Dafi:

Trapný a naivní výkon ve druhém poločase nás stál body v zápase s Inexis Bučovice.

Na úvodní branku domácích jsme odpověděli hned třikrát a celkem rychle jsme otočili skóre. Místo uklidnění ve hře při vedení 3:1 jsme soupeři dovolili snížit na 3:2, ale poslední slovo jsme před poločasovou přestávkou měli my a vyhráli jsme ho 4:2.

To co následovalo v úvodu druhého poločasu, nemělo z naší strany nic společného s futsalem. Nebylo se tedy co divit, když po pár minutách vedli domácí 5:4. Sice jsme využili přesilovku k vyrovnání, po červené kartě pro hráče domácích, ale cca 2 minuty před koncem jsme inkasovali rozhodující branku na 5:6!

Zejména za výkon ve druhém poločase jsme si vyhrát nezasloužili. Musím říci, že si takto jsem si já osobně konec halové sezóny nepředstavoval.

Dafi:

V dnešním zápase nás čekal tréninkový partner Technika, takže se čekalo, kdo koho překvapí. Podle všeho jsme soupeře zaskočili my počtem 6+1 a hrou z obrany se snahou minimálně propadat v obraně. Prvních deset minut se hrál opatrný futsal s čekáním na chybu. První zaváhání v obraně soupeře využila dvojice Rosťa – Maďar a my jsme se ujali vedení 1:0. Zejména Rosťa a Kaba odehráli velmi dobrý zápas, což je příslibem nejen pro zbytek sezóny béčka, ale i příští sezónu SKL. Bohužel, jak je u nás tradicí, tak jsme se z vedení neradovali dlouho a naše první zaváhaní v obraně využil soupeř k vyrovnání.

O přestávce zněly jasné pokyny, tzn. hrát pozorně v obraně a snažit se překvapit soupeře v útoku. Jenže opak byl pravdou a hned první chybu v naší obraně využili hosté k otočení skóre na 1:2. Trochu jsme otevřeli hru a soupeř mohl i zvýšit vedení, ale Dafi byl pozorný. Zákrok se ukázal jako důležitý, protože za nedlouho vyrovnal Maďar (opět po přihrávce Rosti). Otočení skóre zajistil svoji aktivitou Vojta, který obral soupeře o míč a naservíroval Honzovi před branku a ten nezaváhal (3:2). Hosté se po pár minutách odhodlali k power-play, kterou zužitkovali k vyrovnání (3:3). Tento okamžik mohl být pro nás zlomový, ale opak byl pravdou, protože necelé dvě minuty se po výhozu Dafiho prosadil Vojta (4:3). Zbývající power-play hostů jsme bránili lépe, ale pojistku jsme nepřidali, ale ani neinkasovali a mohli se radovat z výhry.

Příští týden nás čeká poslední zápas sezóny, tak snad do Vyškova odjedeme v dostatečném počtu a odhodláním bodovat.

Dafi:

Na dnešní zápas s béčkem Helasu je potřeba co nejdříve zapomenout. Výkon snad jen v prvním poločase chvílemi odpovídal našemu standardu, když jsme ho prohráli jen 2:0 a sami si vypracovali několik šancí ke střelení branky. Do druhého poločasu jsme sice nastoupili s odhodláním s vývojem zápasu něco udělat, ale zůstalo jen u odhodlání. Hodně krát jsme propadávali, zejména po ztrátě míče na polovině soupeře, a jsme nabízeli domácím hodně šancí ke skórování. Domácí k tomu často přecházeli do power-play, což vedlo ke konečnému výsledku 10:2 (naše branky: vlastní a Adam S.). Nutno říci, že naše bojovnost a nasazení dneska narazila na futsalovost domácích a za zvuků koncertu Boba Dylana v nové hale na Vodové vyhráli domácí zaslouženě.

Dafi:

V pátek jsme měli v domácím zápase s Gladiators o motivaci postaráno a chtěli jsme zase bodovat, a to nejlépe za tři body. Jenže od úvodu jsme působili ospale, což bylo evidentní v pohybu a nasazení. Je otázka, do jaké míry se do toho promítla improvizovaná rozcvička. Neurovnaný úvod využili zápasu hosté ke vstřelení první branky, když nedorozumění v komunikaci využili k brejku a vedení 0:1. Nám se podařilo vyrovnat v 10. Minutě, když Adam S. vypíchnul míč v rozehrávce a nedal brankáři soupeře šanci. Touto akcí odstartoval svůj večer, ale to rozhodující přišlo ve druhém poločase. Naše vedení vydrželo cca minutu, kdy se hosté ujali vedení 2:1 po přímém kopu, kdy míč s „neuvěřitelnou“ rychlostí zaplul do brány. Když pak v 17. minutě hosté zvýšili na 3:1 po dalším zaváhaní obrany, tak to s domácími nevypadalo vůbec dobře.

O poločase odcházeli do šaten veselí hosté a vtipkovali o jasném průběhu zápasu. Jenže zajíci se počítají po honu. V naší šatně si vzal slovo Vojta a do druhého poločasu nastoupilo úplně jiné mužstvo. Když Adam S. ve 22. minutě snížil na 2:3, popadli hosté panice. Najednou nevěděli co hrát a začali vyrábět chyby. Ve 25. minutě se podařilo Ivovi vyrovnat po přihrávce Adam S. To však nebylo z naší strany vše a vývoj zápasu otočil Adam S. (4:3). V tuto chvíli byli hosté zralí na ručník. Měli jsme několik šancí na vstřelení pojistku, např. Vojta, Ivo, atd. Bohužel, ale platilo otřepané „nedáš, dostaneš“ a hosté se štěstím vyrovnali na 4:4. Ve zbytku zápasu jsme měli ještě dvě velké šance na to, abychom vyhráli, ale štěstí nám už nepřelo. Zápas tak skončil remízou 4:4. Uvidíme, jestli nám zejména průběh druhého poločasu pomůže ve zbytku sezóny k dalším bodům.

