Trenér:

Očekávaný páteční souboj s Volfířovem o "6 bodů" a osmou příčku v tabulce měl nakonec neočekávaně snadný průběh. Soupeř nás víceméně potrápil jen v úvodu, kdy ale neproměnil 2 až 3 šance a naopak po obdržení prvních branek se zápas změnil v exhibici. Ve druhém poločase konečnému vysokému vítězství také přispěl nízký počet hráčů soupeře, když střídali pouze jednoho do pole. Pozitivem zápasu kromě výsledku je i fakt, že jsme po dlouhé době podali opravdu odpovědný a kolektivní výkon, což se projevilo i tím, že všichni hráči vstřelili minimálně jednu branku. V zápase nám tak dalo nejvíce zabrat plnění všech pořadatelských náležitostí, které byly do puntíku vyžadovány ze strany precizního delegáta.

Vítězstvím jsme si zajistili, že poprvé v historii druhé ligy neskončíme na posledním místě a pravděpodobně uhájíme přinejhorším i současnou osmou pozici. Do konce soutěže chybí 3 kola a nám k naplnění předsezónního cíle zisku 20 bodů chybí jedna výhra. O ni se samozřejmě pokusíme již v příštím kole na půdě našeho "souseda" z Vyškova, kde nás určitě čeká i dobra divácká atmosféra, takže je na co se těšit….

Vojta/Trenér:

Výsledky z posledních kol a pak taky rozdílná postavení obou pátečních soupeřů v tabulce nám v předzápasových odhadech příliš šancí na jakýkoli bodový zisk nepřisuzovaly. Nicméně bojovnost do poslední minuty a nutno přiznat, že tentokrát i trocha toho štěstíčka nám nakonec pomohly vybojovat s leadrem 2. ligy východ překvapivou remízu. Od začátku utkání jsme se sice se soupeřem z Ostravy snažili držet krok, ale opticky jsme rozhodně navrch neměli. Většinu šancí měli hosté, Karel v brance nás ale držel. Přesto jsme poločas prohráli 0:2 a do druhé půle by na nás moc diváků asi nevsadilo – tedy, kdyby nějací vůbec přišli. Neměli jsme ale co ztratit a věděli jsme, že případný kontaktní gól nás může lehce dostat do hry. Chtěné se povedlo Smitymu, jehož střílenou přihrávku si hostující obránce srazil do vlastní branky. Hosté poněkud znervózněli a šance se začaly střídat na obou stranách palubovky. Když už jsme se začali nadechovat k závěrečnému náporu, neproměnili jsme jednu z našich největších. Adam místo přihrávky na Eifela volil střelu, kterou brankář hostů pokryl. Hloupá a vzteklá reakce Eifela, který v záchvatu rozčilení nakopl tyčku a vše ještě doprovodil příslušným slovním komentářem, byla po zásluze „odměněna“ pro něj druhou žlutou kartou a nuceným předčasným odchodem do sprch. To vše něco málo přes 3 minuty do konce utkání. Místo dalších pokusů o srovnání jsme tedy museli přečkat přesilovku soupeře. Oslabení jsme však zahráli poměrně dobře a hosté, kteří se už viděli s třemi body v kapse, se do větších šancí ani nedostali. V poslední minutě utkání pak přišla velká chvíle Dimy, který na sebe vzal odpovědnost, když rozhodčí odpískal hostům 6. akumulovaný faul a tedy i desítku v náš prospěch. Dima dal. Avšak způsobem, který vyvolal úsměv na tvářích domácích a nechápavé pohledy vysokoškoláků z Ostravy. Nedůrazná střela doprostřed brány natolik překvapila hostujícího brankáře, že si ji sám hodil za svá záda, čímž jsme si vybrali ono na začátku zmiňované a tolik potřebné štěstíčko. Výsledek 2:2 jsme již udrželi a po delší době jsme si připsali bodový zisk. O to více však mrzí prohra z minulého kola z Chocně, kde jsme sice většinu zápasu soupeře přehrávali (především v druhé půli), ale naše střelecká impotence podpořena mnohokrát dobře postavenou konstrukcí soupeře nás stála body. V následujících kolech nás čekají nejdůležitější souboje s týmy v tabulce pod námi (Pardubice, Volfířov). Snad nás vybojovaný bod nakopne a my si zajistíme v předstihu záchranu v soutěži…

Trenér:

Zápas s Vítkovicemi se mi hodnotí velice těžce, protože po celkem slušném výkonu odcházíme s prázdnou, a to nejen vlastním přičiněním.

