úsilím o vyrovnání, asi největší příležitost k vyrovnání byla malá domů, kterou brankář hostí podcenil, ale ani z nepřímého kopu se Líšeň střelecky neprosadila, jen Eifel se zranil. Do té doby držel naděje na vyrovnání svými zásahy Jura, ale přesto se soupeř dvakrát po sobě prosadil. Za stavu 1:4 se do branky postavil Martin a hráči SK vyzkoušeli power-play, která skončila brankou na 1:5. Ve zbytku zápasu domácí rezignovali a výsledkem bylo konečné skóre 1:7!!!

Vojta:

Nešťastný zápas. Po dobrém výkonu jsme už téměř sahali na 3 body, ale nezvládnutý závěr zápasu pohřbil naše naděje i na remízu. Je to vlastně v různých obměnách stále stejná písnička. Kolikrát už jsme po zápase nevěřícně kroutili hlavami a spílali na nedostatek štěstí nebo cokoliv jiného? Jak často už pro nás herně zvládnutý souboj vyšel bodově naprázdno? Odpovědi jsou asi každému předem jasné. Jenom už bysme jednou konečně mohli najít odpověď na jinou otázku - Co s tím?

Ale zpátky k zápasu. Choceň působila v počátku utkání poněkud ospale, čehož jsme využili k poměrně brzkému vedení – střelou k tyči se ze střední vzdálenosti prosadil Vojta. Bohužel však stejný hráč o pár minut později srazil přihrávku hostujícího útočníka za záda bezmocného Martina v naší bráně – 1:1. V zápětí se choceňští ujali vedení po obloučku za naši obranu, kterého osamocený hráč bez problémů využil ke vstřelení vedoucí branky. Do přestávky jsme alespoň ještě stihli vyrovnat. Velmi dobře zahrané přečíslení 3 na 2 zakončil na zadní tyči Mlaďoch.

Ve druhé půlce nám všechno hrálo do karet. Soupeř už po 8 minutách nasbíral 5 faulů. Navíc nás znovu do vedení poslal proměněnou penaltou Franta. Rozběhem téměř z půlky hřiště a následnou nekompromisní ranou k tyči tak potrestal hraní hostujícího obránce rukou ve vápně. Soupeř pak ještě jednou srovnal, tentokrát na 3:3. Znovu oblouček za obranu, který však hráč soupeře k překvapení všech netečoval a tak míč zapadl za záda nejpřekvapenějšího ze všech – Martina v naší bráně. Do vedení na 4:3 nás poslal opět umístěnou střelou ze střední vzdálenosti Vojta. Za tohoto stavu se lámal zápas. Kopali jsme dvě desítky. Bohužel bez úspěchu. První se mezi tyče nevešla Frantovi, druhou vychytal golman hostů Segalovi. Dvě minuty před koncem šla Choceň do power-play. A byla to přesně minuta do konce, kdy hostující kapitán srovnal skóre. Svou vlastní tvrdou střelu, která Martina trefila do obličeje, si doběhl a hlavou se nad naším ležícím brankářem nemohl zmýlit. Hmm, tak aspoň bod, říkali jsme si. To jsme ale ještě nevěděli, že si budeme muset spolknout ještě jednu hořkou pilulku. V době, kdy se zápas už prakticky dohrával, přesně 8 vteřin před koncem, přišla ještě jedna víceméně nenápadná standartní situace hostí. A Choceň to zkusila. Šla znovu do pěti a riziko se jí vyplatilo. Na dvě přihrávky se hostující útočník dostal sám do zakončení na zadní tyči a nedal Martinovi šanci. Poslední gól na 6:4 se pak dokutálel do domácí opuštěné branky při naší zoufalé snaze s výsledkem ještě něco udělat. Co dodat? No, slušnou mluvou prostě škoda, škoda, škoda.

Tři góly v poslední minutě! Choceň otočila zápas v Líšni

Málokdy vídaný obrat se povedl choceňské Gillotině na hřišti Líšně ve čtvrtém kole 2. ligy-východ. Ještě padesát vteřin před koncem vedli domácí 4:3, na konci zápasu ale na ukazateli skóre svítil stav 4:6.

Gillotina se vydala směr Brno opět v improvizované sestavě, přesto s jasným cílem přivést zpět tři body. Od úvodních minut bylo jasné, že Líšeňští jsou velmi dobře fyzicky připravení a že s nimi bude těžká práce. Po úvodním oťukávání šli domácí do vedení, když za Kroupovými zády skončila ideálně umístěná střela ze střední vzdálenosti. O vyrovnání se rovněž postarali domácí - ukázkovým vlastencem. Lesák v rohu přetlačil tři soupeře a jeho prudkou nahrávku obránce srazil do sítě. O chvíli později už Gillotina vedla, Čechlovský se Šabatou rychlou kombinací zaskočili obranu a druhý jmenovaný zblízka skóroval. Na konci poločasu byl ale stav skóre vyrovnaný, protože nedůslednost v obraně umožnila Líšni zakombinovat až do odkryté branky.

Úvod druhé půle vyšel Líšni, která se podruhé v utkání ujala vedení. Čechlovský při bránění domácího brejku nešťastně zahrál rukou a rozhodčí nekompromisně nařídil penaltu. Tu domácí s přehledem proměnili. Jestliže s penaltou se hosté smířili, tak nad dalšími výroky rozhodčích mohli jen kroutit hlavou. Zatímco domácím prošlo i několik nebezpečných skluzů, Chocni přibylo během několika málo minut pět faulů. Kroupa záhy čelil dvěma desítkám, první šla hodně mimo, druhou zlikvidoval. Gillotině tak muselo pomoct nezbytné štěstí – Šantrůček lobem hledal nabíhajícího Lesáka a míč k překvapení celé haly i nehybného brankáře zamířil bez jediné teče přesně k tyči. Líšeň ale reagovala rychle gólovou střelou z uctivé vzdálenosti.

V posledních minutách na palubovce plály emoce ze sporných verdiktů obou rozhodčích, nicméně Gillotina se dokázala zkoncentrovat na závěrečné minuty zápasu. Čtyři minuty před koncem přišla na řadu očekávaná hra bez brankáře. Ta byla dlouho bez momentu překvapení, trpělivost přesto slavila úspěch. Padesát vteřin před koncem se obrana Líšně konečně otevřela a Čechlovský po několika odrazech dotlačil hlavou míč do sítě. Na choceňské lavičce v tu chvíli vládla s bodem spokojenost, když ale Šabata vybojoval přímý kop, Kroupa šel opět z branky. Čtyři vteřiny před koncem Čechlovský nádhernou kolmicí našel za obranou připraveného Kaplana, který trefil přesně pod víko. Domácí se ještě vrhli do power-play, jenže za čtyři vteřiny toho mnoho stihnout nemohli. Naopak Kroupa ještě odkopem mířícím do odkryté branky umocnil radost Gillotiny.