Dafi:

V neděli večer nás v bohunické hale čekalo Troubsko a my chtěli navázat na bodový zisk z předchozích zápasů. Díky komplikacím v sestavě se do obrany posunul Honza a my chtěli hrát pozorně z obrany. Bohužel, nervozita byla silnější než by se dalo po minulých zápasech čekat. Kazili jsme i jednoduché přihrávky, což byla voda na mlýn soupeře, který se dlouho nemohl prosadit. Když už jsme se dostali do nějakých šancí, tak jsme poprvé inkasovali po ztrátě v našem brejku, šel do brejku soupeř (1:0 – taková líšeňská klasika). Vyrovnat se podařilo Adamovi S. po rohu (1:1), jenže naše extrémně zatažená obrana byla i u zrodu druhé branky, kdy Honza tečoval střelu soupeře do protipohybu Dafiho (2:1).

Do druhého poločasu jsme naskočili s odhodláním vyrovnat, což se po úvodních šancích domácí i povedlo Maďarovi po přihrávce Iva (2:2). Jenže další šance jsme už nevyužili a přišel zákonitý trest po nedůrazu v obraně se domácí ujali opět vedení (3:2). Bohužel se jednalo o rozhodující branku, protože naše šance brankou neskončili, i když po vyrovnávací brance volali. Odejeli jsme tak poraženi sice po boji, ale poraženi.

Dafi:

V pátek nás čekalo veledůležité utkání o šest bodů se Sokolnicemi, kterým jsme měli z podzimu vracet porážku 7:0. Úvod zápasu byl opatrný a bylo evidentní, že ani jedno z mužstev nechce udělat chybu, která by soupeře lacino poslat do vedení. Přesto jsme se jako první radovali mi, když se střelecky prosadil Adam S. (1:0, 5. min.). Hosté se snažili se stavem něco udělat, ale my jsme pozorně bránili. Když jsme pak v 16. minutě využili chybu hostů při střídání a Adam S. hlavičkou zvýšil na 2:0, tak jsme do konce poločasu vypadli z role. Po time-outu se povedl poločas dohrát za stavu 2:0.

Do druhé půli jsme chtěli vstoupit aktivně a hlavně pozorně z obrany. Měli jsme i pár šancí na pojistku, ale naopak jsme po ztrátě z našeho brejku inkasovali snižující branku na 2:1. Soupeř to nakoplo a několikrát vyrovnání viselo ve vzduchu. My jsme odpověděli jednou tyčí, ale šťastnější byli hosté, kteří po naší zbytečné chybě v rozehrávce vyrovnali ve 33. minutě na 2:2. Branka nás srazila psychicky hodně dolů, ale bojovnost v našem podání tentokráte slavila úspěch, když jsme ve 37. minutě překlopili opět vedení na naši stranu třetí brankou v utkání Adam S. Zbývající čas zápasu jsme dobře odbránili power-play hostů a mohli se radovat z dalších důležitých bodů.

Dafi:

Do Vyškova na zápas s místními City jsme odjížděli s odhodláním navázat na bodový zisk z minulého kola. Ovšem zejména v prvním poločase jsme si situaci více, než méně komplikovali zbytečnými chybami. Hned tu první, nedůraz na vápně využili domácí k otevření skóre zápasu 1:0. Naštěstí vedli poprvé a naposledy v zápase, protože za tři minuty bylo na tabuli skóre 1:3 (když se mj. i premiérově prosadil Honza S., a to hned dvakrát, a Honza). Bohužel dvoubrankové vedení jsme si dlouho nevyužili, protože vždy následovala hrubka v obraně (rozehrávka, nedůraz či špatný návrat). Proto se nám nepodařilo vývoj zápasu zlomit v prvním poločase. Po jeho skončení bylo skóre 4:7, kdy se za nás střelecky prosadili Ivo, Adam, Vojta a Mudrc).

V poločase jsme si jasně řekli, že nesmíme situaci podcenit a hrát pozorně z obrany, tak abychom soupeře nedostali do hry. Vypadalo to nadějně, když se krásně trefil Vojta a my vedli 4:8. Jenže domácí hráli bez stresu a nervů, což se nedalo říci o nás. Následovala zbytečně ustrašená pasáž z naší strany, kdy jsme se zbytečně zbavovali míče. Za to jsme byli po právu potrestáni dvěma brankami. Za stavu 6:8 jsme si vzali time-out, kde si vzal hlavní slovo Vojta a my se trochu uklidnili. Domácí se i díky pěti faulům mírně stáhli v napadání, ale ani to je neuchránilo od dvou faulů, po kterých jsme kopali desítku. Světe div se, ale obě skončili brankami, když nejdříve Vojta dovršil hattrick a pak se trefil i Adam. Necelé čtyři minuty před koncem jsme tedy vedli 6:10. Domácí ještě zkusili power-play, ale brankově se neprosadili a my mohli oslavit další vítězství a tři důležité body.