Pozitivem před začátkem bylo, že po dlouhé době byl k dispozici širší kádr 11 hráčů do pole, z kterého na utkání byla nominována devítka hráčů, kteří se do zápasu zapojili. Bohužel k dispozici nebyl (a dost možná už kvůli poranění kolena a problém s kotníkem ani nebude) suverénně nejproduktivnější hráč Fana. Problémy se zdravotním stavem áčkové gólmanské dvojice měl vyřešit po cca roce navrátivší Martin, leč jeho rozchytání skončilo ohnutým prstem, a tak na poslední chvíli nastoupil Carlos, který byl krátce po drobném operačním zákroku, takže mu ještě ve 100% formě překážely stehy na noze.

První desetiminutovka patřila hostům, v našem případě byla vidět výrazná nesehranost, především druhé čtverky. Hosty jsme však do vyložené šance nepustili a když po desetiminutovce zabojoval Dan zakombinoval se Segalem a vyzrál i na hostujícího gólmana, vedli jsem 1:0. Nutno dodat že překonání Michalíka nám dělalo odjakživa problémy, tzn. už od dob kdy oblékal dres Havířova. Bohužel svoje kvality v tomto zápase opět potvrdil… Od vstřelené branky se hra v poli vyrovnala, my však byli výrazně nebezpečnější, leč několik šancí v čele s tutovkou Dimy jsme nevyužili. Dima tak propásl oslavit svoji dlouhoočekávanou premiéru gólem.

Druhá půle přinesla vyrovnaný boj. Vyrovnání se dočkali i hosté, kdy hned ve třetí minutě nenápadnou střelou z dálky přes obránce a v pádu hostující útočník vyrovnal. Rozhodnutí přinesla polovinu druhé půle. Nejprve nebyla odpískána naprosto evidentní penaltu na Dimu, kdy si přehodil míč přes obránce a ten ho zasáhl přes holeně tak, že to bylo slyšet až na tribunu. Zákrok můžete vidět zde. Za necelou půlminutu se pak odražený míč odrazil k hostujícímu hráči, který z první bodlem vymetl šibenici. V následné snaze o vyrovnání jsme vyprodukovali slušných střel a především tutovku Dana, který ale zakončil do tyče. V posledních 4 minutách jsme se pokusili o power-play, ale ta se nám nevydařila, proto si hosté odvezli všechny body.

Závěrem bych rád dodal, že Vítkovickému futsalu opravdu lze závidět perfektní zázemí, velký realizační tým a chuť dělat futsal se vším všudy. Jen tentokrát trochu pozapomněli být objektivní ve svém komentáři a alespoň přiznat, že k vítězství jim výrazně dopomohli rozhodčí oním inkriminovaným penaltovým momentem...

Pro příští zápas nezbývá než zvednout hlavy, minimálně zopakovat poctivý výkon a porvat se s Chocní – přeci jen jde o 6 bodů.

Vojta:

Suveréně nejhorší výkon v této sezóně, který byl po zásluze ohodnocen nejvyšší letošní porážkou. Tak lze v několika slovech zhodnotit náš páteční zápas s Deltou Šumperk. Nedostatečnou výmluvou pak může být, že jsme utkání odehráli ve zdecimované sestavě s pouze šesticí hráčů do pole (a to počítám i Eifela, který celý podzim vynechal). Když pak před koncem zápasu vypadl pro zraněné koleno ještě Adam, byl na naši střídačku vpravdě žalostný pohled. Domácí na nás hned od začátku utkání pěkně vlítli a prakticky celé utkání drželi taktovku pevně v rukou. Dozadu nám to skřípalo, v zakončení jsme byli jaloví. Osobní souboje jsme vesměs prohrávali a i v dalších herních činnostech jsme za domácími zaostávali. Když se pak brzy projevil i efekt nedostatku hráčů na střídačce, šlo v zápase prakticky jen o výši naší porážky. Skóre se nakonec zastavilo na hrozivých, ale v podstatě spravedlivých 11:3.

