Do dnešního zápasu na poslední chvíli naskočil Mudrc místo Maďara, který tak dlouho slavil, až nebyl schopen nastoupit k zápasu s Partizanem Bludare. Úvod byl z našeho pohledu velmi zakřiknutý a zbytečně nervózní. Když už jsme se dostali do náznaku šance, tak jsme řešili vše nepřesně a zbytečně ukvapeně. Někdy zase více individuálně místo nahrání na volného hráče. Pro soupeře to byla voda pro hru na brejky, ale naštěstí ani jeden ze dvou neproměnil. Ve druhém poločase jsme chtěli hrát trpělivě. Jenže ne a ne se prosadit v zakončení. To se povedlo, až když Ivo prostřelil brankáře mezi nohama (1:0). Soupeř v průběhu celého zápasu přecházel do power-play, ale tu jsme na rozdíl od předchozích zápasů byli schopni mnohem více ubránit. Definitivní rozhodnutí zápasu přinesla akce Veliho a Kaby. Veli zkušeně podržel míč a naservíroval balon Kabovi před prázdnou branku, který měl velmi jednoduchou práci s uklizením míče do sítě (2:0). Zbytek zápasu, už byl naprosto v klidu, až na poslední minutu, kdy se nešťastně zranil Vojta. Snad se výron kotníku umoudří během 14 denní pauzy před posledním zápasem podzimní části sezóny. Po závěrečném klaksonu následovala děkovačka pro naše fanoušky.

V zápase s R.I.P. jsme chtěli navázat na předchozí zápasy, které nám přinesli body. Od začátku jsme hráli velmi pozorně v obraně a vyráželi do nebezpečných útočných akcí. Jenže tentokráte jsme se trápili v koncovce a ne a ne využít i ty největší šance. Smůlu protrhl až Vojta, který si narazil s Kabou, a jeho střela rozvlnila soupeřovu síť (1:0). Soupeř byl nebezpečný ze standardních situací, tzn. rohů a autů v blízkosti naší branky. Jeden roh soupeř značil i rychlý brejk, který Vojta v přečíslení vzal na sebe a střelou do šibenice nedal brankaři šanci. Když pak střelou na zadní zvýšil Ivo na 3:0, tak to vypadalo až moc pohodově. Vojta jasně říkal, že nesmíme podlehnout iluzi vyhraného zápasu, a jak se ukázalo, tak jako kdyby věděl, co bude následovat. Soupeř začal hrát power-play ještě na konci prvního poločasu se mu po naší hrubce podařilo snížit na 3:1. Ve druhém poločase pokračoval v power-play a my se zbytečně zbavovali míče. To vyústilo ve snížení na 3:2 a do konce zápasu chybělo ještě více jak 10 minut. Zkoušeli jsme to sice přes celé hřiště, ale nepřesně. I když na opakované bránění Dafiho ve hře dostal hráč soupeře žlutou kartu. Po třetí se výkop přes celé hřiště vznesl až ke stromu a doskákal až do prázdné branky. Vedení 4:2 nás mohlo uklidnit, ale další chybka v rozehrávce Dafiho znamenala snížení na 4:3 18 sekund před koncem. Výhru už jsme si vzít nedali a mohli se radovat ze tří bodů.