Dafi:

V pátek večer jsme v domácí rousínovské hale přivítali FPO Blansko s odhodláním konečně bodovat. Chvíli to vypadalo, že ani nebudeme muset kopnout do míče, protože soupeři nebyli ještě deset minut před zápasem přítomni. Nakonec jsme se dočkali stejně jako rozhodčí a delegát. Od úvodu jsme chtěli hrát aktivně, ale zároveň pozorně z obrany. To první se nám povedlo, ale to druhé už méně, což byla voda na mlýn soupeře. Jako první se prosadil soupeř a my prohrávali 0:1, ale jen chvíli protože odpověď od Adama S. přišla velmi brzo (1:1). Dostali jsme útočný apetýt, ale vyrobili jsme další ultra hrubku, kdy jsme z našeho rohu „vyslali“ do brejku útočníka soupeře. Jeho nájezd zastavil jen za cenu žluté karty (naštěstí nečervené za ruku). Přesto jsme z následné standardky inkasovali 1:2. Vyrovnání zajistil nekompromisním zakončením Mudrc (2:2). Když se ještě do konce poločasu prosadil Ivo a opět Mudrc, tak jsme zažívali v poločase nevídanou věc, tzn. vedení.

Ve druhém poločas jsme si říkali, co musíme hrát. Uklidnění mohlo přinést hned prvních deset sekund, když se brankově prosadil Honza a my vedli 5:2. Jenže soupeř to nezabalil a podařilo se mu snížit na 5:3. Na snížení soupeř reagoval power-play, kterou hrál s malými pauzami až do konce. Nám se ji dařilo bránit se střídavými úspěchy. Nejdříve se prsadil Adam S. (6:3), pak soupeř 6:4, ale po brankách Adama S. a Vojty, kdy jsme vedli 8:4. Vše bylo na dobré cestě, někdo by možná řekl „zalito sluncem“, ale to bychom nesměli být my. Soupeř v dalším průběhu snížil dvěma brankami v power-play na 8:6 a mírně znervózněli. Vše pak rozetnul Jacek, který svojí brankou na 9:6 uzavřel brankový účet zápasu. Snad nám tyto tři body pomohou v dalším průběhu soutěže a budeme svůj bodový účet dále rozšiřovat.

Dafi:

V sobotu večer (pro někoho v noci) jsme odehráli další zápas, kdy jsme s Tomsnem sahali po bodech, ale nakonec jsme odcházeli s prázdnou. Komplikace s tvorbou sestavy se potvrdili, přesto to ještě v pátek večer vypadalo dobře, neb jsme měli 7 lidí do pole a dokonce 2 brankaře. Jenže do večera daleko, takže vypadl ze sestavy Honza S., Žvachec si hnul zády (ale nakonec zápas odehrál) a Maďara jsme budili 20.15 doma. Měli jsme tedy 5 a 1 hráčů do pole.

Úvod nám sice moc nevyšel, když jsme inkasovali jako první (1:0), ale pak přišla naše dvouminutovka, když se prosadil 2x Adam S. a Mudrc a vedli 3:1. Mohli jsme přidat i další branky, protož šance Mudrce a znovu Adama po brance volala. Nakonec platilo pro nás kruté, nedáš, dostaneš, když se k odraženému míči dostal hráč soupeře a překonal Juru (2:3). Pohroma přišla v poslední minutě, kdy domácí vyrovnali.

Ve druhém poločase to bylo čekání na chybu a hodně krát nás podržel Jura. Přesto všichni věřili v body, ale domácí brankou 34. minutě dostali pod tlak (4:3). Snažili jsme se vyrovnat. Min. dvě velké šance jsme si vypracovali, ale zase jsme odjeli bez bodu!

Dnes jsme k bodům měli hodně blízko, ale na kdyby se nehraje. Co dál, to ukáže další zápas…snad už nebude problém se sestavou.

Dafi:

V domácím zápase s prvním mužstvem tabulky z Hustopeč jsme neměli co ztratit, přesto jsme chtěli bojovat o každý bod. Snaha nám nechyběla, ale nakonec jsme se porazili sami. Hrubky, které děláme, jsou opravdu školácké. První branka prošla hladovou zdí a druhou branku jsme si dali dokonce sami. Za stavu 0:2 jsme se ještě dostali do hry po snížení Adamem, ale závěr poločasu přinesl dvě hrubky v obraně, kdy zejména ta druhá v poslední minutě byla z kategorie futsalové přípravky.

Ve druhém poločase se nám podařilo nejdříve Ivem snížit na 2:4, ale po dalším darování míče soupeři bylo skóre 2:5. Honza ještě vykřesal nějakou naději necelé tři minuty před koncem brankou na 3:5. Naději na power-play však vzala za své po šestém faulu a desítce (3:6). Co na tom, že údajnému našemu faulu předcházel faul hostí, který rozhodčí neviděl... V průběhu celého zápasu jsme si vypracovali několik dobrý šancí a pološancí, ale trápíme se v koncovce. V kombinaci s děravou obranou a produkcí individuálních chyb (až školáckých) ztrácíme body zbytečně.

Dafi:

V neděli večer nás čekal zápas s FFT Vinohrady a opět jsme řešili zásadní otázku, tj. kdo vlastně bude hrát. Nakonec jsme dali 7 hráčů do pole a pokusili se hrát s nasazením a bojovností. To se nám dařilo a domácí se moc často v úvodu neprosazovali. Přesto jsme první poločas prohráli 1:0, ale bylo pořád o co hrát.

