Dnes nás čekal tým Wodowa, tzn. tým, který v loňské sezóně hrál Krajský přebor. My jsme před zápasem opět řešili rébus se sestavou (už ve druhém kole), kdy byly nějaké absence z důvodu zranění, nemoci a další „možná“, která se změnila těšně před zápasem v „ne“. Do zápasu jsme tak měli tři lidi na střídačce. Soupeř na tom byl početně výrazně lépe a nutno říci, že se to projelo zejména v závěru zápasu. I tak jsme byli odhodláni bojovat a nedat svoji kůži zadarmo. Nutno říci, že nám moc v průběhu zápasu nepomohlo vysvětlování si chyb nebo zbytečné diskuze s rozhodčími (výsledkem jsou dvě ŽK za kecy a jedna za faul). Naopak nás to spíše vyhazovalo z konceptu. V prvním poločase jsme hráli na nebezpečné brejky, ale stejně jako soupeř jsme se neprosadili. Ve druhém poločase jsme trochu změnili styl hry, snažili se i podržet míč a to přineslo i několik slibných šancí. To však neznamená, že by soupeř neměl šance. Několikrát nás zachránil Dafi i třeba s pomocí tyče. Zejména soupeř vystupňoval tlak tím, že poslední tři minuty hrál power-play. Bohužel o dělbě bodů, resp. o tom, že mi nebudeme mít žádný, se rozhodlo 13 sekund před koncem, když se soupeř díky smůle Vojty dostal k rohu a následně i střele z cca 7 metrů, která zapadla za tyč bezmocného Dafiho. Čas na reakci byl velmi malý, a tak se už skóre nezměnilo. Co si z toho zápasu můžeme odnést pozitivního je nasazení a bojovnost. Dále bychom se měli poučit a přestat komunikovat s rozhodčím, protože nás to rozptyluje a je to voda na mlýn soupeře. Rozhodčí svoje rozhodnutí nezmění a my pak chybíme např. v obraně:-( Nyní je nutno doléčit bolístky a připravit se na další zápas, který nás čeká na 14 dní s týmem Starobrno.