Vojta: V posledním kole letošní sezóny nás čekalo měření sil s naším neoblíbeným soupeřem – se Stones. Z posledních 3 vzájemných zápasů jsme získali pouze 1 bod a to jsme vždy do utkání vstupovali jako jasný favorit. Tuto neutěšenou bilanci jsme bohužel ani tentokrát nevylepšili. Mrzet nás to mohlo víc než jindy, protože nás v konečném tabulkovém pořadí předskočili nejen samotní Stouni, ale přidali se k nim ještě i Gladiatoři, takže místo slušného 5. místa jsme to letos dokopali na průměrné 7. Pokud jde o zápas, tak jsme se (snad i díky navazující závěrečné) sešli v hojném počtu 10+1, zatímco soupeř neměl na střídání nikoho. Jak dokáže být takováto optická převaha ošidná (zvlášť v našem pojetí), jsme se měli brzy (jako už poněkolikáté) přesvědčit. Navíc jsme měli tentokrát v brance nerozchytaného Michala K., v poli 3 hráče po kalbě, další dva se zdravotními problémy (ani jeden nakonec nedohrál) a jednoho, který si v letošní sezóně ještě nekopl. Bylo jasné, že Stouni se nikam moc nepoženou, spíše zalezou a budou čekat na naše chyby. Tato předpokládaná taktika byla ještě umocněna otřesným začátkem utkání, kdy vůbec první dvě střely skončily nekompromisně přesně v naší síti. U první si soupeřův útočník pohrál se Segalem, u druhé se Michal v bráně jen ohlédl za tvrdou ranou z pravého křídla. Dobývání soupeřovi svatyně se tak najednou začalo jevit jako ještě větší výzva. Do poločasu jsme stihli pouze korigovat Martinem, který ukázkovým volejem dorazil předchozí jedovku Michala. Bohužel podobných akcí bylo žalostně málo, a když soupeř přidal po rohu další pěknou branku, vypadalo to opravdu bledě. Ještě jednou jsme se sice po narážečce Vojty s Martinem dostali na dostřel, ale po nešťastném vlastenci na 2:4 jsme se už jen neúspěšně potýkali s pevným obranným blokem soupeře a naší vlastní impotencí. Ve velkých šancí postupně neuspěli Maďar, Segal a Martin, a tak jsme si z posledního zápasu sezóny odnesli zaslouženou porážku. Následovala závěrečná, kde jsme se víceméně jednohlasně shodli, že ještě nekončíme a pokud to nezabalí ani Stouni, tak je natuty přejedem příště... Nebo přespříště.

V dnešní zápase nás čekal tým Partizanu Bludare. Když jsme vešli do potemnělé haly, tak málo kdo by řekl, že se zde dneska celý den hrály zápasy Okresního přeboru. Bohužel, to jako by se podepsalo v úvodu i na našem výkonu, který byl v úvodu proti pětici soupeře více než vlažný. Budíček nepřinesla, ani první gólovka soupeře, a tak po druhém propadnutí v obraně se soupeř ujal vedení 1:0. Mnohým se vybavilo podzimní trápení a vydřená výhra 2:1. Dada sice rychle vyrovnal po otočce na 1:1, ale to bylo v prvním poločase vše. Naše střely končily mimo nebo jako v posledních sekundách na tyči. Soupeř hrozil z brejků a našich nedorazů, ale žádnou další šanci také nevyužil. Do druhého poločasu jsme chtěli vykročit aktivněji, tak abychom soupeře donutili více k chybám a zároveň zvýšit důraz v osobních soubojích. Důraz v předbrankovém prostoru od Michala využil Ivo k brance na 2:1. Jenže na druhé straně soupeř mohl rychle odpovědět a chybu hasil Rosťa za cenu ŽK. Z následného přímého kopu nic naštěstí nebylo. Když pak Ivo přidal druhou branku (3:1) po souhře s Dadou, tak jsme se mohli více uklidnit. Soupeř se snažil přecházet do power-play, kterou hned potrestal Segal, které ho přihrávkou uvolnil Kaba (místo střely přes celé hřiště). Stav 4:1 necelých pět minut před koncem bylo pro nás významným uklidněním, ale i tak jsme předvedli několik školáckých (taktických) chyb. Konečnou podobu výsledku pak dal Vojta, kterýsi počkal na golmana dobíhajícího při power-play do branky a mezi nohy výšil na 5:1. Příští sobotu nás čeká poslední zápas sezóny, ale je otázkou jaké bude sestava. Už nyní máme tři omluvenky a 2x možná po společenské akci. Snad se podaří sestavit to nejsilnější, co bude k dispozici, tak abychom se sezónou rozloučili nějakým bodovým ziskem.