Ve druhém poločase se nám povedlo vyrovnat, když se prosadil Adam S. (1:1). Domácí to evidentně zaskočilo a my měli chvíli více ze hry. Zlom nastal asi v polovině druhého poločasu, když domácí nepřiznali teč (ani rozhodčí ji nezaregistrovali) a naše rozhozená obrana umožnila soupeři vstřelit branku na 2:1. Ve zbytku zápasu jsme několikrát zahrozili a min. 3x jsme sahali po vyrovnání, ale platilo, otřepané nedáš, dostaneš. Chybu v rozehrávce power-play využilo domácí ke vstřelení branky na 3:1 v poslední minutě. To však nebylo vše a ještě jednou jsme inkasovali po vypuštění souboje na polovině hřiště. Někdo říká, že je jedno jestli prohrajeme 2:1 nebo 10:1, ale podle mě je škoda každé inkasované branky, když se jedná o vypuštění souboje a nechání na holičkách spoluhráče. Přesto si ze zápasu můžeme odnést dost pozitivního a snad v dalším zápase(ch) se zlepší i účast, sestava a výkon přinese i bodové ocenění.

Dafi:

Dnes jsme měli v zápase s Atraps B hodně co napravovat, protože výkon v posledním zápase byla spíše parodie na futsal. Bohužel máme již tradičně problémy se sestavou (hory, nemoci, zranění apod.). V úvodu jsme si vypracovali několik šancí, ale bohužel platilo, klasické nedáš, dostaneš a každá naše velká šance byla potrestána brankou a pak jsme v po 10 min. prohrávali 0:3. Přesto jsme to nezabalili a bojovali, za co přišla odměna v podobě dvou slepených branek (Vojta a Adam) a najednou jsme byli ve hře. 2:3. Bohužel jsme do poločasu vyrobili ještě jedno chybu v bránění a tak bylo poločasové skóre 2:4.

Do druhé půli jsme nastoupili s odhodláním něco se zápasem ještě udělat, ale zbytečnými chybami ve hře dopředu jsme soupeři nabídli několik šancí a vedení 6:2. Na naši nemohoucnost se nevydržel dívat Rosťa, který vybojovaný míč uklidil do sítě hostů (6:3). Soupeř vyzkoušel power-play, ale tu jsme potrestali brankou na 6:4 (Adam). Když jsme pak nastoupili do power-play my a snížili Ivem na 6:5, bylo ještě dvě minuty před koncem o co hrát. Škoda, že další dvě šance nepřinesly vyrovnání a nakonec jsme ještě v poslední minutě inkasovali na konečných 5:7. V porovnání z minulého zápasu se výrazně více makalo a bojovalo, prohráli jsme se ctí a hlavně se asi nemůžeme rychlostně rovnat týmu složenému z hráčů U-19. Byla vidět i drobné sehranost, která sem tam otevírala okénka soupeři, vždyť nastoupili jen 2 „čistokrevní“ obránci a šest útočníků. Pokud však budeme pokračovat v takových to výkonech (bojovnost a nasazení) i v dalších zápasech, tak věřím, že přijde odměna v podobě bodů.

Dafi:

K včerejšímu zápasu s Panamou se mi těžko píše komentář, protože po bezkrevném až naivním výkonu plných individuální chyb jsme prohráli 1:8. Takto jsem zápas viděl já, ale podle jiných byl soupeř hratelný a průběh zápasu vyrovnaný. Ano, s každým lze hrát, ale to bychom museli na hřišti nechat srdíčko. Jak řekl Vojta: „Můžeme prohrát, ale měli bychom odcházet ze zápasu s tím, že jsme na hřišti nechali maximum“. Někdy spíše o tom více mluvíme, než odvádíme na hřišti, kde je potřeba se spíše povzbudit! Jenže se srážíme elementárními chybami, které lze očekávat spíše v přípravce (jeden vedle druhého). Potřebovali bychom jeden nebo dva zápasy, které by vyšli všem na hřišti. S tím přišlo i potřebné sebevědomí a klid.

Dafi:

Dnes nás v rousínovské hale čekal zápas s Inexis Bučovice a my chtěli potvrdit bodový zisk z minulého kola nejlépe výhrou. Do zápasu jsme nastoupili koncentrovaně a ze snahou trestat chyby soupeře. Tato taktika nám celou polovinu prvního poločasu vycházela, když nejdříve se prosadil Ivo po chybě v rozehrávce soupeře a následně Adam S. Vedení 2:0 nás mělo uklidnit, ale opak byl pravdou najednou jako bychom z vedení začali panikařit (no není čemu divit, neb v letošní sezóně to moc často nebylo), ale to by se nám určitě stávat nemělo. Hosté přidali na důrazu (často na hranici faulu) a naše hra dostala trhliny. Nepomohl ani time-out na zklidnění hry a soupeř se dostal do hry brankou na 2:1.