Vojta:

Na dalekou cestu do Smilovic, kde nastupují ke svým domácím utkáním futsalisté Třince, jsme vyrazili v dosti oslabené sestavě. Navíc již skoro tradičně zůstalo jedno auto se čtveřicí hráčů viset u Vyškova, takže dorazili až 10 minut před výkopem. Celkem s pouze šesti hráči do pole jsme očekávali náročný zápas, přesto jsme nechtěli být odevzdaní a pokud možno odehrát důstojné utkání. Konečné skóre - 1:7 v náš neprospěch je sice hrozivý, o průběhu utkání však vypovídá málo. Herně jsme určitě měli na lepší výsledek.

Domácí se brzy dostali do vedení po prosazení se jeden na jednoho a následné tvrdé střele. Vyrovnání zajistil po pár minutách po přihrávce Pepy před brankářem osamocený Vojta. To bylo z naší gólové potence bohužel všechno, ač šance byly a nebyly malé. Zejména Adam a Pepa už v prvním poločase téměř zvedali ruce nad hlavu, ale v prvním případě zasáhl zázračně nohou gólman a v druhém skončily naše naděje na břevně. Naproti tomu hosté přidali ještě do poločasu dva góly (Segalův vlastňák a další povedená střela ze střední vzdálenosti). Druhý poločas byl na šance ještě bohatší než ten první a tak se diváci určitě nenudili. Po pěkné kombinaci běžel na osamoceného brankáře domácích Pepa, Adam se prosadil jeden na jednoho a tvrdě zakončoval bodlem, Segal několikrát nastřeloval na zadní a i Smity s Maďarem se činili. Bohužel však skórovali už jen domácí, kteří nám třemi brankami v samotném závěru vzali výsledkově přijatelný zápas.

Trenér:

Šestici statečných chci poděkovat za výkon a sympatickou hru, bohužel na kvalitního soupeře to nestačilo. Konečný výsledek mě mrzí a neodpovídá průběhu, prohra měla být výrazně nižší…. Bohužel stejný počet hráčů pojede i na předehrávku odvet do Šumperka, tak věřme, že se semkneme a uhrajeme nějaký bod.

Trenér

Zápas s Jeseníkem se opravdu už dá označit jako “Déja vu”. Se soupeřem vydržíme hrát relativně vyrovnanou partii cca 30min, poté přijde hrubka a vypuštění hry dozadu a vše je ztraceno. Do stavu 2:1 pro soupeře jsme se jesenickým vyrovnali alespoň co se počtu šancí týká, ačkoliv na balónu a v kombinaci převahu měli. Těsně před rozhodujícím golem na 3:1 jsme si vytvořili 3 dobré příležitosti, jejichž neproměnění bylo po zásluze potrestáno. Po zásluze však není konečné skóre, které je za výkon v 3/4 zápasu opravdu kruté. Dnes odjíždíme na zápasu proti dle mého názoru stále ještě top-týmu druhé ligy Třinci s torzem sestavy, pravděpodobně pouze s 6 hráči do pole, bez nejproduktivnějšího hráče Fany. Tak nezbývá než si přát z naší strany důstojný zápas...

Trenér

Do utkání s Vyškovem jsme vstupovali s vědomím velmi dobré formy soupeře, ale i s faktem, že nás v následujících kolech čeká velmi těžký los a tedy případná bodová ztráta by byla značně nepříjemná. Silné stránky soupeře se povedlo celkem eliminovat a tak jsme v první půli pustili Amor do šancí jen vlastními hrubkami při rozehrávce (2x). Naštěstí nebyly potrestány a dokonce opačně, stejné příležitoti byly nabídnuty i nám, kdy jsme šli asi 3x sami na brankáře. Ani my jsme z těchto šancí nic nevytěžili, nicméně se nám povedlo proměnit jiná dvě přečíslení, takže jsme mohli odcházet do kabin relativně spokojeni s dvoubrankovým náskokem.

