Dnes nás čekal zápas s Jehnicemi a všichni věděli, že to nebude jednoduchý zápas. Před zápasem se komplikovala situace s účastí, do které promlouvalo čtvrteční volno. Ještě den před zápasem to vypadalo jen na dva hráče ke střídání, pak zase čtyři, ale nakonec jsme byli v sedmi lidech do pole. Věděli jsme, že musíme hrát pozorně v obraně a v útoku využít každou možnost k zakončení. Výsledkem bylo naše vedení již od druhé minuty, kdy se po přihrávce Pepy prosadil Dada (1:0). To ovšem v prvním poločase z naší strany vše a spíše jsme se bránili. Soupeř několikrát zahrozil, zejména a přechodem do power-play nebo rychlým rozhráním brankaře. Naše šance byli spíše jen náznaky. Ve druhém poločase jsme hráli i dopředu trochu odvážněji, ale ani jednu z šancí jsme nevyužili, i když velmi často chyběl jen kousek (nedůraz nebo váhavá koncovka). Litovat jsme mohli ve 37 min., kdy soupeř zase hrál power-play, kterou využil k vyrovnávací brance (1:1). Nutno říci, že jsme k tomu přispěli trochu statickou obranou. Ve zbytku zápasu se hrál futsal nahoru dolu a obě mužstva chtěli strhnout vedení na svoji stranu. Jenže jen snaha nestačí a zápas tak skončil dělbou bodů. Příští týden nás čeká poslední zápas sezóny 2024/2025 a snad předvedeme podobné nasazení a odhodlání s lepší koncovkou.

Po velikonoční přestávce nás čekal neoblíbený soupeř Hombres B, který do dnešního zápasu nastoupil v 10 hráčích do pole. Věděli jsme, že musíme pozorně bránit a využít každou šanci k zakončení. Soupeř sice držel míč, ale jeho úvodní převaha byla spíše platonická. My měli první velkou brankovou šanci, ale Michala vychytal brankář soupeře. Hrál se futsal od podlahy a místy vzplály na hřišti emoce. Výsledkem byla žlutá karta po jednom hráči na každé straně, ale tak se jiskřilo až do konce zápasu (prostě zápas měl náboj). Jako první jsme se prosadili my v 16. minutě po krásné kombinační akci. Po přihrávce Petra zakončil Martin (1:0). Soupeř sice zvýšil snahu v útoku, ale ta byla bezzubá a nepomohl mu ani time-out. Do druhého poločasu jsme tak, nastupovali s jednobrankovým vedením a odhodláním toto vedení udržet nebo případně i navýšit. Šance na pojistku byly velké, ale nikdo nebyl schopen překonat brankář soupeře, který mnohokrát čaroval na brankové čáře, např. šance Martina, Petra nebo Honzy byly snad 1000%. I soupeř měl určité náznaky šancí, tak i naše obrana a Dafi fungovali na 100%. Jen jsme se chvílemi zbytečně zbavovali míče, ale to se po našem time-outu změnilo. V posledních 10 minutách soupeř sáhl k power-play, ale i tu jsme byli schopni efektivně bránit. Po závěrečném hvizdu jsme se mohli radovat ze tří bodů a prolomení nepříznivé statistiky se soupeřem. V dalším kole nás čeká tým z Jehnic a budeme opět řešit rébus se sestavou, ale tak jako dneska se možná někdo uzdraví a budeme zase bojovat na 100% o další body do tabulky.

Před velikonoční přestávkou nás čekal zápas s Gladiators. Všichni víme co od soupeře čekat a on je na tom podobně, protože máme bohatou společnou minulost v rámci soutěží, ale tréninků. Do zápasu jsme chtěli vstoupit aktivně, ale přesto si soupeř vypracoval dvě velké šance na otevření skóre, které neproměnil. O tom jak je proměňovat jsme soupeře přesvědčili my, když přihrávku Iva uklidil zkušeným dloubáčkem přes padajícího golmana soupeře Maďar (1:0). Místo toho abychom z několika dalších šancí připadali pojistku a dvěma hrubkami dokonce naservírovali soupeři vyrovnání. Nejdříve chybou (ztrátou) na polovině hřiště, když přečíslení 3 na 2 znamenalo vyrovnání (1:1) a pak laxnost při odraženém míči přinesla otočku ve skóre. Po time-outu jsme se otřepali a ještě do poločasu zaslouženě vyrovnali, když si přihrávku Honzy usměrnil do vlastní sítě hráč soupeře. Ve druhém poločase se hrál svižný, ale tvrdý futsal. Jenže fauly přibývali jen na náš účet. Přesto jsme se opět dostali do vedení, když další přihrávku Iva chladnokrevně uklidil do sítě střelec zápasu Maďar (3:2). Soupeř zvýšil úsilí ve snaze vyrovnat, ale narážel na Dafiho. Přesto se dočkal vyrovnání, když si vlastní branku vstřelil Ivo (bohužel necelých pět minut před koncem). Přes snahu na obou stranách o vstřelení vítězné branky skončil zápas asi zaslouženou remízou 3:3. Nyní máme velikonoční přestávku, ale pak nás čeká další zápas a neoblíbený soupeř Hombres B. Nezbývá nic jiného než věřit, že bilanci zlomíme a mezitím kvalitně potrénujeme a doléčíme bolístky.