V poločasové přestávce zazněly jasné pokyny a po brance Vojty na 3:1 mohlo následovat uklidnění, ale to se nestalo a během par sekund jsme doslova a do písmene soupeři nahráli na dvě branky, což znamenalo vyrovnaně skóre 3:3. Naštěstí měl dneska ostrými nabito Adam S., který strhl vedení zase na naši stranu (4:3). Dokonce se nám podařilo i odskočit ve skóre, když se pěknou kličkou na brankaře prosadil Adam D. a následně střelou Ivo, na „pohodových“ 6:3. Jenže to bychom nebyli my, abychom zase dalšími dvěma chybami nedostali hosty do hry (6:5). Naštěstí se nám podařilo snahu hostí utnout brankou Honzy na 7:5, která soupeře zlomila a ten na cestu domů inkasoval ještě jednou z přímého kopu z futsalky Vojty (8:5). Co říci závěrem? Dneska se všichni snažili, ale snad přemíra snahy vedla k velkým hrubkám, které soupeře dostávaly zbytečně z našeho pohledu do zápasu. Takovýchto chyb je nutné se v dalších zápasech vyvarovat, protože ne vždy se nám podaří soupeře s naší produktivitou gólově přestřílet!

Dafi:

Do Pohořelic na zápas s Technikou jsme odjížděli s odhodláním bodovat. Byl jen otázkou, zda dokážeme něčím překvapit našeho tréninkového soupeře. Od úvodu se hrálo opatrně, protože ani jedno z mužstev nechtělo udělat chybu. Naše šance často končili nepřesnou přihrávkou nebo mimo branku. Jak proměnit jednu z mála šancí nám ukázal soupeř, když po chybě v bránění jsme soupeři darovali první branku. To jako by nás probudilo, protože jsme najednou našli odhodlání zakončovat a ne jen nahrávat. Vyrovnat se nám povedlo po střele Adam S., kterou soupeřům brankář vyrazil a Adam D. se už nemýlil (1:1). Jenže radost z vedení netrvalo dlouho a po další nedůslednosti v obraně jsme prohrávali 2:1. Do poločasu jsme si vypracovali několik dalších šancí na vyrovnání, ale ne a ne rozvlnit síť. I domácí měli několik šancí, ale v poločase zůstalo skóre 2:1.

Po přestávce jsme měli další šance na vyrovnání, kdy několikrát chyběli jen centimetry (2x tyč, nedůrazné dorážky, apod.). Jenže na naši jalovost v útoku přišel tvrdý trest a po chybě při rohu domácí zvýšili na 3:1. Naše hra se rozpadla, protože jsme se hnali bezhlavě do útoku. Soupeř ani jednu z velkých šancí nevyužil, když se činil Dafi s obranou, kteří na poslední chvíli hasili požáry vznikající útočným nasazením. Následoval time-out a menší uklidnění naší hry, které přineslo i chybu obránce soupeře, kterou brankou na 3:2 potrestal Adam S. Do konce utkání zbývalo ještě deset minut a bylo tedy o co hrát. Jenže my ne a ne „dotlačit“ míč do sítě i s těch největších šancí, což je hodně deprimující. Mohla nám pomoci i „penalta“ po faulu na Maďara, ale píšťalka rozhodčích zůstala němá. Když už jsme se cca 2 minuty před koncem chystali na power-play, tak se podruhé v zápase prosadil Adam S., který vyrovnal na 3:3. V posledních minutách měl každý tým po jedné (dvou) šancích, ale výsledné skóre se nezměnilo. Jedná se asi o spravedlivou dělbu bodů. Tento bod by měl být povzbuzením do dalších zápasů, protože je vidět, že i bojovnost a nasazení může přinášet body.

Dafi:

V zápase s rezervou Helasu jsme chtěli navázat na bodový zisk z předchozího zápasu. Absentoval sice střelec minulého zápasu Vojta, ale nastoupil už střízlivý Maďar. Bohužel, nasazení a snaha na futsalovějšího soupeře nestačila. V poločase jsme sice prohrávali jen 1:0, a to zejména díky dobrému výkonu Patrika, který měl o motivaci postaráno. I my měli pár šancí, ale ani jednu jsme nedotáhli k zakončení. Ve druhém poločase se čekalo na chybu a hrálo se opatrně. Bohužel po ztrátě v našem přečíslení se soupeř v protiútoku nemýlil a zvýšil na 2:0. Otevření hry z naší strany byla voda na mlýn Helasu, který odskočil na 4:0, když skóre mohlo být i vyšší, ale Patrik měl svůj den. I měli sem tam nějakou šanci, ale asi tu největší „zazdil“ Kaba. V poslední minutě se ještě odehrál malý souboj brankářů, když Patrik proměnil desítku na šestý faul a naopak golman Helasu pět sekund před koncem proměnil penaltu na konečných 5:1. Nezbývá než věřit, že vánoční přestávce spíše navážeme na vydařené zápasy a rozšíříme naši sbírku bodů.

Vojta:

V netradičním nedělovečerním termínu jsme se utkali s tradičním soupeřem v podobě našeho tréninkového expartnera - brněnských Glads. Vzhledem k dosavadnímu katastrofálnímu vývoji sezóny jsme chtěli konečně bodovat a potvrdit tak zlepšující se herní projev i výsledkově. V cestě nám však stál aktuálně v pohodě hrající protivník, který na rozdíl od nás letošní krajskou soutěží prozatím proplouvá bez větších zaváhání.

Ze sestavy nám pro nemoc vypadl Dafi a svou nespolehlivost potvrdil Maďar, kterýmu spíš vyhovuje jít na zápas rovnou v pátek z práce. Nemá tak prostor vylít se jak zvíře a nebýt OK ani v neděli v 7! večer, jak se tomu stalo tentokrát. Naštěstí jsme obě absence vyřešili – v bráně jsme po dlouhé době přivítali Juru a za Maďara naskočil AdamD. Dlužno dodat, že soupeři se Dafiho nepřítomnost viditelně zamlouvala (později se ukázalo, že to bylo poněkud krátkozraké).