Vyškov vstoupil do druhé půle celkem aktivně, se snahou ryzhýbat naši obranu rotacemi a zvýšeným pohybem, ale cca po 5 minutách udělal dvě hrubky po sobě, které jsme v podobě samostatných nájezdu proměnili. Následoval time-out a velmi dlouhá power-play, která byla zpočatku relativně statická, ale postupně nějaké šance soupeři přinesla. I díky vynikajícímu výkonu Karla v brance se dařilo držet stále čisté konto a dokonce jsme navýšili vedení brankou do prázdné. Po následující korekci ze strany Amoru, našemu neúspěšnému pokusu o podržení mice v podobě naší power-play a finálnímu doražení soupeře další brankou do prázdné, se skóre ustálilo na pro nás příjemných 6:2.

Na závěr hodnocení tohoto zápasu si neodpustím drobnou kritiku rozhodčích, kdy z jedné strany se za celý zápas prakticky neozvala píšťalka (přeci jen se asi potvrdilo, že rozhodčí se zkušenostmi pouze z nízkých brněnských lig kvalitativně na pískání druhé ligy musí ještě vyzrát) a z druhé strany se ozývala pouze ve prospěch hostů. Zvláště naprosto smyšlený šestý akumulovaný faul za stavu 1:0 mohl zásadně utkání ovlivnit, naštěstí soupeř se nechtěně držel zásad fair-play a s desítkou naložil jak naložil.

V dalším střetnutí jsme opět v roli domácích a přivítáme našeho neoblíbeného soupeře z Jeseníku. Z dosavadních 4 vzájemných soubojů jsme nezískali ještě ani bod a skóre 3:28 hovoři za vše. S lepšící se formou a obnovující se optimální sestavou Gamaspolu, budeme spokojeni s jakýmkoliv bodovým ziskem z pátečního souboje.

Ze stránek Amor Vyškov

Netradičně jsme cestovali k venkovnímu zápasu jen kousek od okresního města. Ze sestavy proti minulému zápasu zmizel Patrik Janovský, ale i tak byla naše ekipa bodově naladěna. V body věřilo i téměř 40 diváků, kteří za námi přicestovali z okresního města.

Úvod zápasu byl hodně opatrný, když ani jedno mužstvo nechtělo udělat chybu. První varování pro náš celek přišlo ve 3 minutě, když lehký nákop na branku si Fiala v bráně srazil na tyčku. O minutu později se na šestce soupeře uvolnil Ševčík, ale mág večera Karel Machač v bráně domácích, vytáhl první skvostný zákrok. Na počátku 4 minuty domácí podnikli rychlý brejk, který však kazí. Když je na ukazateli 4:00 min. přichází střela z úhlu na přední tyč, kterou Fiala nechytá, a domácí jdou do vedení. Poté vypovídá poslušnost časomíra a tak se chvíli nehraje. V čase 4:45 min. se opět uvolnil Ševčík přes obránce a podruhé prohrává souboj s domácím brankářem. Poté opět stávkuje časomíra a je nevynucená pauza. Ihned, jakmile je v provozu, se uvolnil na šestce Bačovský, ale trefil domácího brankáře. To běží 6 minuta zápasu. V téže minutě se uvolňuje Forró, ale dává si míč daleko od nohy a špičkou sálovky zakončil nepřesně. Domácí jsou zalezlí v obrané ulitě a hrozí z brejků. Na počátku 11 minuty, jeden z nich realizují a nás zachraňuje tyč. O minuty později nás domácí opět přečíslují, ale nepřesná nahrávka nás zachránila od pohromy. Opticky máme více ze hry. Střely z dálky chytá brankář domácích a jiné šance nemáme. Brejky domácích jsou mnohem nebezpečnější. Největší rozruch zaznamenáváme mezi 15 a 16 minutou, kdy nejprve sám hráč domácích mine naší branku, aby následně Ševčík neprostřelil Machače. Ihned z protiútoku vykopává míč směřující do naší branky Lukeštík. Na konci 16 minuty z otočky nebezpečně střílí Galia, ale opět z toho není branka. V 19 minutě jde sám na brankáře Bačovský, jenomže místo koncovky volí nahrávku, kterou nohou vykopl brankář domácích. V čase 18:47 min. zahrává 10 metrový kop Tichý, ale míč poslal doprostřed branky a tam je Machač neprůstřelný. V čase 19:55 min. se přes našeho obránce, na hranici 8 metrů, prosadil hráč domácích, který ihned střílí, a i když mu střela nesedla, končí v naší síti. Krutá sprcha před pauzou. Poměr střel na branku je 7:7.