V dnešním zápase s Madridem by nám mohl bod zajistit záchranu, ale už v týdnu bylo vidět, že skládání sestavy bude trochu složitější oříšek. V týdnu přibylo v docházce několik absencí, ale nakonec se do sestavy po zranění vrátil Rosťa a po delší pauze i Zdenál. V prvním poločase se hrál z naší strany opatrný futsal. Pozorně jsme bránili, a když už se soupeř dostal do šance, tak narazil na pozorného Dafiho. My měli v prvním poločase dvě až tři šance, ale ty jsme neproměnili. Chyběl nám větší pohyb směrem dopředu a odvaha jít do zakončení. Ve druhém poločase jsme mírně zlepšili hru dopředu, ale okénka v naší obraně se otvírala. Bohužel naše koncovka opět spadla do podprůměru, a když soupeř využil jednu z mnoha šancí k otevření skóre, tak nám bylo jasné, že se musíme ještě více tlačit do zakončení. Bohužel naše šance končili vedle nebo přišlo velmi slabé zakončení. Výsledek 0:1 zůstal až do závěrečného tlaksonu i přes snahu vyrovnat v power-play. Nezbývá se než připravit na další kolo a zápas s Partizanem, kde bude nutné, resp. žádoucí bodovat (i když už nyní přicházejí první omluvenky).

DŮLEŽITÉ!!! Celé příští kolo bylo přeloženo z neděle 14. 5. na sobotu 13. 5. 2023. Přesun proveden jak v Google kalendáři, tak i v Docházce.

Před dnešním zápasem a líšeňským derby s týmem U Boba jsme řešili nebývalé problémy se sestavou. Do zápasu naskočil nakonec Martin po zápas ve velkém fotbale a po cca 10 min. i Vojta, takže jsme nakonec měli osm hráčů do pole. Úvod zápasu nám hrubě nevyšel a my byly u všude o krok později, ale Dafi několikrát podržel. Potom co se poločas překlopil do druhé poloviny, tak přišlo vyrovnání hry a i první šance na naší straně a byli jsme to my, kdo otevřel skóre zápasu, když pěknou akci předvedl Martin (1:0). Ovšem poslední dvě minuty prvního poločasu byly opět plné nepřesným přihrávek a i přes pokyny v time-outu jsme nabídli soupeři minimálně další tři šance na vyrovnání. Ve druhém poločase jsme hrozili z brejků, ale ne a ne přidat pojistku, které by znamenala uklidnění. Místo toho přišla chyba po našem brejku a soupeř se štěstím po několika odrazech dostal k vyrovnání (1:1). Do konce zápasu zbývalo cca 15 min. a šance střídala šanci na obou stranách. Bylo jasné, že pokud někdo vstřelí branku, tak může rozhodnout. My dohrávali bez Dady, který si narazil žebra a necelou minutu před koncem musel střídat i Honza po problémech s třísly. Remíza je asi zasloužená vzhledem k průběhu zápasu, ale určitě bychom raději brali tři body a podobně i soupeř. Nutno konstatovat, že na to, že se hrálo derby, tak jsme byli svědky několika fair-play skutků, což se opravdu hned tak nevidí. Nyní máme 14dní volno, čehož snad využijeme k uzdravení všech bolístek. V sobotu 13. 5. nás čeká velmi nepříjemný soupeř Madrid, hrající velmi tvrdý futsal. Hlavně musíme odehrát zápas, kdy budeme bojovat a makat celých 50 minut a ne jak dneska výkon nahoru a dolu.