S jasným cílem trochu vykolejit domácí oživil zápas již před úvodním hvizdem netradiční výměnou stran novopečený kapitán AdamS. Ale pak už se šlo na to. Po počátečním oťukávání zahodil svoji loženku do prázdné soupeř. Na druhé straně naopak při brejku 2 na 1 nezaváhal Vojta a po Mudrcově příhře nás poslal do vedení. Z něho jsme se však dlouho neradovali – Jackovu hrubici na posledním domácí útočník vyřešil elegantním obloučkem nad padajícím Jurou. Očividně povzbuzení Gladiátoři poté zvýšili obrátky a zle nám zatápěli. Po sérii jejich šancí se ujala až šťastně, ale o to víc nechytatelně odražená střela, která uzavřela účet 1. poločasu na 2:1 pro domácí.

S nepříjemným vědomím, kolikrát už jsme letos v 2. půlce ztratili šanci na body, jsme se vrátili po přestávce na hřiště a obraz hry se docela změnil. Domácí se už nedostávali tolik do hry a byli to naopak hosté, kdo diktoval tempo zápasu. Vyrovnání viselo dlouho ve vzduchu, až AdamS, po několika svých nadějných pokusech, protrhl konečně střeleckou smůlu. A to hned dvakrát v rozmezí 4 minut.

Do závěrečné pětiminutovky se tak role obrátily – teď bylo na domácích, aby za to vzali. Do hry naskočil do té doby nehrající Vojta Němec, došlo na time-out i očekávanou power-play. Její začátek jsme výborně odbránili a naopak 2x přes celé hřiště do uvolněné klece skórovali zásluhou Vojty. Teprve pak začali být Gladiátoři doopravdy nebezpeční. Nejprve korigovali na 3:5, a když už, už sahali po kontaktním gólu, vytáhl několik parádních zákroků Jura. Další drama poté odmítl opět gólem přes celé Vojta a uzavřel tak skóre zápasu na 3:6 pro líšeňské.

Po dlouhé době a s patřičnou úlevou jsme si následně mohli v šatně konečně zařvat. Pro statistiky jistě není nezajímavé, že z letošních hubených 7 bodů jsme si hned 6 odvezli z haly na Střední. Nezbývá než doufat, že začneme plně bodovat i jinde, jinak to, obávám se, stačit nebude.

Dafi:

V zápase s Troubskem jsme chtěli bodovat, i když jsme věděli, že to bude těžké. Nutno říci, že jsme favorita hodně dlouho trápili a živili naději na body. Hosté se sice ujali vedení, na které jsme odpověděli brankou Adama S. Soupeř pak ale využil dvou okének v naší obraně k odskočení na 1:3. Přesto se nám povedlo do poločasu ještě snížit na 2:3 (Adam S.), takže bylo ve druhém poločase o co hrát.

Do druhé půlky jsme vstoupili ovšem trochu pasivněji, ale soupeř toto nepotrestal, ani přes možnost penalty, kterou Dafi chytil. Hosté znervózněli a výsledkem byla ČK a naše přesilovka, kterou jsme těsně po jejím konci využili k vyrovnání na 3:3 (Vojta). Další dvě šance na otočení skóre jsme nevyužili a hosté opět trestali, když odskočili na 3:5. Maďar ještě korigoval na 4:5, ale snaha o vyrovnání přinesla dva využité brejky a konečný stav 4:7. Je nutno říci, že se pomalu herně zvedáme, ale nějak to nemá ohlas na výsledku. Je nutno dále pokračovat v nasazení a bojovnosti, což by mohlo přinést zase nějaké další body.

Dafi:

Do Křenovic jsme odjížděli s odhodláním něco udělat s výsledkovou mizérií v zápase se Sokolnicemi. Místo toho jsme odjížděli ještě ve větší křeči po porážce a výsledku 7:0, který ovšem neodráží vývoj zápasu. Prohrávali jsme od první minuty, ale v následujících deseti minutách jsme domácí tlačili, ale bez brankového vyjádření. Pak přišli brejky nebo individuální chyby a poločas byl 3:0.

Do druhého poločasu jsme chtěli vstoupit aktivně, ale opak byl pravdou. Domácí hráli na brejky a my se utápěli v individuálních akcích a neproměňováním šancí. Futsal je však kolektivní sport. Už nevím, co bychom měli udělat, asi se vrátit ke hře z obrany, protože nikdy jsme neoplývali vysokou produktivitou......zejména pokud se trápí stále více a více naši útočníci

Dafi:

V pátečním zápase nás čekal nováček soutěže Vyškov City a my chtěli konečně bodovat a překonat výsledkovou mizérii posledních zápasů. Honza S. odehrál premiérový zápas. Úvod zápasu byl z naší strany velmi nadějný, jenže dnešní zápas byl o koncovce, která byla u nás tragická. To však neznamená, že by si soupeř nevypracoval brankové příležitosti. Zejména, pokud jsme jim je nabízeli prohranými osobními souboji. Přesto jsme v poločase vedli 1:0, když se po přihrávce Iva prosadil Mudrc.