Po dvou týdnech náš čekal další zápas a snaha zapomenout na poslední nevydařenou sérii. Do zápasu s AB Střelicemi jsme nastoupili s osmi hráči do pole a odhodlání bodovat. Bohužel první sekundy nebyly ideální, předvedli jsme několik nepřesných přihrávek a nedorazů. Výsledkem bylo po třech minutách skóre 0:1. Tento průběh jsme si nepřáli, ale na druhou stranu nás to probralo z jakési letargie a zvýšené úsilí přineslo zasloužené vyrovnání stavu po brance Pepy (1:1). Ve zbytku poločasu to bylo spíše dobíjení branky soupeře z naší strany, který čekal na každou naši chybu. Ve druhém poločase se nám podařilo otočit skóre na 2:1 po proměněném přímém kopu Iva. Soupeř mohl vyrovnat, ale po rohu se mu nepodařilo na dvakrát prostřelit Dafiho. Když se pak po rohu prosadil tečovanou střelou po rohu Dada (3:1), tak jsme si mysleli, že máme vyhráno. Jenže necelých pět minut přišel brejk soupeře po naší ztrátě na útočné polovině a skóre bylo 3:2. Mnohým se vybavil zápas se Starobrnem, ale průběh se neopakoval. Po přečíslení dvou na brankaře (Martin – Pepa) zvýšil Pepa na 2:4 a následně zakončil kombinaci střelou pod břevno Ivo. Tímto uzavřel účet zápasu na konečných 5:2. Příští týden nás čeká další nepříjemný soupeř Gladiators se kterým máme bohatou historii a o motivaci na obou stranách bude postaráno.

(Vojta) Tak máme za sebou další nevydařený zápas, další nevydařený víkend. Již čtvrtý v řadě. Od výhry s Wodowou na nás leží deka, za kterou si tak trochu můžeme sami. Nejdřív ostudně nezvládnutý zápas se Starobrnem (k příčinám se netřeba vracet) a následně dvě prohry o jednu branku – v obou případech jsme si ale body spíš nezasloužili. V neděli jsme proti líšeňskému rivalovi U Boba chtěli výsledkovou mizérii zvrátit. Bohužel se to však nepovedlo a, i když jsme se tři čtvrtiny zápasu drželi na bodech, tak nakonec odcházíme po jednoznačné prohře 1:5 s prázdnou. Taktika pro zápas byla vzhledem ke složení, v jakém jsme se sešli, stanovena jasně. Vzadu to zavřít, hrát trpělivě, zodpovědně a rozložit si síly do celého utkání. Začínali jsme v 7 hráčích v poli a v prvním poločase se nám dařilo, co jsme si předsevzali. Z jedné z mála šancí jsme šli po Petrově technickém zakončení na zadní tyč do vedení. Ojedinělé pokusy na druhé straně, které propadly naší defenzivou, kryl Dafi. Bohužel krátce po začátku druhého poločasu, jsme šli vinou zranění do 6 a začaly nám postupně docházet síly. Defenziva již nebyla tak důrazná, přebírání protihráčů přestávalo být důsledné a kombinace s balonem se zpomalovala a čím dál více postrádala potřebnou přesnost. Začaly se dostavovat chyby a s tím i šance soupeře. Po dvou nedůslednostech jsme tak v polovině druhé pětadvacetiminutovky rázem prohrávali 1:2. Částečně jsme se ještě vzchopili a jednou nebo dvakrát byli pár centimetrů od vyrovnání. To se ovšem nepovedlo, a naopak soupeř odskočil na rozdíl dvou branek. V naší závěrečné power-play pak v poslední minutě natloukl ještě poslední dva nic neřešící hřebíky do naší pomyslné rakve, čímž naše vystoupení proměnil tak trochu v blamáž. Hráčům, kteří na naší straně zasáhli do utkání, nelze upřít bojovnost a odhodlání. Není ani výjimkou, že někteří jsou ochotni nastoupit i se sebezapřením a například s nedoléčenými zraněními. Škoda však, že v týmovém přístupu nejsme jednotní.