Dneska náš čekal první tým tabulky (ASM B) a my věděli, že nás nečeká nic lehkého. Před zápasem jsme si říkali, že bod by byl hodně dobrý. K zápasu jsme měli připraveno pět obránců a tří útočníci, takže se do útoku přesunul Maďar. Úvod zápasu nebyl z naší strany úplně ideální, protož nám balón odskakoval od futsalek. Jak se říká „na koně“ nás mohla postavit přesilovka. Soupeřův brankář hasil nepřesnost v power-play rukou mimo vápno. Ovšem opak byl pravdou a po skončení přesilovky jsme nepokryli hráče (brankáře), který rychlým brejkem získal vedení pro soupeře (0:1). Naštěstí nám podal pomocnou ruku soupeř, když jsme jeho zaváhaní před brankou využili k vyrovnání (1:1). Bohužel dneska jsme směrem do obrany vytvořili několik okének a po jednom takovém se opět rozvlnila naše síť (1:2). Přesto bylo v poločase nerozhodné skóre. Když se prosadil Segal (2:2). Ve druhém poločase se hrál futsal od podlahy, kdy souboj střídal souboj. Jako první jsme se brankově prosadili my, kdy nás Kuba poprvé poslal do vedení (3:2. Soupeř se opět začal tlačit do power-play. My jsme se snažili pozorně bránit a případně zbytečně neztrácet míč. Střídačka trnula jednom útočném lobu, ale překvapení všech se míč od hostů dostal k Segalovi, který zvýšil naše vedení 4:2. Jenže soupeř pokračoval v power-play a jednom ze závarů se dočkal ke snížení na 4:3, když si Jacek nešťastně srazil míč do vlastní branky. Mohlo být i hůře, ale jasnou gólovku chytil Dafi. Když se pak přes žlutý faul dostal k přihrávce na volného Kubu, který zvýšil na 5:3, tak to vypadalo na klidné dohrání zápasu. Přesto jsme si time-outu museli vyjasnit pokyny, protože i za tři minuty jsme schopni posadit soupeř na koně. Tentokráte však bojovný výkon znamenal udržení skóre a smůlu pro Segala, který v posledních vteřinách trefil přes celé hřiště tyč. Tři body jsou super a nyní se musíme pořádně připravil na příští sobotu s líšeňské derby s týmem U Boba.

Dnes nás čekal tým Gladiators a my věděli, že to nebude lehký zápas. Zejména jsme chtěli odčinit podzimní porážku 2:0. V úvodu se hrálo tradičně velmi opatrně s čekáním na chybu. Sice jsme vyprodukovali nějaké střely, ale ty skončili vedle nebo na brankáři soupeře. I soupeř hrozil a po jedné z šancí skončil po zákroku Dafiho míč na spojnici tyče a břevna. To jako by nás probralo a ještě více nás nakopla první branka, když jsme potrestali chybu soupeře a jeho snahu vystřídat (Kaba 1:0). Soupeř zvýšil útočné snažení, což byla šance na brejky. Po jednom takovém se nešťastně zranil gólman soupeře. Do branky šel hráč z pole a hned první střelou z úhlu ho překonal Martin (2:0). Soupeř absence klasického brankaře vedla Gladiátory k časté hře bz brankáře. Zejména v první fázi jeho snahy jsme produkovali zbytečné chyby, které soupeř mohl potrestat brankou, ale to se mu nepovedlo, protože „děděček Dafi“ (označení soupeře z podzimního zápasu) i s pomocí tyčí udržel nulu. Musel dokonce přijít i time-out, který nám rozhodně prospěl. Přesto už soupeř zvedal min. dvakrát ruce nad hlavu, tak 100% šance brankou neskončily. Do druhého poločasu jsme nastoupili aktivněji a hlavně jsme se snažili držet mít, tak aby soupeř nemohl hrát tak často power-play. Mírné uklidnění přinesla až standardní situace, kterou s přehledem zakončil Segal (3:0). Když pak Dada využil výhozu Dafiho bylo na světelné tabuli skóre 4:0. Soupeř se pořád snažil hrát power-play, kterou jsme byli schopni trestat. Nejdříve chybu v rozehrávce využil Ivo ke zvýšení na 5:0. V tu chvíli asi netušil, že ve zbytku zápasu (10 min.) si stihne ještě připsat hattrick. Druhá branka přišla po přihrávce od Segala a třetí po roku, když dostal přihrávku na zlatém podnose od Maďara (7:0). Počet vstřelených branek mohl být i větší, protože i další hráči se dostali do skórovacích pozic, al nebyli úspěšní. To však neznamená, že soupeř neměl šance, ale jaksi mu nebylo dneska přáno. Vojta to zhodnotil slovy, že dneska kdyby se hrály 4 poločasy, tak by soupeř branku nedal a nám to tam dneska napadalo. Snad nám ještě z brankové produktivity zůstalo i pro další zápasy. Ten další náš čeká už v neděli s ASM B, tzn. opět tým z čela tabulky.