Do druhého poločasu jsme chtěli vstoupit aktivně a hlavně pozorně v obraně, což se nám prvních pět minut i dařilo. Jenže pak přišel už klasický výpadek a my během dvou minut prohrávali 2:1. Nejdříve jsme umožnili soupeři otočku na vápně a následně přečíslení. Přesto bylo ještě dost času na to udělat něco s výsledkem. Jednu z našich šancí zastavil brankář hostí jen za cenu ruky mimo vápno. Následovala červená karta a přesilovka, která nastartovala náš tlak. Ten vyústil ve vyrovnávací branku Adama S., ale po jejím konci. Ve zbytku zápasu se střídali šance na obou stranách, ale ani jedna neskončila brankou. Je to škoda, protože na naší straně jich bylo určitě více, ale další branku bychom asi nedali, i kdyby se hrál další poločas. Zápas končil remízou 2:2 a my se musíme připravit na další zápas, kdy budeme asi opět řešit rébus se sestavou.

Dafi:

Co napsat o pátečním „výletu“ do Blanska? No, existuje pořekadlo, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, ale já mám pocit, že pro futsalisty SK Líšeň to neplatí. De facto bych mohl udělat oblíbený dvojklik Ctrl C a Ctrl V z minulého zápasu a byl by napsaný komentář k zápasu A týmu. Sice jsme v prvním poločase vedli 1:0, ale nakonec jsme byli rádi za remízu 1:1 v poločase, protože domácí měli šancí min. na deset branek včetně penalty.

V poločase jsme si řekli, co děláme špatně a co bychom měli změnit, resp. čeho se vyvarovat a dokonce jsme opět vedli 2:1, ale po další penaltě a vyrovnání na 2:2 se naše hra rozpadla. Během 4 minut bylo najednou na ukazateli skóre 6:2 pro domácí, protože co jsme v tomto časovém úseku předváděli, nemělo s futsalem vůbec nic společného. Kupili jsme elementární chyby v bránění, návratu do obrany atd. To že jsme byli schopni v závěru korigovat skóre na konečných 8:5, bylo dáno uvolněnou hrou domácích.

Opravdu nevím co dále, protože se vlastně porážíme sami svými chybami. Dokonce u některých mám pocit, že je to v hlavě a už když vyráží na zápas z domu, tak prohrávají 3:0. Futsalem se chceme bavit, ale v této fázi sezóny to opravdu nejde. Příští pátek nás čeká Vyškov a místo přípravy na zápas řešíme další tradiční rébus posledních dvou sezón, tzn., kdo vůbec nastoupí. Tak uvidíme, co přinese další zápas v pátek:(

Dafi:

V pátek nás čekal jeden ze zápasů pravdy (s Tomsnem) a nutno říci, že po zápase to optimisticky nevypadalo. Odhodlání sice bylo, ale po vstupu na palubovku se vytratila i naše bojovnost. Hledání složitých řešení a utápění se ve vlastních chybách. Asi nejvýstižněji to konstatoval Vojta „sami jsme si největším soupeře“. Ještě v poločase to vypadalo, alespoň na výsledkové tabuli přijatelně, když těšně před koncem vyrovnal na 1:1 Adam S.

V přestávce zazněly jasné pokyny, ale ty zůstali za zavřenými dveřmi šatny. Soupeři jsme hned v úvodu darovali vedení 1:3. Maďarova korekce na 2:3 nám dala naději, ale po další chybě, brejku a přímém kopu byl stav 2:4. Zkusili jsme power-play a inkasovali další branku na 5:2. Poslední branka po chybě Dafiho jen dokumentoval zmar na našich futsalkách.

Jak ze situace ven? Na tuto otázku se hledá složitě odpověď v situaci, kdy jsme rádi, že nějak poskládáme sestavu na zápas. Podle mne je vše zakleto v pohybu a v hledání jednodušších řešení (v rozehrávce, ale i v zakončení). Žádného soupeře během 40 min. neuchodíme a bez pohybu není komu nahrát. I návrat do obrany by měl být rychlejší a svědomitější, protože po ztrátě míče bychom se měli vracet všichni a ne přemýšlet, kde jsem udělal chybu a mezitím umožnit soupeři přečíslování obrany. Závěrečný odstavec sice nevyznívá optimisticky, ale všichni věříme, že zlom přijde už v dalším zápase v Blansku, pokud necháme na palubovce všichni maximum a bude „jezdit po zadku“!

Vojta:

Po porážce od Atraps z minulého týdne nás tentokrát čekala další neznámá – nováček krajského přeboru tým FFT Vinohrady. Před zápasem jsme si řekli, že zkusíme hrát aktivně a to byla chyba. Hosté na nás od prvního střídání vlítli a my nedokázali adekvátně reagovat. Než jsme se pořádně rozkoukali, prohrávali jsme už 0:3. Pak jsme sice z ojedinělé šance korigovali, ale soupeř vzápětí znovu odskočil na pohodlný tříbrankový náskok. Následoval náš time-out a poločas jsme dohráli bez další změny skóre.

Druhou půlku jsme to chtěli ještě zlomit, ale střelecky se nám nedařilo. Několik nadějných pokusů nedotáhl AdamS, což vinohradští kompenzovali nejedním cinknutím balónu o tyčky naší brány, takže jsme si ani moc stěžovat nemohli. Postupem času jsme hru čím dál častěji otevírali a hosté trestali. Pak už to byla jen otázka, jestli si jich necháme nasázet deset. To se nakonec nestalo, ale i tak se na konečný výsledek 2:9 nedívá vůbec dobře. Dlužno dodat, že Vinohrady nás valnou většinu zápasu předčili prakticky ve všech herních činnostech a 3 body si odvážejí právem. A nám stále trvá nesplněný úkol z minulého zápasu – chceme-li bodovat, chtělo by to přidat. Ve všem.