Dnes jsme si připsali další zápas blbec a prohráli s STŽ 5:6, i když jsme v posledních sekundách byli kousek od vyrovnání. Bohužel v posledních zápasech chybujeme v obraně, a pokud se k tomu přidal i slabší výkon Dafiho, tak se není ničemu divit, že jsme opět odešli se zápasu bez bodu. Od úvodu se hrál opatrný futsal a čekalo se na chybu. První dvě chyby jsme vyrobili my. Nejdříve nepokrytí hráče na zadní a pak narážečky a na tabuli svítilo skóre 0:2. My jsme se dostali do hry po souhře Petra se zakončujícím Martinem. Vyrovnání na 2:2, pak zajistil Maďar po nahrávce Vojty. Místo toho abychom udrželi nerozhodný výsledek, tak jsme další chybou v obraně dovolili skórovat soupeře (2:3). Do druhého poločasu jsme nastupovali s odhodláním něco se zápasem udělat, ale lacině jsme inkasovali po chybě Dafiho na 2:4 a po další chybě obraně dokonce na 2:5. Naději vykřesal sice Martin brankou na 3:5, ale rychle jsme inkasovali další branku na 3:6. V závěrečném tlaku jsme ještě vstřelili dvě branky (Pepa a Vojta). Minutu před koncem to tedy bylo 5:6 a my šli hrát power-play. V posledních sekundách jsme sahali po vyrovnání, ale Kabovi chyběl kousek. Odešli jsme tak ze zápasu s další porážkou a v příštím kole nás čeká velmi produktivním tým U Boba v rámci líšeňského derby.

Dnešní zápas bohužel navázal na závěr zápasu se Starobrnem a bylo to tedy velké trápení s neoblíbeným soupeřem ze Sokolnic. Soustředili jsme se sice na obranu, ale i tak měl soupeř až mnoho šancí k otevření skóre. Naštěstí ani jednu z nich v prvním poločase neproměnil a my snad jedinou šanci v prvním poločase ano, když předvedli pěknou souhru Dada se zakončujícím Kabou. Poločas jsme tak vyhráli 1:0. Ovšem druhý poločas byl velmi špatný, protože jsme velmi lehce ztráceli míč, což vedlo k tlaku soupeře, který se po několika šancích dočkal vyrovnání na 1:1, když nám utekl hráč přes celé hřiště. Přišel sice timeout, ale ne změna ve hře a po další zbytečné ztrátě na útočné polovině přišla další rychlá akce soupeř a otočení skóre na 1:2. Marná byla naše snaha o vyrovnání v posledních osmi minutách. Sice jsme si vypracovali dvě pěkné šance, ale zůstalo jen u šancí. Co dál? To je otázka, protože zápasy jdou v rychlém sledu a nečekají náš lehcí soupeři (STŽ a U Boba). Musíme se vrátit k aktivní hře a nasazení. Každý musíme začít u sebe a snažit se během zápasu odevzdat maximum. Snad se povede už příští týden.

Dnešní zápas se Starobrnem se hodně nepovedl a zahodili jsme vlastně velmi rychle pozitivní dojem se zápasu s Wodowou. V prvním poločase jsme hráli bez náboje, staticky a místy možná až alibisticky. Sice jsme si vypracovali min. 2-3 100% šance, ale ty jsme trestuhodně zahodili. Trest pak přišel po špatné rozehrávce, když soupeřům hráč proměnil samostatný unik (v poločase už druhý tohoto ražení). V poločase jsme tak prohrávali 0:1 a bylo na lavičce celkem rušno. Jako by přestávka přinesla jiné mužstvo a po třech minutách svítilo na ukazateli 2:1 pro nás. Nejdříve se prosadil Kaba, a pak nahrál Honzovi před prázdnou branku (2:1). Jenže neuběhla ani minuta a další chyba v obraně znamenala vyrovnání na 2:2. Přesto jsme si vytvářeli aktivní hrou šance za šancí, ale ta koncovka dneska byla hodně špatná. Přesto jsme slepenými brankami Iva a Honzy dokázali odskočit na 4:2. Hráli jsme dále aktivně, ale další branky jsme už bohužel nepřidali. Mimo to jsme další chybou v obraně dostali soupeře dvě minuty před koncem opět do hry (4:3). Vrchol zmaru pak, přišel v poslední minutě, kdy chyba v rozehrávce přinesla faul a vyrovnání z přímého kopu (4:4). Pomalu se nám povedlo i zápas prohrát po další chybě. Soupeř dnes z minima vytěžil maximum a my z mnoha šancí jen 4 branky, ale i tak jsme si výhru měli pohlídat. Jestli je to líšeňský syndrom „Jánošík“, nebo podcenění soupeře? To jest otázka, ale už příští týden nás čeká další nelehký soupeř ze Sokolnic a naše výkony zatím v jarní části připomínají horskou dráhu. Musíme se hold vyvarovat individuálních chyb, které nás sráží