Dneska náš čekal tým Wodowa, který okupuje horní patra tabulky, což od nás čekalo zopakovat výkon z posledních zápasů. Přes četné absence (v týdnu se nekonal ani trénink) jsme se sešli v dané chvíli v nejsilnější možné sestavě. Ovšem prvních 10 min. byl náš výkon tragický a mohli jsme být rádi, ž na ukazateli skóre svítilo jen 0:2. Nebyli jsme důrazní v soubojích, nedostupovali hráče atd. Mírnou změnu v zápase přinesla chyba soupeře, kterou potrestal brankou Ivo (1:2). Toto skóre se už v prvním poločase nezměnilo. Ve druhém poločase jsme se mírně zvedli, ale zase darovali chybou (v kombinaci s neodpískaným faulem) šanci k samostatnému úniku soupeř, který odskočil na 1:3. Přesto jsme se nevzdali a po rohu a souhře Maďara s Rosťou snížili na 2:3. Do konce zápasu bylo ještě dost času na vyrovnání. Jenže soupeř hrozil z protiútoků a propadání ve hře jeden na jednoho. Přesto vyrovnání přišlo po souhře Segala a Kabou (3:3). Naše radost vydržela ovšem jen minutu, když si soupeřův útočník pokryl míč před Rosťou a o tyč rozvlnil síť (3:4). I tak bylo ještě více než pět minut na vyrovnání. Nejdříve jsme přežili dva závary před naší brankou a pak přešli do power-play. V té jsme sice přišpendlili soupeře před jeho vápno, ale ani jedna z našich střel síť nerozvlnila. Máme nyní 14 dní přestávku se zápasem s nepříjemnými Gladiátorům, který máme vracet porážku z podzimní části.

Dnes nás čekal tým AB Střelice, který byl v tabulce na tom o jedno místo lépe než my. Zároveň jsme chtěli potvrdit bodový zisk z minulého kola, zejména pokud nás v dalších dvou kolech čekají týmy z čela tabulky. Úvod zápasu by z obou stran opatrný. Nikdo nechtěl udělat chybu, ale přesto byly šance na otevření skóre na obou stranách. Na naší straně jich bylo o něco více, jenže v koncovce se opravdu trápíme. Ve druhém poločase jsme chtěli pokračovat v zodpovědném výkonu a věřili jsme, že se některá z našich šancí ujme. Nemuseli jsme čekat dlouho, když Honza zpracoval míč na hrušce, a sice na dlouhou nohu přihrál Rosťovi, který se střelou bodlem prosadil (1:0). První branka odstartovala chvílemi hru na horu a dolu. Tento úsek jsme zakončili brankou Veliho na 2:0. Mohli jsme přidat i několik dalších brankových pojistek, jenže ne a ne se prosadit. Litovat mohli Ivo, Jacek nebo Honza. Soupeř sáhl pět minut před koncem k power-play, kterou se štěstím a přispěním Dafiho využil ke snížení na 2:1. Když pak soupeř pokračoval v power-play, tak se k míči dostal Veli, který svojí druhou brankou zvýšil na 3:1. Tento stav jsme si v klidu kontrolovali do konce zápasu, který nám přinesl důležité tři body do tabulky. Příští týden nás čeká zápas s Wodowou a snad se sejdeme co v možná nejsilnější sestavě, i když už o některých omluvenkách víme.