Vojta:

V netradičním nedělovečerním termínu nás čekal doposud nepoznaný soupeř - rezerva druholigového Atrapsu. Čekali jsme kvalitní, technicky vyspělý a běhavý tým. To se potvrdilo. Co jsme nečekali, byl mdlý a ustrašený výkon mnohdy o generaci starších hostujících futsalistů. Alespoň v prvním poločase to byla opravdu bída. Náš plán, že budeme hrát důsledně, nevypouštět souboje a hlavně zodpovědně dozadu vzal brzy za své. To když hned v prvním střídání si nástřel z levého křídla srazil hlavou do vlastní brány Vojta. Lepší přivítání jsme si pro našeho nového golmana (Patrika) nemohli snad ani přát. Ale tím to bohužel nekončilo a celou první půlku jsme prakticky kloudně nezakončili, zatímco domácí s chutí kombinovali a dostávali nás pod docela slušný tlak. Do přestávky tak stihli přidat na naše konto ještě dva kousky – jeden z nich po situaci, kdy jsme nedůsledně nechali soupeře asi čtyřikrát dorážet předešlý vyražený pokus. S tím už Patrik opravdu nic udělat nemohl.

Druhá půle přinesla jisté zlepšení z naší strany. Řekli jsme si, že nemáme co ztratit a že naše šance třeba ještě přijde. Přišla – jenže místo snížení na 3:1, kdy Maďar nedokázal posunout do loženky ani jednomu z dua Vojta, AdamS, přišel brejk a odskočení na 4:0 pro domácí. Po dalším ťukesu do prázdné to bylo již 5:0 a my byli zralí na ručník. Jenže pak se něco stalo. Určitě částečně ukolébaní Atraps a také konečně probudivší se hosté – obojí vyústilo v dosud nevídaný obraz na hřišti. Najednou jsme se dostávali do šancí a měli chuť hrát. První gól vsítil svou typickou střelou z „mezikruží“ AdamS, druhou přidal do sítě dobře cloněnému brankáři domácích Ivo a třetí v rychlém sledu přidal opět Ivo. Do konce zápasu zbývaly cca 4 minut a domácí se o výsledek začali viditelně bát. Šli jsme do power play a měli hodně slušné šance na to, abychom se dostali na dostřel, ale golman Atraps domácí v závěru podržel. Účet utkání na konečných 6:3 potrhl soupeř střelou přes celé hřiště do naší prázdné brány. Body jsme si tentokrát nezasloužili, do příště by to chtělo leccos vylepšit...

Nyní se musíme připravit na další zápas, kdy nás čeká určitě silný soupeř, a to v neděli B-tým Atraps.

Dafi: V sobotu odpoledne v hale na Střední pro nás začala další sezóna Krajského přeboru JMK. Na zápas s Panamou Brno jsme odjížděli plni očekávání, jak si sedne sestava, která čítala do pole pět útočníků a tři obránce. Do obrany se tak musel přesunout k Maďarovi, Vojtovi a Adamovi D. i Mudrc. Dalším motivačním prvkem byla přítomnost Segala v týmu soupeře (hostování). Úvod byl z obou stran opatrný, i když asi více v tempu mohli být domácí, kteří se intenzivně rozcvičovali už půl hodiny před zápasem. Jako první jsme se osmělili my, ale několik zakončení Adama S. našlo jen golmana domácích. Nakonec byla snaha, odměněna brankou Adama F., který se otočil na vápně a vstřelil branku na 1:0. Jenže naše radost neměla dlouhého trvání. Domácí vyrovnali s notnou dávkou štěstí, když se míč několikrát odrazil a zůstal na vápně u samotného hráče domácích, který si věděl rady (1:1). Od tohoto okamžiku jako kdybychom tahali za kratší konec. Domácí vyhrávali osobní souboje, míče se odráželi k jejich futsalkám. Na štěstí ani jedna z jejich šancí neskončila brankou, a tak poločas skončil asi spravedlivou remízou.

V poločasové přestávce jsme si řekli pokyny, které by nás měli vrátit do hry a hlavně čeho se vyvarovat. To se nám od začátku druhého poločasu dařilo a byli jsme po právu odměněni po rohovém kopu, kdy si na přihrávku Mudrce naběhl Adam D. a my vedli 2:1. Domácí se snažili s vývojem utkání něco udělat a tlačili se více do zakončení, ale neúspěšně. Po jednom ze závarů před naší brankou jsme se dostali do rychlého brejku tři na jednoho a kupodivu všech fanoušků jsme ho zakončili brankou na 3:1 (Adam F.). Domácí už neměli na co čekat a ještě více se tlačili do útoku, k čemuž jim pomohl i trochu náš pasivnější přístup. Nebylo se tak čemu divit, že se jedna z mnoha šancí ujala a snížili na 3:2. V závěrečných minutách se domácí odhodlali hrát bez brankáře (power-play). Tuto standardní situaci jsme zvládli a po vybojovaném míči při napadání se v poslední minutě prosadil Adam D. (4:2). Branku mohl přidat i Dafi, ale jeho výkop přes celé hřiště přeskočil branku (u futsalového míče s nízkým odskokem věc nevídaná). Na radosti z úvodní výhry nemohla nic změnit ani poslední branka zápasu necelé tři sekund před koncem, kterou tečí nástřelu domácích zajistil Maďar (4:3).

Nyní se musíme připravit na další zápas, kdy nás čeká určitě silný soupeř, a to v neděli B-tým Atraps.