V úvodu druhé půle začínáme aktivně. Jenomže o co více se snažíme hrát dopředu, o to více vyrábíme chyby v obraně. V čase 22:00 min. je zde rychlý výpad Líšně se špatnou koncovkou. V čase 23:12 min. chybuje Galia a sám hráč jde na Fialu, ale ten skvěle zasahuje. V čase 24:21 min. vyrábí totožnou chybu Tichý a sólo domácího hráče končí střelou do šibenice. V čase 24:33 min. opět špatná rozehrávka v naší obraně a další sólo domácího hráče končí v naší síti. Bereme si time out a jdeme do power play. Líšeň pozorně brání a my držíme míč. Dlouho však nevidíme žádnou šanci. První náznak šance přichází v čase 28:35 min., kdy se sám před brankářem ocitne Petlach, ale Machače nepřekonal. O 20 sekund později trefuje tyč Lukeštík. V čase 29:06 min. je sám před brankářem Ševčík, ale opět nic. V čase 32:17 min. střílí z úhlu Lukeštík, ale opět brankář domácích. V čase 35:08 min. trefuje Ševčík tyč. V čase 36:38 min. chybujeme a domácí nemají problém míč dopravit do opuštěné branky. V čase 37:52 min. dáváme první naší branku, když se před brankářem ocitne osamocený Lukeštík , po přihrávce Tichého, a střílí pod břevno. Domácí si berou time out a jdou do power play. Ihned je připravujeme o míč a Ševčík se trefuje přes celé do prázdné v čase 38:00 min. Poté se ještě v šanci ocitne Petlach, ale naloží s ní prachbídně. V čase 39:44 min. inkasujeme poslední zásah do opuštěné brány a podtrhujeme, tak celý dnešní výkon.

Vojta:

Po vyloženě vydřené výhře nad Pardubicemi z minulého kola, kdy pouze dvoubrankový rozdíl byl přes naši územní převahu způsoben tradičně jalovou finální fází, se nám povedlo přidat třetí výhru této sezóny proti druholigovému nováčkovi z Volfířova. Dopředu jsme věděli, že bychom se se střelecky disponovanými domácími neradi pouštěli do nějaké přestřelky. Proto jsme chtěli vycházet ze zabezpečené obrany a využívat rychlých brejků. První poločas přinesl poměrně hodně nepřesností na obou stranách (z valné většiny nepotrestaných) a víceméně spravedlivé skóre 2:2. Na začátku druhé půle jsme hned zkraje přežili dvě velké šance soupeře a naopak sami dotáhli jeden z protiútoků do úspěšného zakončení, což se z pohledu dalšího vývoje utkání nakonec ukázalo jako klíčové. Soupeř musel více otevřít svou hru a my tak mohli využívat další příležitosti k rychlým výpadům vpřed. Konečný výsledek 3:9 v náš prospěch je pro soupeře možná zbytečně krutý nicméně výhru jsme si za náš výkon určitě zasloužili. Za zmínku pak stojí jistě i Frantovi 4 góly a premiéra Pepy s kapitánským céčkem na ruce.

Ze stránek FK Sistemo Volfířov

Zápas začal z pohledu FK Sistemo zdařile, když se hned ve 2. minutě trefil Daniel Točík. Pro osmnáctiletého forwarda ze záložního celku to byl premiérový zásah v II. lize. Jenže hned po rozehrávce udělal Tadeáš Jindra, jemuž zápas vůbec nevyšel, chybu v rozehrávce, kterou zkušení hosté proměnili k vyrovnání. V desáté minutě Líšeň už vedla. "Po kopu z autu předvedli její hráči nacvičený signál a byl z toho krásný gól," uznale popsal brněnskou akci Novák. V polovině utkání ovšem platil stav vyrovnaný, průběžný smír totiž zařídil Martin Toman, jenž znovu potvrdil roli kanonýra.