Po dvoutýdenní pauze náš čekal další zápas v OP Brno-město a soupeř byl celkem známy, tzn. Atlantis. Do zápasu naskočil i Dada s Martinem, což znamenalo premiéru s historii SK Líšeň futsal. Soupeř měl sice na střídání jen jednoho hráče, ale my věděli, že to naopak zvyšuje pro nás obtížnost nepodcenit situaci. My měli dokonce na střídačce v záloze připraveného Segala a na tribuně dokonce i Jacka. Jako první jsme se prosadili mi po velmi pěkné akci Iva s Honzou, kdy série narážeček skončila brankou na 1:0. Pak se prosadil Dada, který zakončil úsilí syna Martina (2:0). Tento stav nás mohl uklidnit a měli jsme několik dalších šancí, ale vychytal nás golman soupeře nebo jsme netrefili brankové zařízení. Soupeř začal šetřit síly a přešel do power-play, kterou se štěstím využil ke snížení na 2:1. Do poločasu ovšem zajisti naše dvoubrankové vedení Vojta, který vypíchl chybnou soupeřovu rozehrávku. V poločase byla na střídačce spokojenost, ale věděli jsme, že vyhráno nemáme. Hraje se 2x25 min. a my byly jen v poločase, a už dříve jsme si dokázali situaci zkomplikovat sami (např. se Sokolnicemi). Důležitá byla snaha podržet míč a zbytečně se ho nezbavovat a tento pokyn jsme dodržovali přesně, což přineslo několik šancí, ale branky jsme se dočkali až po důrazu Veliho (4:1). Když pak snahu soupeře o power-play potrestal Martin, aby střelecky dorovnal Dadu, tak skóre 5:1 nám vlilo klid na futsalky. Přesto soupeř hrál power-play dále a dočkal se další branky, když přihrávka prošla mezi nohama Veliho na nepokrytého hráče soupeře (5:2). Závěrečnou tečku za dnešním zápase, pak dal Vojta svojí druhou brankou, který uzavřel skóre na 6:2. Zajistili jsme si sice do tabulky velmi důležité tři body, ale příští týden nás čeká velmi silný soupeř AB Střelice, který je sestaven z hráčů velkého fotbalu, což je styl, který nám úplně nesedí. S bojovností a nasazením jsme si však už dokázali, že hrát se dá s každým.

V dnešním zápasu nás čekali Sokolnice a my věděli, že uspět nebude jednoduché. Od posledního zápasu uběhl měsíc a i na tréninku to poslední dobou není ono. V úvodu zápasu jsme měli několik šancí pro otevření skóre zápasu. Jak se proměňují šance, nám soupeř ukázal během dvou minut, když dvěma slepenými brankami ujal vedení 2:0. Naštěstí se povedlo Velimu rychle snížit na 2:1. Ve zbytku poločasu se hrálo nahoru dolu a šance střídaly šance na obou stranách. Přesto poločas skončil vedením soupeře 1:2. Do druhého poločasu jsme vstoupili aktivněji, a to přineslo vyrovnání po rohu, kdy Ivo neměl problém uklidit míč do prázdné branky. Když pak Veli svoji druhou brankou otočil skóre zápasu na 3:2, tak jsme se dostali na psychicky na koně. Když pak Kuba dokonce zajistil po brejku naše vedení 4:2 deset minut před koncem, tak to vypadalo velmi nadějně. Ovšem potom co přešel soupeř do power-play, tak se naše hra doslova rozpadla. Nevěděli jsme jak se pořádně postavit, případně jsme velmi rychle odevzdávali míc soupeři. Nejdříve jsme si Velim dali vlastní branku a pak po zbytečné ztrátě přišlo i vyrovnání. Soupeř pokračoval v power-play a po další rychlé ztrátě balónu po naší rozehrávce autu bylo dokonce 4:5 pro Sokolnice. Na to jsme na poslední dvě minuty přešli do power-play my a v poslední minutě vyrovnali Honzou na 5:5. Přesto jsme soupeři další chybou dali ještě jednu šanci v závěru rozhodnout, ale nakonec tento zápas plný zvratů skončil asi spravedlivou remízou. Nyní máme 14 dni volno do dalšího zápasu, abychom se z našich dnešních chyb poučili.

V prvním jarním kole nás čekal tým Hombres B a my věděli, že to nebude jednoduché. Do zápasu bylo k dispozici 9 hráčů do pole, takže jsme mohli makat od první minuty až do té poslední. Bohužel již poněkolikáté nás potopila špatná koncovka. Jen v prvním poločase jsme měli min. 4 stoprocentní šance, ale ty jsme trestuhodně zahodili. O tom, jak se trestají chyby, jsme se přesvědčili po propadnutí Iva a nástřelu na zadní. Do druhého poločasu naskočil Zdenál a hned první dotekem mohl vyrovnat. To se povedlo až po napadání Vojtovi, který potrestal chybu soupeře. Pak se opět střídali šance na obou stranách. Pak ovšem přišly rozhodující dvě minuty, kdy se nejdříve dorážkou po přímém kopu ujal soupeř vedení, které pojistil nepozorností při rozehrávce autu. To byla ukázka otřepaného, nedáš, dostaneš, neb předtím měl vedení na futsalkách Ivo. V závěru jsme se vrhli do power-play a měly několik šancí. Rosťa ještě v poslední minutě snížil na 2:3, ale to bylo vše. Nyní máme měsíc na přípravu na druhé kolo a věřím, že pokud zopakujeme tento bojovný výkon, tak se bodů můžeme dočkat.