Dnes nás nečekal vůbec lehký zápas, ve kterém bychom měli zapomenout na prohru s Poclainem. Wodowa jako vedoucí mužstvo tabulky opravdu neznělo příznivě. Zejména při problémech se sestavou, kdy do zápasu jsme nastupovali v sedmi lidech, tzn. šesti lidech do pole. Vojta stanovil jasnou taktiku, tzn. pevná obrana vstřelit jednu šťastnou branku a vyhrát 1:0. Opravdu jsme od první minuty velmi pečlivě bránili, což soupeři nevyhovovalo, a co prošlo, tak to pochytal Dafi. Po pěti minutách jsme se i my osmělili a zejména záběhy za obranu volali po brance. Nakonec se ujala nenápadná akce a tečovaná střela Ivoše, který otevřel skóre zápasu. Soupeř trochu znervózněl, ale nebyl si vytvořit 100% brankové příležitosti. My opět hrozili brejky, ale pojistku jsme v prvním poločase nepřidali. Ve druhém poločase jsme věděli, že nás nečeká lehkých 25 minut, kdy musíme na hřišti nechat vše. Soupeř se tlačit stále více a více do zakončení, ale ne a ne vyrovnat. Když pak konečně nadvakrát využil výhoz Dafi Vojta a my vedli 2:0. Soupeř přešel do power-play a vytvořil zámek, ale kupodivu jak se nám nedaří bránit power-play na tréninku, tak dneska se to dařilo a dokonce ve 42. minutě se prosadil Ivo brankou přes celé hřiště (3:0). Klid však netrval dlouho, protože v přetrvávající power-play se soupeř prosadil a snížil na 3:1 (44. minuta). Jenže i my jsme se snažili podržet míč, nebo v případě propadnutí soupeř tyto chyby trestat. To se povedlo ve 47. Minutě Vojtovi, který se poradil se zaskakujícím hráčem v power-play a my vedli těsně před koncem 4:1. Soupeř, ale ze své taktiky, tzn. hry v power-play neustoupil, což se nám povedlo ještě jednou potrestat brankou přes celé hřiště, když Ivo završil ve 49. minutě hattrick (5:1). Po závěrečném hvizdu následovala velká radost z vítězství a předvedeného výkonu. Nyní se musíme už pomalu připravit na další týden, kdy nás snad bude více a čeká nás zápas s týmem Starobrno. Hlavně nepodlehnout uspokojení, protože je vidět, že s bojovností a nasazením přicházejí body.

Dnes jsme zahájili jarní část sezóny zápasem s Poclainem a nutno říci, že se nejednalo vůbec o dobrý výkon. Bohužel jsme spíše navázali na tréninkové nezdary posledních dní. Vždyť v prvním poločase jsme první 20 minut nevystřeli na branku, ale za to jsme vyprodukovali hodně špatných přihrávek a individuálních chyb. Chyběl zejména pohyb a spíše jsme jako jeden čekali, co vytvoří ten druhý. Proto stav 0:1 v poločase byl ještě nadějný z pohledu na nějaké body. Ve druhém poločas jsme se trochu více osmělili, ale stále bylo patrně, že si moc nevěříme. Bohužel soupeř se nesl na vlně a po dalším brejku zvýšil na 0:2. Následovala cca 10 minutová pasáž, kdy jsme si vypracovali náznaky šancí, ale riskantnější hra otevřela další brejkové okénko pro soupeře, který ho potrestal třetí brankou (0:3). V závěru jsme si ještě vypracovali jednu velkou šanci na korekci skóre, ale ani čestnou branku se vstřelit nepodařilo. Příští kolo náš čeká první mužstvo tabulky a máme tedy před sebou velkou výzvu. Pokud bychom chtěli šahat na body, tak se musí hodně věcí změnit, ale třeba se to povede, když budeme bojovat a makat po celých 50 minut.