"O přestávce jsme se hecovali, věřili jsme si, že bychom mohli předvést stejný výkon jako v Pardubicích, kterým jsme dali u nich deset gólů," prozradil právě střelec gólu na 2:2. Jenže předsevzetí Volfířova zůstala pouze v šatně, protože namísto branek v síti Jihomoravanů se vlnily míče v kleci domácích. Smolař Jindra při vyvážení balónu uklouzl – 2:3. Po sérii odrazů se míč dokutálel do brány FK Sistemo – 2:4. Hned poté další kiks v domácí rozehrávce znamenal nabídku hostům na zlatém podnosu – 2:5. "To byl hororový začátek druhého poločasu," krčil rameny kapitán mužstva od Dyje David Bártů. Ve 35. minutě hosté dali šestý gól, po němž si Volfířov vzal oddechový čas. Na hřiště se vrátil s pěti hráči v poli, pokusil se o zvrat pomocí hry bez brankáře. "Šance jsme měli, hosté otevřeli pár okének, my jsme toho ovšem nedokázali využít," posteskl si Bártů. Zoufalý pokus o power-play Sistemu nevyšel, z přemíry snahy dělalo chyby, které Brno třikrát ztrestalo trefami do opuštěné branky. Volfířov, který hraje „domácí“ zápasy v Třešti, tak stále čeká na své první vítězství v azylu.

Vojta:

Pokusit se navázat na první bodový zisk letošní sezóny z minulého kola jsme se vydali na palubovku ostravského VŠB. Věděli jsme přitom, že našemu cíli stojí v cestě pro nás neoblíbený soupeř, na jehož hřišti se nám tradičně vůbec nedaří. Tomu bohužel odpovídal i průběh prvního poločasu, kdy nás vysokoškoláci hned od první minuty sevřeli na naší obranné polovině a my jsme měli velké problémy s jejich pohybem. Poločasových 3:0 v náš neprospěch naprosto odpovídalo dění na hřišti a do druhé půle jsme tak nastupovali s vědomím, že nemáme, co ztratil. Když k tomu trochu polevil i soupeř, obraz hry se vyrovnal. Chvíli jsme se dokonce přiblížili i naději na body – to když nejprve snížil bodlem Franta a po chybě domácího brankáře nás na rozdíl jediné branky posunul střelou do odkryté klece Vojta. V té chvíli měl soupeř na svém kontě navíc 5 faulů, což naši perspektivu ještě vylepšovalo. Nicméně následná Frantova chyba v rozehrávce kombinovaná se zraněním Adama vedla k další brance v naší síti a k znovunavrácení otěží zápasu do rukou domácích. Ti už pak ve zbytku zápasu kontrolovali jeho průběh a postupně navyšovali své vedení až na konečných 6:2. Z Ostravy jsme tedy, zejména po mdlém výkonu v prvním poločase, body opět po zásluze neodvezli a nezbývá než doufat, že proti Pardubicím toho předvedeme o hodně víc.

Trenér:

V zápase s Chocní jsme už nutně potřebovali vyhrát, aby jsme opět neztratili začátek soutěže. Lehce oslabenou sestavu doplnil po delší době hrající trenér, který svou premiéru v nové sezóně oslavil golem již při prvním střídání. Následovalo navýšení skóre Segalem, takže začátek proti velmi omlazenému týmu soupeře nemohl být lepší. Jenže poté následovala asi nejhorší 10-minutovka Jury v brance, zapříčiněná pravděpodobně bolestí zad a dvěma ibalginy. Dostali jsme 4 velice laciné branky a rázem se situace otočila. Naštěstí soupeřův gólman a obrana vůbec také neměla svůj den a po 2 brankách Fany a jedné vlastní jsme ještě do poločasu strhli vedení na svou stranu. Po bláznivé první půli se obraz hry v té druhé úplně změnil. My se zatáhli do defenzívy a pasivity, soupeř se snažil hrát s balónem, ale chyběla mu finální fáze. Několik šancí přišlo až ke konci zápasu, které jsme se štěstím ustáli a tak si mohli připsat první 3 body. Obecně ale lze říct, že zápas bych svou úrovní zařadil někam do krajské soutěže a náš výkon především v druhé půli byl špatný.

Vojta:

Páteční zápas s Vítkovicemi byl druhým letošním pokusem připsat si první body do druholigové tabulky. Bohužel však byl i tento pokus neúspěšný. Již samotná cesta do Ostravy nebyla právě ideální, když jsme ani za hodinu od odjezdu nebyli, kvůli zácpě na dálnici, ještě ani ve Vyškově. Zápas tak začal o 45 minut později. Právě z důvodu pozdního příjezdu jsme absolvovali pouze velmi krátkou rozcvičku a celý první poločas byl z naší strany mírně řečeno malátný. Soupeře jsme nestíhali, narážečky nepokrývali a při hře jeden na jednoho jsme byli nedůslední a nedůrazní. Hra dopředu z naší strany prakticky neexistovala. Za pro nás milosrdný poločasový výsledek 0:1 jsme tak mohli děkovat především Jurovi v brance, který několikrát vychytal obrovské šance domácích, Ve druhé půli jsme se trochu probrali a vyrovnali nejen hru, ale i skóre, když Martinovu střelu srazil clonící obránce do protipohybu domácího gólmana. Bohužel remízu jsme dlouho neudrželi. Po dalším nedůraze před naším vápnem skóroval osamělý domácí útočník do odkryté branky. Následovala velmi slušně odehraná power-play s několika dobrými šancemi na opětovné srovnání skóre. Naneštěstí jsme žádnou z nich neproměnili a soupeři stačila jedna naše chyba ke smrtícímu brejku. Z Vítkovic jsme si nakonec odvezli čtyřgólovou nadílku a dlužno poznamenat, že za první poločas jsme si nic jiného ani nezasloužili. Na týmu je prozatím vidět nesehranost a až na výjimky malá sebedůvěra v útočné fázi. S jednou vstřelenou brankou (navíc polovlastní) za dva zápasy totiž na body určitě pomýšlet nemůžeme.

Komentář Roub Vítkovice - SK Líšeň A, včetně fotek a videa (zde).

Mlaďoch:

Do nové sezóny jsme vstoupili v nové domácí hale v Rousínově, bohužel po "staru" co se týká divácké návštěvy. Atmosféru víceméně vytvářeli 3 příznivci soupeře ze Šumperku, vybavení bubny. Věřme, že malá divácká návštěva byla způsobena především souběžně hraným kvalifikačním zápasem reprezentace proti Maltě a hlavně tragickým počasím, kdy prudký déšť prakticky nedovoloval vyjít ven.

Do samotného zápasu jsme vstoupili celkem aktivně a po několika minutách jsme díky ruce hostujícího hráče získali velkou příležitost v podobě penalty. Bohužel, s penaltou jsme naložili stejně jako s následnou přesilovkou - tragicky a hlavně bez gólového efektu. Kupodivu to nemělo velký vliv na náš výkon v první půli, kdy jsme prakticky celou dobu udávali tempo hry a vytvořili si několik velkých šancí. Menší důraz a přehled v koncovce ale v konečném výsledku znamenal, že první půle skončila s nulou na našem kontě. Naproti tomu soupeř ke konci poločasu využil nedůslednost v naší obraně a dorážkou z vápna otevřel skóre.

Naše neschopnost dostat se do vedení z první půle nebo alespoň vstřelit branku se neobešla bez dopadu na náš herní projev v půli druhé. Soupeř sice nadále vyznával hru spíše na brejky, ale brankových příležitostí přibývalo prakticky už jen na jeho kontě. Postupně tak zvýšil skóre na 3:0 a s přehledem si hlídal vývoj zápasu. O změnu jsme se pokusili v dlouhé power-play (cca 6-7 minut), ale již po 2 minutách soupeř využil toho, že kapitán mužstva v pozici pátého hráče nestihl vystřídat. Dalekonosnou střelou o břevno tak zvýšil na již nedostižných 0:4. Ve zbytku zápasu byla tak již snahou domácích pouze korekce výsledku, což se stejně nakonec nepovedlo... Z nevydařeného prvního zápasu je nutné si vzít pozitivní výkon z první půle, zapracovat především na koncovce a udělat maximum, aby nám opět neutekl začátek soutěže. Proto na hřiště nováčka z Vítkovic pojedeme s cílem získat 3 body.